Sedmá pečeť (1957)

Bergman je pre mňa furt veľkým otazníkom čo sa legendárnych režisérov týka,Personama až tak neoslovila.The Seventh Sealje už ale niečo iné, menej metaforický, viac doslovný, viac "divácky", a páčil sa. Náboženstvo ako strašiak pre ľudí, že nežijú tak, ako by mali a tak pôjdu do pekla. Hlavná postava tu celý čas hľadá samotného Satana, lebo iba v ňom vidí, že nájde odpovede na otázky života a smrti, ktoré má celý svoj život. Nebolo mu lepšie hľadať samotného Boha? Mal vôbec začať hrať šach so smrťou? Nepriviedol práve on smrť celej svojej rodine? Veľmi zaujímavé otázky a ešte zaujímavejšie prevedenie. Super film.

Sedmá pečeťmi přišel jako zajímavý film s trochu odlišným stylem. Upřímně jsem čekala, že bude trochu náročnější, protože je odIngmara Bergmana, a to se taky potvrdilo. Film má hodně hlubokou myšlenku a nutí člověka přemýšlet, ale místy jsem byla docela zmatená a musela jsem si vlastně význam dohledat, protože sama bych to asi úplně nepochopila. Zároveň se mi ale líbila atmosféra a celkové zpracování, které působí silně a zajímavě, a některé momenty mi zůstaly v hlavě i po dokoukání. Myslím si, že to není úplně jednoduchý film pro každého, ale má v sobě něco výjimečného a určitě stojí za to ho vidět. Dávám tomu5z5hvězd.

„S ženskými je peklo, a bez nich taky. Nejrozumnější je hned je zabít.“Existenciální klasika a mé zasvěcení se do Bergmana. Snímek, jež filozofuje mezi těžkými tématy a předhazuje je jedno za druhým. A na jednu stranu je to uchvacující, když ještě přidáte osobitou režii. Na stranu druhou je možná Sedmá pečeť trochu syrovější a pro dost lidí úmorná pro svojí absenci dravosti. Stojí však před filmem, který ve skutečnosti otvírá brány a nabízí nelehké otázky jejichž odpovědi se nikdy nedovíme a možná, že je to dobře. - 90 % -

Jedinečná klasika z dílny legendárního Ingmara Bergmana, která zkoumá strach ze smrti, hodnotu života a mnoho dalších témat. Těch témat je tu opravdu mnoho, a kdo se filmu věnuje důkladně, může vytvořit video analýzu mnohonásobně delší než samotný film. Hlavní myšlenky o strachu ze smrti a kráse života, kterou rytíř Antonius Block nachází v kejklířích, jsou však divákovi předány velmi srozumitelně.
Vše je zasazeno do fascinující dobové středověké atmosféry, která působí intenzivně každým záběrem. Skvěle hrají všichni herci, ale nejvíce vynikají Max von Sydow jako rytíř Antonius Block a Bengt Ekerot jako Smrt. Ekerotův výkon byl bezpochyby inspirací i pro jiné mysteriózní postavy, například Mystery Mana v Lynchově Lost Highway. Hodně jsem ho v té postavě viděl.
Bergmanova režie je mistrovská. Každý záběr podtrhuje neklid, beznaděj i křehkou krásu lidské existence, díky čemuž film působí silně i po desetiletích. Závěrečný tanec se Smrtí vás nechá přemýšlet a pocítíte, že jste svědky něčeho neopakovatelného. Tohle dílo nezpochybnitelně patří do dějin světové kinematografie. Možná časem tento film docením ještě víc a přidám si jej i do mého osobního žebříčku oblíbených, protože takto chytré filmy se už jen tak nevidí. Můj zatím nejlepší Bergman.

Řekněme, že to, co se na tomto filmu ,,má" ocenit, celkem chápu a respektuji. Snímek také není nějak, alespoň co se týče jakési ,,základní" roviny, obtížný na pochopení. Přesto musím podotknout, že jsem zřejmě od Sedmé pečeti čekal trochu víc. Asi jsem měl vizi čehosi existenciálně depresivního a místo toho jsem dostal spíš hipsterský trip po rádoby středověkém Švédsku. Jo, chápu, že ta druhá třetina měla ukázat jakési světlé momenty života, který jinak obklopuje všudypřítomná smrt. Přesto mě tento přístup příliš nezaujal. Někdo v komentářích negativně zmiňoval přítomnost relativně vyššího postav a já s tím můžu jedině souhlasit. Kdyby se děj více orientoval na rytíře a jeho panoše, byl by výsledek o poznání lepší, neboť na jejichž bedrech stojí hlavní myšlenky filmu. Zbytek postav tvoří spíše otravné křoví, které pouze nesou myšlenky okrajové. Takže tedy filmu uděluji 3 flagelantské údery bičem z 5.