Stimulantia (1967)

Povídkové filmy nemívám moc rád a ani tady jsem svůj pohled nezlepšil. Myslím, že pokud by jedním z režisérů nebyl Bergman, o tento film by nezavadil ani Film Europe. Navíc příspěvek samotného Bergmana ani vlastně není povídka a rozhodně netvoří nejsilnější část filmu. Pro mne má film ponejvíce vypovídací hodnotu, nejvíce si totiž cením dnes již historických záběrů z míst, která dnes už možná ani neexistují, jako záběry z místa v Londýně, kde jednu dobu (už v době natáčení to bylo "kdysi dávno") žil Chaplin a dnes už je to i od těchto záběrů 60 let a možná ty baráky už ani neexistují... Záběry z Le Mans jsou taky kusem historie. No a musím uznat, že ne každá veřejně známá osobnost nám dobrovolně zprostředkuje v podstatě soukromé rodinné záběry. Některé z těch krátkých filmů tedy mají hodnotu archivních materiálů.

Stimulácia je pojem, pod ktorým si každý predstavuje niečo iné a rozdielne sú aj poviedky v tomto poviedkovom filme. Čiže v jednotlivostiach miestami silný film, ale ako celok skôr rozháraný. Mať totiž v jednom filme dokumentárne zábery z Grand Prix a sfilmovanú historickú látku od Maupassanta a Balzaca je dosť riziko. Výsledok trochu pôsobí dojmom, akoby šlo o úlohu danú švédskym filmovým inštitútom, aby dostal na rok vyšší rozpočet. Ale spoznali sme niečo z Bergmanovho súkromia, do ktorého asi nedával verejnosti často nazerať a Ingrid Bergman si opäť s chuťou zahrala zaujímavú postavu.

H. Abramson (4*)Když pominu, jak mě režisér nejdřív vyděsil prohlášením, že jeho největším stimulem jsou sex a drogy, tak mě jeho autentická cesta do rodné ulice z Chaplinova dětství upoutala, včetně rozhovoru s nic netušícím strážníkem a závěrečného představení dětí. Hezky zakončeno, jen vzhledem k potenciálu takového výletu a filmu jsem to čekal ještě zajímavější.J. Donner (4*)Zábavná a prakticky cudná historka s pikantním dějem nabídne místo očekávané erotiky na oplátku nejen zdařilý gag či ironický vtípek.L. Görling (2*)Chápu, co nám tím chtěl intelektuál (který mezi natočením snímku a premiérou stihl spáchat sebevraždu) říct, když nám to tak strašně sofistikovaně na začátku vysvětlil, a dobové záběry na strhující automobilové závody jsou v tom skvělé. Ale jako celek se to na můj vkus vyznačuje až příliš samoúčelným experimentem, svou výpovědí mě neoslovilo a vzhledem k osudu režiséra mi v souvislosti s myšlenkou celé antologie až nepříjemně vyplývá, že přehnaný intelektualismus může být stimulem k sebevraždě a tedy může i škodit.I. Bergman (3*)Nejslavnější zástupce v této antologii, bohužel pro mě zdaleka ne nejlepší film. Sestřih rodinných fotek a videí s dvouletým režisérovým synem má sice duši a myšlenku, ale hlouběji ke mě nepronikl. Je poznat, že Bergman to narozdíl od svých klasických filmů točil především pro sebe a svou rodinu, nikoliv pro diváky.A. Arnbom (2*)Je mi líto, ale ač rozumím, že záznam ze zkoušky a vystoupení proslulé operní pěvkyně může mít obrovskou archivní hodnotu, mě zaujal jen přítomností orchestru s dirigentem na černobílém plátně a přečkat obě árie bylo pro mě menším utrpením.H. Alfredson + T. Danielsson (4*)Jo, tahle tvůrčí dvojka je moje docela oblíbená, jejich filmy a humor mě baví, což jsem si tu hned v úvodu potvrdil. Pánové s gustem potvrdili, že si něco z té povinné klasiky také přečetli a pikantní výsek z Balzaca zpracovaný humornou formou oplýval velmi milou a sympatickou jiskrou. Snad jen výraznější pointu bych v rámci povídky očekával.G. Molander (5*)Něco jako krátká TV inscenace, dle Mauppasantovy povídky, s výbornou Ingrid Bergmanovou a příběhem, který ve mě po skončení zanechal silný zážitek. Nejdelší zdejší povídka byla pro mě naštěstí zároveň tou nejlepší.V. Sjöman (3*)Něco jako Godard a nová vlna 60. let, série hravých až praštěných experimentů s obrazem, zvukem a různými postupy vyprávění. Vášnivé se vyžívání v případné kráse černošek s hlavní postavou, potažmo režisérem jsem nesdílel, ale uznávám, že vtipné to občas bylo a v závěru nejvíc.SHRNUTÍ:Tyhle filmy typuDalších deset minutv podobě antologie krátkých filmů různých režisérů na dané téma sleduji docela rád, ačkoliv kvalita jednotlivých příspěvků bývá logicky často nevyrovnaná. Jelikož mě zde nadprůměrně zaujala jenom polovina z 8 příspěvků a jako mimořádnou bych viděl jen jednu, víc než 3* nedokážu dát. Jako stimul k dalším zavítáním do starší švédské kinematografie ovšem fajn. Škoda, že se v sestavě švédských režisérů 60. let neobjevil třebaJan Troell.[65%]

Celá plejáda režisérov s rôznym rukopisom sa podujala zobraziť stimuláciu ako takú a na výsledku to je poznať. Ale v tomto majú poviedkové filmy nevýhodu, nie všetky príbehy vyjdú podľa diváckych predstáv.

Povídkové filmy jsou vždy takový pelmel s různým rukopisem. I když je zaštiťuje jednotné téma, stejně se mi líbí některé více - jak potom povídkové filmy hodnotit? Asi nejvíc mě pobavil pornofilm bez porna.