Cigán (2011)

Víte…původně jsem nechtělaCigánakomentovat, protože panaŠulíkasi velice vážím a nerada vyčítám, ale když jsem si přečetla, a to až dnes, komentáře ke snímku, cítím jaksi nutnost až povinnost napsat pár vět. // Paušalizovat romskou komunitu (původně národ kočovníků) je podobné jako paušalizovat původní obyvatele Ameriky, nebo jakoukoliv „skupinu“, která byla vytvořena a opatřena nálepkou (ne, nechci vědět, co je na ni napsáno…). Jsou snad indiáni všichni opilci, lenoši a narkomani..? Kolik procent „bílých“ obyvatel bychom mohli zařadit k budižkničemům, zlodějům, „bílé chátře“ a k těm, kteří profitují ze státem nastaveného sociálního systému, atd, atd. Kdo nám dává oprávnění vyslovovat podobné odsudky? Obdobná vyjádření v komentářích nerada čtu a nepovažuji je za relevantní (!), spíš za štvavé a podněcující k násilí. Ještě si dovolím v kontextu toho, co uvádím, odkázat naDlaně (1993)a český filmHorem pádem (2004)- není to totéž a je to totéž - principMince: rub a líc. // Když už ale píšu, tak kompletně k„Cigánovi“jako k filmu: inu, dlouhá cesta odZahrady- panŠulíktočí v úplně jiném tónu i módu. // A... omlouvám se pánům tvůrcům, ale zachytila jsem periferně pár „drobných“ rozporů, jež snímku škodí a sám sebe  strká do kouta: nezdá se mi, aby Adamova matka vzala od syna něco málo eur, které brigádnicky manuální prací vydělal (ve čtrnácti? vyloučeno, zakázáno - pouze činnosti umělecké, kulturní, reklamní, sportovní, a to se souhlasem úřadu práce a zákonných zástupců dítěte a kolem roku 2010, resp. 11 byla pravidla ještě přísnější), za účelem nákupu potravin, zatímco její partner, v tom čase už manžel, v osadě ve velkém lichvaří za nekřesťanský úrok (odkaz na - svého času - kauzy probíhající na Slovensku; stejně byly chyceny jenom malé ryby a ty velké jako obvykle unikly). Poněkud přitažené za vlasy: spojení dvou dějových „nápadů“, které nedrží, protože nepodléhají logice. // Skutečně odmítaly jezdit RZP do osad..? (řečnická otázka) No nevím, teď by si už asi nedovolily ignorovat hlášení ze 155, resp. 112. Vše se nahrává - s výstupem: obraz, zvuk; média, novináři, ombudsmani. Před patnácti lety ano.? Líbila se mi postava pana faráře - výjimečně :) //Summa summarum- vnímáme obrazy zachycující život v osadě, v katastrofálních hygienických podmínkách se satelity (reálné osady v okresu SNV a jinde), v improvizovaných obydlích „co les a skládka poskytla“, s romskou slovní hantýrkou, způsobem života, násilným kácením lesů z důvodu zatopit si, nicméně celkový dojem i závěr jsou kvazi-romantické - viz zesnulý otec, jenž seAdamovizjevuje - , ale s trochou falše, jakoby se tvůrci chtěli někomu zavděčit, někomu dát ve filmu zapravdu a to vyznívá do ztracena a tím pádem působí záměr poněkud diskutabilně: bez vyváženosti, bez jistoty směru cesty. Možná z opatrnosti; možná… Pak nastává ve výsledku i efekt mystifikace postavy Adama - jeho snažení vymanit se z etnika, vyskočit z kolotoče „psa honícího se za vlastním ocasem“. Třetí hvězda patří s obdivem, láskou a hudební spřízněností panuGodárovi, protože…Jsme ve společném tónu. Film svého času určitě vzbuzoval rozporuplné reakce, co je vlastně vidět i na zdejších komentářích. Některé jsou ale skutečně na hraně. Nebavme se, prosím, o svobodě slova - v tomto kontextu NE.Btw:Osady..? Hm, lidová tradice- podívejte se na obrázkySlums in cities,třeba vPort-au-Princebez místně proslulého folkloru, nebo vPekingubez pagod, či vRio de Janeirobez karnevalu… Ale ty se nás netýkají, že..?

