Ronja, dcera loupežníka (1984)

Dívat se na to dá, ale že bych z toho byl nějak unešený, se říct nedá. Ze začátku mě film moc nebral, ale postupem času jsem se do něj dostával. Příběh dost připomíná Romea a Julii, jen se šťastným koncem. Film je pěkně natočený, s krásnou přírodu a dobrou hudbu. Líbili se mi ti skřítci, nebo co to bylo, ale škoda, že neměli ve filmu víc prostoru. Možná se u něj i zasmějete, ale nevím, jestli by mě film bavil v dětství. Nepřišlo mi ani, že by byl nějak zvlášť temný. Čekal jsem, že ty létající harpyje dostanou alespoň ke konci víc prostoru a napáchají větší zlo. Na jedno podívání to ale stačí. Chápu, že ve Švédsku to musí být klenot, a bůhví, jaké by byly reakce lidí, kdyby film vznikl dnes, některé scény by možná ani neprošly.

Nějak jsem se toho v dětství asi přeplpnil a vybudoval jistou ochranou schránku proti tomu, protože mě to vždy tak nějak skrytě děsilo skrze ten vizuál rádoby roztomilých chlupatých postaviček (loupežníků, harpyjí, trpaslíků,nosáčů...), který mi prostě přišli odporný (aStarý Pertomu nijak nenapomáhal). Na druhou stranu,Mattisje fakt sympaťák s nejlepšíma hláškama a ve své podstatě to skrývá hromadu strašně zajímavých myšlenek (nejen) o rodičích a dětech, pospolitosti, nějakých zásadách a prioritách a kdoví o čem všem ještě. Jenom mi přijde, že na dítě to může být až moc drsný a na dospělého moc dětinské (tedy, pokud na tom nevyrůstal).

"Kamže, ty srdce môjho potešenia a radosti mojej duše?" "Idemsidávaťpozor,abysomnespadladorieky." "Akdežetobudešskúšať?" "Todásnáďrozum,žepririeke.Inakbytoztohonebolúžitok."Toto mi teda, žiaľ, vôbec nesadlo. Nemôžem si pomôcť, ale tá štylizácia sa mi celkovo akosi protiví, postavy sú veľmi podivné (úchylný starý Skalle-Per aj s tou jeho "prdovou fanfárou", idiot Mattis) a často aj toporne stvárnené, humor mi pripadá silený a nevtipný. Neviem, keby som to videl prvýkrát v detstve, možno by som k tomu mal trochu iný postoj, každopádne je môj názor taký, že detsky film nemusí byť nutne detinsky nahlúply (ako to tu predvádzajú tí mimoriadne tupí "Prečo" škriatkovia). Snímka má z môjho pohľadu aj nejaké tie svetlé momenty (napr. tie viachlasné spevy zbojníkov znejú veľmi dobre), preto nejdem s hodnotením ešte nižšie."Ronja, moje staré srdce sa raduje, že ty ani Birk nechcete robiť lúpežníkov. Remeslo to bývalo krásne, ale dnes je iná doba. Ani sa nenazdáš a obesia ťa.".

Asi kdybych to viděl jako dítě, tak bych to možná hodnotil jinak, ono přecijen očima dospělého už to vnímání je jiné. Ale když si člověk vezme, že je to stylově podívaná spíš pro děti, tak ho hned zarazí scény jako nahé děti ve vodě, nahé opalující se děti...To u nás neuvidíte. Ani bych se moc nepouštěl do srovnání s verzí od Netflixu, ačkoliv zjednodušeně se dá říct, že mi příjdou dost podobné. Tady je určitě třeba pochválit hodně šikovnou Hannu Zetterberg a správnou severskou atmosféru. Jen mám obavu, že dnešním dětem už tohle asi moc neřekne a bude to spíš taková generační TV záležitost.

Pohádka pro trochu starší děti, natočená jen tři roky po vydání knihy. Odehrává se v magické krajině s podivnými lesními bytostmi (děsivé a otravné harpyje, hrůzu nahánějící šedí skřítci a naopak neškodní zvídaví a koktaví skřítci). Navzdory opakovaným nudným pasážím loupežnických zpěvů je film celkově působivý především pro zobrazovanou odvahu, hrdost, sílu přátelství, charakter, zatvrzelost, je napínavý, strašidelný... a skvělé jsou hojné záběry do tváří hrdinů. Chci vyzdvihnout i povedené obsazení jednotlivých rolí, zvlášť ty dětské musely být vážně náročné (vzhledem k různému tomu lezení po skalách, ježdění na koních, plavání v divoké řece...), škoda, že představitelka Ronji už nikdy nic jiného nenatočila. Napořád si budu pamatovat ten zlomový moment, kdy Ronja výborně přeskočila na druhou stranu, to nemá chybu."Za to tě mám ráda, Birku, bratře můj."