Sestřičky (1983)

Obvyklá Kachyňova lidskost s úžasnými výkony Jiřiny Jiráskové a Aleny Mihulové. Troše té ideologie se zjevně nemohl vyhnout. Bývalí velkostatkáři představují absolutní zlo. Paradoxně v reálu vlastně představují komunisty, kteří udělali z opečovávaných usedlostí obrovský bordel. Jinak výborná sociální sonda do venkova 50. let. Tenhle film nikdy nezestárne.

Hořko-sladké komediální drama, které Kachyňa vzhledem k době vzniku skvěle vybalancoval, ale i tak se divím, že některé scény prošly cenzurou. To vše povyšuje ústřední duo, které se výborně doplňuje. Zcela nad věcí bdící Jiřina Jirásková a mladičká nesmělá Alena Mihulová a její osobnostní vývoj vše povyšují ještě výš. Vlastně teď nevím co mi chybí k plnému hodnocení.

„To je zajímavý, po slivovici padám vždycky dozadu.”Mrazivý, leč mistrovský snímek, ve kterém krásně funguje Kachyňova poetika a reflexe 50. let 20. století, hudba Luboše Fišera je dodnes nádherná a Jan Čuřík coby kameraman odvedl velice dobrou práci. Báječné jsou i veškerý dialogy, které až mistrovským způsobem prodávali herečtí matadoři: Ondřej Vetchý, Oldřich Vízner, František Husák, Jiří Růžička ml., Bořivoj Navrátil nebo Miloslav Štibich. Ovšem korunu tomu nasazují jedinečná Jiřina Jirásková a tehdy sedmnáctiletá neherečka Alena Mihulová. Pokud máte chuť na něco českého a tento snímek Karla Kachyňi vás minul, popřípadě vás na první dobrou nenadchnul, nebojte se toho a zkuste těmto Sestřičkám dát ještě šanci.

Pro mě super film! V době, kdy byl uveden do kin, to bylo náramné osvěžení. vymykající se z té šedi filmů většinou průměrných, ničím nevybočujících. Tenhle film vybočoval. Jak scénářem, tak režií, tak samozřejmě hereckými výkony. Pro mě nezapomenutelná Alena Mihulová, Kvalitě filmu přispěli samozřejmě i Olda Vízner, Ondřej Vetchý, Jiřina Jirásková i František Husák,
Dodnes vidím před sebou tu upoutávku: "V hlavní roli Marie Sahulové, Alena Mihulová!" Zcela jistě i kvůli té zvukomalebnosti!!!

Na osmdesátky velmi odvážný počin, který asi nedal mnoha soudruhům spát, protože přece po 48 se přece všude žilo blaze...Zaujme teda atmosféra na tu dobu už zaostalého způsobu vesnického života, který jde do kontrastu s mladou hlavní postavu a jejími sny, které se hned ze začátku rozpadají a ona se přizpůsobuje tomu, jak to v životě chodí. Klidně bych snesl i větší stopáž, aby byl ještě větší prostor pro propojení vesničanů a rozvinutí jejích příběhů. První velká role pro Alenu Mihulovou, na kterou pak o tři dekády později navázala v Domácí péči, tady velmi dobře se kontrastně doplňující se zkušenou Jiráskovou.