Práče (1960)

Mohu si jen postesknout, ze se dnes u nás netočí podobné válečné snímky. Jasně, Práče zestárlo, podepsalo se na něm i něco z doby vzniku, možná tam leccos odporuje historickým reáliím, ale příběh zde funguje skvěle. Zdařilé jsou herecké výkony celé prádelenské party (Menšík, Hlavatý a Valach jasně vedou), vč. Františka. Kamera je vynikající a spolu s hudbou a černobílým zpracováním dokresluje jedinečnou atmosféru. Finální scéna je jímavá.

Karel Kachyňa podobné filmy natáčel s bravurou. V době, kdy vznikaly, se nemohl vyhnout politickému vyznění, ale silně pochybuji, že by filmy byly natáčeny na politickou objednávku. Pamatuji na doby, kdy jsem se před padesáti lety těšil, že film bude uváděn v TV. Výkon malého Koblice v hlavní roli je perfektní, ale to už je zase práce pana režiséra.

Doplňuji si mezery a toto je jedna z nich. Filmů a hlavně knih o dětských hrdinech za druhé světové války je habaděj, hlavně od ruských autorů. Vzpomeňme třeba  Katajevova - Syna pluku, Marata Kezeje a další. Neměl jsem tudíž ani moc chuť na film opatlaný propagandou, lepkavý od nerozlučného bratrství se Sovětským svazem, z nějž se stalo těžko smytelné lepidlo. Ale to byl omyl. Ve filmu kupodivu nic takového není. Ocitáme se u českého pluku v rámci Dukelské operace. Je tedy trochu poněkud podivné, že by Rusové po osvobození koncentráku Františka šoupli k bojující jednotce, ale budiž. Stát se mohlo tehdy cokoliv. Prcek hrál docela slušně a velmi příjemné bylo i obsazení jednotky pradlen. Atmošku války se docela podařilo navodit i díky černo-bílému  filmu. Ve filmu uvidíme nejeden tank T-34, Jeepy a náklaďáky Studebaker. Jo, kde by soudruzi byli bez lend and Lease a techniky z USA. K mému úžasu jsem u filmu vydržel celou dobu a nijak zásadněji jsem se nenudil. Dávám tedy za tři vyprané košile.***

Pohledem Práčete se válka stává jakýmsi dobrodružstvím ve stylu Vinnetoua. František se chce zapojit do akcí a nakonec je opravdu využit. Jenže film Karla Kachyni vypráví o válce jinak. Ukazuje nám pevné charaktery, přátelství, snaží se působit zábavně a alespoň zprvu odlehčeně. Vždyť je také zajímavě osazen - Vladimír Menšík, B. Záhorský, Ťapák, Remunda aj. Přeci jen nejde o nějaké velké válečné scény, ale o děti v konfliktu, v němž by neměly být, prožívat jej natož se ho účastnit.

Silný vojnový príbeh malého chlapca uprostred podpornej vojenskej jednotky je psychologickou drámou detstva počas vojny, k čomu sa pridáva aj príbeh Marienky. Vojak elév Ferko Bureš však nie je osamotený. Partia práčov starajúcich sa o bielizeň vojska za frontovou líniou sa oňho príkladne a niekedy až dojemne stará. Zaujímavá je dvojznačnosť názvu a slova práče, ktorá na jednej strane odkazuje k zameraniu jednotky na pranie a podľa vysvetlenia priamo vo filme na chlapca vyzbrojeného prakom. Produkcia veľmi dobrá a hoci dramatizáciu majú na starosť väčšinou herci, v kľúčových momentoch vie podporiť atmosféru hudbou. Herci nie sú začiatočníci a svoje kvality tu predvádza československá povojnová elita. Dokonca ani detskí predstavitelia hrajú presvedčivo. Na druhej strane sa nedá prehliadnuť vojnový a osloboditeľský pátos, ktorý s blížiacim sa víťazným koncom, čoraz častejšie odkvapkáva z obrazovky. 70%