Gaav (1969)

Docela mě zaskočilo, v dobrém slova smyslu, jak solidně to je natočené. Viděl jsem už několik o pár let mladších íránských filmů a žádný z nich nebyl tak dobře natočený, naopak působí dojmem, že byly natočeny minimálně o 10 let dříve. Popravdě jsem ani netušil, že toho už na přelomu šedesátých a sedmdesátých let byli v Íránu schopní, doposud jsem si myslel, že tehdy tam točení filmů byla spíše okrajová záležitost. Každopádně forma je jedna věc, ale obsah je druhá a ten tu bohužel za moc nestojí. Celé je to o Hassanovi, muži z chudé vesnice, který jako jediný vlastní krávu a popravdě je pro něj i nejlepším kamarádem a "domácím mazlíčkem". Když ale jeho krávu zmasakrují tři bandité, Hassan se postupně totálně psychicky zhroutí. On ten námět je zajímavý a má něco do sebe, ale tady jsem snad poprvé viděl íránský film v podobě, jaké ještě nikdy předtím. Chyběla mu totiž civilnost, vysoká realističnost a originalita, s jakou přistupují ke svým zápletkám. Je to vlastně normální film, akorát z prostředí orientu a se zápletkou, která se bohužel moc nevyvíjí a mimo ústředního Hassana tu jsou zbylé postavy neskutečně ploché. Ve výsledku to pro mě je průměr, ale aspoň jsem tak viděl předchůdce oné íránské nové vlny, jejíž typické prvky tu moc znát sice nebyly, ale zároveň si o to víc vážím toho, kam je všechny posunul a rozvinul Kiarostami, Panahi, Makhmalbaf a jiní. 3*

Cítim sa tu medzi vami ako čierna ovca. Hodnotenie je ale z môjho hľadiska právoplatné. Som síce viac divácky zameraný ( ale rozhodne neodmietam nezávislé, či artové snímky ), no táto dedinská tragédia ma nechala ľahostajnou. Až záver, ústiaci takmer do akčnej drámy, ma vytrhol z hlbokej letargie. Nie je to pre mňa nepochopené dielo, ale iba obludne nudné.

Príbeh, ktorý by sa dal zhrnúť do jednej málo rozvinutej vety a ktorý by mi tak viac sedel ako netradičná a humorná epizóda v nejakej širšej mozaike zo života v Iráne v poviedkovom filme. Ale máme tu film 100 minútový a ten dokáže zaujať najmä spôsobom snímania a zobrazenia svojráznosti dedinských postavičiek. Ich život v chudobe vám môže pripadať príliš jednoduchý a nezáživný, ale na druhej strane som si nikdy nepovedal, že títo ľudia majú dôvod byť nešťastní. Práve naopak, každý každého pozná, všetci sú stále vonku, komunikujú spolu a ak sa chcú uživiť, stále je čo na práci. Teda pokiaľ nezačnete až nezdravo prejavovať náklonnosť ku krave...

Chápu, že mnoho lidí vnímá tento film jako klasiku a mé hodnocení jim přijde směšně nízké. Mám ale pocit, že příběh je příliš prostinký a přesah jen minimální. Přesto po filmařské stránce dobře odvedená práce s kamerou i kompozicí obrazu.

[2,5*]"I'm not Mash Hassan. I'm Mash Hassan's cow."Tragikomicky stvárnený rozklad osobnosti človeka (Hassana), ktorý stratí vec, na ktorú je vo svojom živote doslova upnutý. Jedná sa o Hassanovu kravu, ktorá pre neho predstavuje nielen zdroj jeho obživy, ale aj spoločenské postavenie (je akoby súčasťou jeho identity). Námet je pomerne zaujímavý, lenže príbeh jednej mŕtvej kravy je málo pútavý (pri dĺžke 100 minút nemá veľmi čím zaujať), vedľajšie dejové linky sú málo rozpracované, kamera často pôsobí amatérsky a hudba je len taká útržkovitá, až príliš jednoduchá. Z vizuálnej stránky sa mi páčili jedine tie okienka a dvere všetkých možných tvarov a veľkostí, ktoré vo filme hrajú významnú rolu. Nezaujali ma ani postavy, väčšinou sprosté ako tá krava, paradoxne s výnimkou postavy dedinského blázna, ktorá bola výborne zahraná. A tak najväčším prínosom filmu zostáva to, že otvoril dvereAbbasovi Kiarostamimu(a ďalším významným iránskym režisérom). Zaradené v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.(24.06.2022)