Praha očima... (1999)

Povídkové filmy jsou speciální sorta. Málokdy jsou všechny segmenty vyvážené, málokdy se podaří najít nějakou funkční spojující linku. Tady pro změnu chybí v distribučním celku povídka Petra VáclavaVíkend v Praze. Co zůstalo, jsouKarty jsou rozdaný- surový segment s příšernými výkony neherců; vcelku poutaváAbsolutní láskas Remundovou a Rodenem; překvapivě výbornéObrázky z výletus Turzonovovou a Mórovou; a chaotickéRizikos Geislerkou kdesi v pozadí. Pokud se mělo jednat o českou variaci a na francouzskou klasikuParis vu par..., tak se to nepovedlo, pokud bychom si chtěli zavzpomínat na Prahu 90. let a chtěli bychom ocenit autentičnost té doby i pokus o zachycení jisté umělecké výpovědi, mohli bychom být i spokojeni.

Štyri minipríbehy z Prahy. 1. Michálkovo hektické gesto so "šokujúcou pointou" zaznelo bujarým výkrikom pražských hospod. Nič viac. (20%) 2. Večná téma vzťahov muža a ženy odohrávajúca sa v nekončiacich dialógoch a myšlienkach v Pavlátovej príspevku. Miestami prítomný humor vychádza z hry zo slovami vytrysknúcimi z mysle, z mien bývalých partnerov. Poteší niekoľko obrazov - zátiší. (70%). 3. Matka zo Slovenska navštevuje dcéru žijúcu v Prahe a spoznáva jej rozvádzajúceho sa milenca. Príbeh s humorom trápnosti chvíle (scéna výstupu z vlaku, na nudapláži, u milenca doma) pomiešaný s trpkosťou prežívania. "U nás je všetko nejaké rozjebané." "U nás tiež". A krásna Diana Mórová. (80%) 4. Francúzsky režisér ukazuje aký malý je manévrovací priestor vo vzťahu dvoch cudzincov v krajine, kde žijú, ale jej jazyku nerozumejú. Návšteva večierka ako príležitosť k náhlemu uvoľneniu z tejto ulity. (60%) Aritmetický priemer: 55%.(09.11.2005)

Mozno sa akurat dozvediet, ako vyzerala Praha v roku 1999. Inac bieda. 30 %(17.09.2014)

jedna z kosmopolitnich slatanin, ktera vznikla z mne zahadnych duvodu. nektere momenty dobre, ale zadna povidka nevynikala. takova decentne egoisticka potreba natocit "film" a umele vytvorena vec, jak pise michalek, je asi naprosto presne vyjadreni(30.10.2005)