Kouzelná flétna (1975)

Rezisera Yngmara Bergmana hodne uznavam za kultovu Sedmu pecet a dve jeho trilogie. No ale toto prehnal, a to poriadne. Dej to nema, cumiet na postavy, ako sa snazia "spievat" /podla mna len ziapu jeden na druheho/ je vopruz a priserna nuda. Bergmane, hodne Vas uznavam, ale tu tento velikan sliapol do hovna, respektive do poriadne velkeho cerstvo tepleho kravskeho lajna. 5 %

Bergnan byl na mě vždycky moc těžkej. A ještě ta hudba.......

Mozart a Bergman..... tak to je genialita na druhou

První jednání místy maličko rozvleklé, ale jinak je to naprostý skvost... možná i to nejlepší, co jsem kdy od Bergmana viděl (a to je Sedmá pečeť v mém top tenu...)

Mozartův singspielKouzelná flétnapodle Bergmana má barokní prostředí, stojí v lehčím pobavení hudby klasicismu a zpěváky propojuje s jejich úlohami. Mozartova hudba zajisté není nijak hluboká, neboť sloužila k pobavení, to bylo jejím určením. Libreto singspielu Emanuela Schikanedera využívá pohádkových motivů: odesílatel hrdiny je zároveň škůdcem i dárcem kouzelných prostředků, cílem je naplnění lásky. Iniciační rituály odráží zálibu četby preciozního románu v aristokratických kruzích. Děj je nenáročný, spolu s hudbou je melodický, škádlivější, pohádkový. Hrdinou singspielu je princ Tamino (Josef Köstlinger), odhodlaně zamilovaný muž. K předním postavám patří ztřeštěnější druh prince na cestě a ptáčník Papageno (Håkan Hagegård), cíl, tedy "zachraňovaná" princezna Pamina (Irma Urrila), princeznin otec a mocný a spravedlivý vládce Sarastro (Ulrik Cold), ambivalentní matka princezny a Královna noci (Birgit Nordin), ten vilný Sarastrův patolízal Monostatos (Ragnar Ulfung) nebo Papagenova odměna Papagena (Elisabeth Erikson). BergmanovaKouzelná flétnaje příjemnou adaptací pohodově skotačivého singspielu klasicismu. Divadelnost a divadelní prostředí se netají, ale využívá se ve svůj prospěch a k barokní stylizaci prostředí.(29.07.2025)