Směšný pán (1969)

Dobrý výkon Šmerala, pěkná hudba Lišky. Bloudění pacianta – detektiva je až moc zdlouhavé a časově do sebe celý případ příliš nezapadá. Zdá se mi, že by tam holka musela ležet minimálně týden. Ubrečené sestřičky na konci mi nepřipadají příliš věrohodně zahrané. Symbolika: Citát na začátku… těm, kterým dal Bůh srdce, jsou nešťastní; // 0:29 – 1:15 – one eye symbolism. // „Nevzpomínáte si na šest teorií pravděpodobnosti?“ „…promýšlím třetí kapitolu.“ – 666. // Socialistická propagace „křesťanských“ svátků: „Ona pere jenom na Velikonoce. Co bys tomu řekla?“ // Veselé hlášky:  „Jindřich Šimek nepřítel lidu hlásí příchod.“ / „Je namazanej jako ložisko. Doktoři strašně chlastaj.“

"Tenkrát se zdálo, že prožíváme revoluci..." Suché konstatování primáře Preclíka dokonale charakterizuje nejen kotrmelec "velkých" dějin v letech 1948 - 1968, ale i osobní historii profesora Šimka, který se po těžké operaci ocitá v roli prominentního pacienta, ale i přes nevybíravý nátlak okolí se odmítá uzdravit. Protože svůj život zachránit nemůže, rozhodne se ho obětovat pro záchranu života jiného... Z izolovaných zmínek a krátkých retrospektiv si divák skládá hrubý obraz toho, čím si Šimek prošel, ale ten poslední, klíčový střípek do mozaiky, který umožňuje pochopit motivaci k jeho činu, přijde až v závěrečných vteřinách filmu. Neznámá dívka, vypouštějící holuby na blízké střeše, kterou Šimek s tvrdohlavou pravidelností pozoruje, evokuje svobodu, touhu po ztraceném životě, otcovství a nakonec i Šimkovu poslední a nejvyšší zodpovědnost. Nemám Vladimíra Šmerala rád, ale tady jsem mu všechno odpustil. Jeho vrcholně střídmá, chladná, nesentimentální interpretace neselhává v žádném momentu filmu, což je třeba zdůraznit, protože kamera z jeho obličeje téměř "nesleze". Kachyňův přechod na barevný materiál umožnil zapojit některé dosud nevyužívané prvky vizuální řeči, např. barevnou symboliku: Šimkovu závěrečnou výpravu souvisle doprovázejí křiklavě červené, rozostřené předměty v popředí, výstražná znamení, signalizující kritický stav a překročení všech mezí. Účinek umocňuje skvělá Liškova hudba, která se - v dlouhých prodlevách mezi dialogy a při utlumení reálné zvukové stopy - osamostatňuje, což může některým divákům vadit. Směšný pán patří k vrcholům Kachyňovy tvorby a jen neprávem stojí ve stínu jeho slavnějších filmů.

Zajímavý film v roce šedesát devět, tedy už po okupaci. A v něm se režim omlouvá za problémy způsobené v padesátých letech a rehabilituje profesora Šimka. Co je mu to ale platné, když se ho žena zřekla a on už je v pokročilém věku. Možná proto tak moc lékaři usilují o to ho vyléčit, když právě komunisti mu to zranění způsobili. Muž však hledá smysl života pro ten zbytek, co mu ještě zbývá. A nachází ho. Snaží se zachránit dívku, o které je přesvědčen, že je v ohrožení. Dá se pochopit, že na úkor vlastního zdraví, když už mu na něm nezáleží. Zajímavý film je poznamenán hrozivě špatnou hudbou, která opravdu tahá za uši. Naopak herecké výkony jsou vcelku fajn. Mě ještě zaujala jedna věc. Jiří Adamíra v jednu chvíli říá: "Jestli to budete takhle je.at." To se opravdu v československém filmu nevidí nebo spíš neslyší.

Křehký, melancholický film, který v poetizujících metaforách, ostře kontrastujících se syrovým nemocničním prostředím, poodhaluje tenkou hranici mezi životem a smrtí, mezi mládím a stářím i mezi radostí a smutkem. Vedle vynikajícího Vladimíra Šmerala, vytvářejícího zde jednu ze svých nejzajímavějších filmových kreací, lidsky prostou a přece vznešenou postavu bývalého profesora Šimka, nelze neupozornit na další mistrovský kousek z tvůrčí dílny Zdeňka Lišky.

Film, který mě uchvátil. Pokud ho dokážete docenit, zůstane v paměti a vyvolává i zpětně pozitivní dozvuky v myšlenkách. Má výtečnou nemocniční atmosféru, melancholickou, posmutnělou, což doplňuje nádherná osobitá poetika a hudba. Vůle žít, překonávat problémy, hledat naději... úžasné a nejednoznačné prolínání snů a reality, kde si s námi režisér hraje, potřebujete hlavně vlastní fantazii... a tady se ukazuje, jaký byl Karel Kachyňa filmařský génius! Úchvatné filmové rozuzlení... 90 %