CigánrežiséraMartina Šulíkaz roku 2011 je pre niekoho možno zidealizovaným príbehom, ktorý ale prekvapujúco filmovo funguje až nadpriemerne dobre. Štrnásťročný Róm z osady Adam (Ján Mižigár) si po smrti otca (Ivan Mirga) začne uvedomovať, že by chcel od života viac, než čo mu dokáže ponúknuť neutešené prostredie rozpadajúcich sa chatrčí. Jeho pôvod a okolie mu v tom ale aj napriek chceniu neraz bránia. Príbeh Šulíkovho filmu čiastočne kopírujeShakespearovhoHamleta(zjavovanie sa zavraždeného otca Adamovi), čo ale nemožno považovať za dôvod jeho kvalít. Tie totiž snímka dosahuje sama kombináciou viacerých faktorov. Námet diela v spojení s dobre napísaným scenárom ťaží najmä z autenticity - a to ako (ne)hercov, tak aj prostredia. Divákovi bez akýchkoľvek príkras ukazuje život v chudobe, ktorý je pre väčšinu začarovaným kruhom, z ktorého sa nedokážu (alebo ani nechcú) dostať. Vďaka tomu sa snímka vyznačuje aj silným sociálnym aspektom, ktorý sa v príbehu odráža na prežívaní a vystupovaní postáv, predovšetkým Adama. Herecké výkony protagonistov síce nie sú svetoborné, ale patria k plusom diela. Najvýraznejší je jednoznačne Ján Mižigár v hlavnej úlohe, ale zaujať dokáže napríklad ajMiroslav Gulyasv role Žiga. Na relatívne malom priestore dobrý výkon predvádza aj Ivan Mirga.Cigánsa okrem kvalitne spracovaných príbehových prvkov - námetu a scenára - a dobrých hereckých výkonov vyznačuje aj vynikajúcou hudobnou stránkou. Šulíkovo dielo ako komplexný celok veľmi príjemne prekvapuje, keď dosahuje celkovo nadpriemerných kvalít, hoc dejovo sem-tam "zakopáva".

O pouhých deset let později by se podobný název už objevit nesměl, jelikož cigán už není korektní označení. Nevím jak na Slovensku samozřejmě, u nás je to slovo zakázané. Čeští Romové a Slovenští Romové jsou úplně jiné typy, takže pro našince nebude snímek nejspíš až tak poučný. Tamní obyvatelé o nichž pojednává příběh bydlí v osadě a dodržují tu své vlastní zákony a pravidla. Od toho se můžeme odpíchnout, protože v tomhle budou Romské komunity podobné všude na světě. Cokoli jiného se rovná zradě. Z filmu je snadné pochopit, v jakém začarovaném kruhu může žít někdo, kdo se prostě jen špatně narodí. I když se chce vymanit z bezútěšného místa, vlastně to nejde. Matka tlačí na to, aby se vydělávalo, náhradní otec nutí adoptivního syna do zločinů. A když svitne naděje, že by někdo mimo komunitu mohl pomoci, místním se to nelíbí a rychle to utnou. Tím pádem dospívajícím chybí vzdělání a i peníze, aby mohli začít žít jinak a lépe. A tím pádem musí krást a tím pádem...atd., atd. Je to šílená situace, ale snímek jasně naznačuje, že i když pro reportéry stále cikánské obyvatelstvo volá po pomoci, v jakýchže podmínkách to musí žít, vlastně jim to z velké části vyhovuje. Mají svobodu, mohou si o sobě rozhodovat sami. Ale za jakou cenu? A vzepřít se nelze... Jenže to pak Romská otázka nemá řešení a to nás klidně mohou v EU nazývat rasisty jak chtějí.

Hoci sa dej na začiatku akosi kostrbato rozbieha, diváka o chvíľu pohltí. Skutočne, aj herecké výkony sú veľmi dobré. Azda najsilnejším momentom vo filme bolo, pre mňa, to , ako jeden z dokumentaristov, ktorí v osade nahrávajú rómske piesne, rozpráva vtip o Rómoch. O Cigánoch pri smetiakoch... To bol akýsi zlomový bod. 7/10

Šulík se vrátil ke svým začátkům, tedy artovějším filmům, avšak tentokrát se mu to zdařilo čistě na 50%. Co se Cigána týče, je dost zajímavý, ale taky je dost utahaný. Jako, 103 minut je na tohle celkem moc a tak to vlastně trpí tím, čím trpí i Neha. Ta ukázka dvou odlišných kultur (a naštěstí bez nějakého posuzování kdo je horší a kdo je lepší) s tím dějem je zajímavé, ale ta utahanost to hodně sráží dolů. Ačkoli, opět tomuhle filmu pomáhá Godárova hudba. Ale tak jako tak, 3*