Emília (2023)

Emília Vašáryová (a vlastně i její sestra), je tak nádherná (dodnes), elegantní, pronikavě inteligentní, vzdělaná, pevná ve svých morálních zásadách, neskutečně talentovaná, sebevědomá, odvážná, nezdolná... Prostě tak dokonalá, až mě to v tomto dokumentu trochu znepokojovalo:-). Přeci jen určitá nedokonalost k člověku podle mě patří. Ale v jejich rolích (alespoň v těch, co znám) tohle naštěstí necítím. Tam je to "jen" skvělá herečka hrající nedokonalé postavy, které věřím úplně všechno

Každý dokument o výjimečném umělci se nadneseně řečeno točí sám. Stačí jen klást ty správné otázky a nechat dotyčného/dotyčnou mluvit. A Emília Vášáryová se rozmluvila. Její otevřenost a upřímnost byly to hlavní, co mě na dokumentu bavilo nejvíc. Otevřeně hovořila o svém soukromí. A upřímně vyslovila řadu názorů, které by možná někteří její kolegové takhle veřejně neměli odvahu prezentovat. Fakt je, že částečně mi dokument přišel spíše jako natočený filmový přehled rolí herečky. E. V. je ale ten typ herečky, který krom svých kvalit disponuje i velkou dávkou skromnosti. Na první pohled je nesmírně sympatická a nehraje si na žádnou velkou celebritu. A za to si ji nesmírně vážím.

To se mi líbilo a myslím, že bylo dobré i pro českého diváka. Připomnělo to aspoň v krátkých ukázkách řádu slovenských filmů ze 60tých let, které dnes už české televize neuvádějí ani v nějakém cyklu "pro pamětníkíky", tv.inscenací klasiků z bratislavských pondělků atd. Dobře to připomnělo některé slovenské režiséry a herce, na které už se pozapomnělo, Karola Zachara, Jozefa Budského, Jána Borodáče nebo výborného Karola Machatu. Dobře, že se stihlo zachytit ještě vzpomínky Stanislava Párnického, Štefana Kvietika. A samozřejmě je zajímavé vždy poslouchat ženu, jak si uvědomovala svoji přitažlivost pro muže a tvůrce. A jako bonus člověk zahlédl některá slovenská historická města a místa, které zjevně už také prokoukla z dřívější šedi.

Emílii Vášáryovou mám velmi ráda. Pro její krásu, talent, pracovitost, inteligenci a ženskou energii. Jak ukazuje dokument, je to také žena moudrá a schopná sebereflexe.Dodnes jsem se mých dětí nezeptala, co jim v životě chybělo... neodvažuji se zeptat, raději ne...Ikona československého filmu v dokumentu vzpomíná, mluví otevřeně nejen o profesi herečky. Snímek je nadupaný ukázkami z filmů i divadelních představení a já si dělám poznámky, co bych ráda viděla. (A taky do Štiavnice bych se ráda podívala.) Proč jen jsou hranice mezi jednotlivými ukázkami řešené simulací poruchy filmového pásu, nevím. Mně to zvukově i obrazem vadilo.

Dokumentárny snímok, ktorý je dôstojnou prechádzkou umeleckým aj osobným životom jednej z najlepších herečiek slovenskej kinematografie. Emília Vášáryová je jednoducho synonymom talentu, krásy a pokory a jej nezabudnuteľné roly utkvú v pamäti každého filmového fanúšika, najmä tá zPelíšokje nezameniteľná. Šulík pekne vystihol a podčiarkol jej osobnosť, názory a motívy a zároveň vôbec zbytočne netlačil na emočnú pílu. Myslím, že takýto filmový portét si Emília určite zaslúžila. 75 %