Koně se také střílejí (1969)

They Shoot Horses, Don’t They?stojí za to najmä vďaka svojej atmosfére či výborným výkonom, pričom už od podstaty láka svojím názvom, prostredníctvom ktorého do divákovej duše prehovára, akoby mu chcel dať niečo viac než len bežný umelecký zážitok. Napriek všetkému si ale znova nemôžem pomôcť a štýl p.Pollackami prirodzene nesedí, v dôsledku čoho na jednej strane síce dokážem dané aspekty vnímať, ale nie ich vnútorne zažívať. Obsahovo však silné.

Mnohovestrvný film, který - ačkoliv se odehrává v jedné jediné malé lokaci (nebo možná právě proto) - funguje jako alegorie existenčního zápasu během velké hospodářské krize, blížícího se holokaustu a koncentráků, zároveň ale také (nevědomky) předznamenává bestiální podobu současného showbyznisu s jeho nesčetnými reality show, jejichž účastníci jsou pro pozornost a pár drobných ochotní udělat cokoliv. Velice hutný a depresivní zážitek.

Výborně vybudovaná dusná atmosféra, kdy se stydíte na nechutné divadlo, na něž hledíte. Ale bohužel všechny postavy jsou nesympatičtí hlupci (kdo jiný by se zúčastnil tak debilního podniku, jako je taneční maratón), se kterými jsou necítil žádnou sounáležitost. Asi to měla být jakási kritika "vykořisťovatelského" kapitalismu, ale nějak se mne to nedotklo. Jane Fonda ještě nesympatičtější než v jiných svých rolích.

Před pár lety jsem s nadšením četl knižní předlohu od Horace McCoye a tento ne nijak obsáhlý román se stále řadí mezi nejlepší knihy, co jsem kdy četl. Nějak se mi podařilo přehlédnout že existuje i filmové zpracování a dokonce docela dobře kritiky i diváky přijaté. Moje očekávání, ale snímek zdaleka nenaplnil. Námět točící se kolem eticky pochybného tanečního maratonu a osudů lidí, které okolnosti donutily se ho zúčastnit, je podle mě natolik nosný, že by bylo poměrně těžké natočit špatný film. Ten pocit bezvýchodnosti při hospodářské krizi a jakýsi pud sebezáchovy (a při tragickém konci také animalismu) který jsem z postav při čtení knihy cítil se ale podle mě nepodařilo efektivně převést na plátno. Herci v čele s Fondou jsou skvělí, řemeslně to není vůbec špatné a film doporučuji vidět, na druhé straně mi nepřijde, že se podařilo na plátno přenést to co námět dělalo výjimečným

Takové neobyčejné, sugestivně nepříjemné drama o jednom tanečním maratónu, který doslova testuje schopnost lidského organismu skoro nepřetržitě tančit bez pořádného odpočinku a spánku. A zdaleka nejde jen o fyzickou výdrž, zabrat dostává také psychika tanečníků.DĚJ:Amerika roku 1932, uprostřed Velké hospodářské krize. V zapadlém tanečním sále na molu v Santa Monice probíhá nelítostný taneční maraton. Lidé tančí dny, týdny, jen s krátkými přestávkami, aby vydrželi co nejdéle a vyhráli slibovanou hlavní cenu 1500 dolarů. Mezi soutěžícími je iRobert Syverton, který se stane partnerem krásné, cynické a zoufaléGlorie Beatty. ModerátorRockyse vyžívá v derby, ponižuje je před publikem a z jejich utrpení dělá show pro bohaté diváky.ZHODNOCENÍ:Dospěje to k tragickému konci, který podtrhuje celou tu obrovskou beznaděj, marnost a zbytečnost celého tanečního maratonu a životů jeho účastníků. Dost depresivní film, na který se asi znovu nepodívám.
Brutálně cynický, syrový a dodnes působivý snímek o americkém snu, který se proměnil v cirkus bolesti a vykořisťování. Jane Fonda jako Gloria je naprosto fenomenální – unavená, hořká a bez iluzí. Film, který vás semele stejně jako ty ty maratonce na parketu.