Smrt krásných srnců (1986)

"Krása je někdy to jediné, co nám nikdo nevezme.“Rodina jako nejpevnější bod. Radosti z maličkostí a ukázka toho jak i v těch nejtěžších časech lze žít s humorem a láskou. Silný, dojemný a nadčasový film předválečného a válečného období. Dílo, které nikdy neupadne do beznaděje. Po stém vzhlédnutí mě napadne jen jediná věta....Važme si toho co máme./95%/

Skôr slabší dojem než silnejší, ale stále celkom príjemná záležitosť, ktorá svojím obsahom dokáže byť miestami pekne efektná a inými zas pekne čarovná. Takých však nie je v danom deji vôbec veľa a vo výsledku tak len príbeh krúži v jednej šablóne, ktorú zvláštne prelína inými, v rámci čoho nie je moc jednoduché chápať o čo mu reálne ide a čo sa snaží v danom momente zobraziť. Ja som si napríklad myslel, že vo väčšine filmu (vysávač, peniaze atď.) išlo o snové sekvencie a dokonca ani doteraz neviem naisto či vlastne aj neišlo. A dokopy málo p.Hrušínskéhona scéne. Plus miestami dosť divná kamera.

Mistrovské zpracování autobiografického příběhu, s vynikajícími hereckými výkony...ze začátku to není úplně poutavé, ale takové pohodové - přesně tak, aby to vytvořilo kontrast s pekelným závěrem, kdy scéna, jak synové hlavního hrdiny odchází na cestu, ze které nejspíše nebude návratu, byť to není explicitně vyřčeno...to je kurva masakr! 90% a jasných 5 *****.

První hodinu sledujeme nepříliš sympatického hlavního hrdinu, jak mu jde všechno téměř samo a na nějakou morálku a zodpovědnost se přitom moc neohlíží. Pak dojde k žánrovému zlomu a když zas o všechno přijde, sledujeme jeho zoufalou snahu přežít a na poslední chvíli sehnat maso pro své syny, přičemž ale maso samo o sobě jen těžko mohlo něco zásadně zlepšit. Poněkud rušivá mi přišla roztřesená kamera, kde byl často navíc nad míru patrný efekt upatlané čočky (snový opar), a nazvučení postsynchronů také nebylo úplně optimální (hlasy příliš oddělené od ruchů prostředí). Hvězdička navíc za citlivé zachycení dějinných událostí a herecké výkony.„Oznamuji vám, že vůbec nechápete ženy. … Dneska stejně za peníze koupíš starou belu!“

Další z Heřmánkových hereckých galakoncertů. Ten chlap prostě byl chodící charisma. Tady si švihnul roli Leo Poppera, který by vnutil i beznohému mast na bradavice. Režie Karla Kachyni je často nalepená na postavách, takže by se dala nazvat dokonce i akční. Ve druhé půlce se přitvrdí a jde do tuhého. "Holane, běž!" mě nikdy nepřestane znít v uších. 85%