Posel úsvitu (1950)

„Již se Vám podařilo měl zničit, ale přijdou po mě jiní a ti moji myšlenku uskuteční. Parovozy budou jezdit a rozdrtí svými koly všechnu malichernost a sobectví lidského života…“ Film o Josefu Božkovi není úplně špatný, ale přeci jen je dost zatížen dobou svého vzniku. A nejde jen vyznění filmu, když se zdá, jakoby zatím, že se Božkovův parovůz nedostaly do běžného provozu mohla opravdu lidská malichernost a maloměšťáctví , zatímco ve skutečnosti za tím stály zmatky při produkci jeho vynálezu po průtrži mračen, kdy někdo ukradl pokladnu s vybranými penězi za celou produkci. Ve filmu jsou též tendenční scény ukazující, jak zlí kapitalisté využívají technického pokroku, aby mohli propouštět pracující a prohlubovat tak jejich bídu. Škoda tohoto ideologického balastu, Vladimír Ráž v hlavní roli se mi jinak dost líbil a myslím že ten film měl rozhodně větší potenciál.

První scénář o nepochopeném vynálezci pro Bedřicha Kubalu. Nutno říct, že ti to opravdu ve své době neměli jednoduché, neboť proti nim stáli nejen nevěřící lidé, ale též tehdy ještě mocná církev. O Josefu Božkovi se v učebnicích asi opravdu neučí, ale jistě to nevím. Pamatuji si ze školy mnohé vynálezce, ale jeho ne. Ovšem komunisté téma vynálezu mírně upravili pro své účely. Naštěstí jen nepatrně. J. B. totiž doufal, že lidem práci usnadní, ovšem ti místo toho byli z velké části propuštěni. Když nad tím tak přemýšlím, tak se jedná o téma nadčasové. Vždyť i dnes do života lidského zasahuje robotizace a velmi se diskutuje nad tím, které všechny profese zaniknou. Jenže...co budou lidé dělat pak? Nad tím asi jen tak nikdo nepřemýšlí, zvláště je tato otázka palčivější s tím, jak obyvatelstva na planetě Zemi přibývá. V tomto filmu také debutoval Vladimír Hrubý.

Československý film vyprávějící o českém vynálezci a konstruktérovi Josefu Božkovi (1782-1835). Talentovaného mladíka, jenž se zapsal do historie konstrukcí prvního vozu poháněného párou, ztvárnil V. Ráž. Životopisný snímek vypráví o příchodu mladého nadšence do mechaniky do Prahy a o jeho těžkostech v prosazování svého talentu a uskutečňování svých průkopnických myšlenek. Potíže v jeho práci a rozvoji jeho schopností mu způsoboval především F. J. Gerstner, ředitel a zakladatel Královského polytechnického učiliště v Praze, předchůdce Českého vysokého učení technického, v podání J. Plachého. Ve snímku jsou dobře patrné historické události a souvislost oné doby, od Napoleonova tažení na Moravu v době Božkova příchodu do Prahy až po zobrazení počátků průmyslové revoluce v Čechách, kdy byly průkopníci jako pan Božek, často nepochopeni. Stroje poháněné párou začínaly být průmyslově využívány místo dělníků, kteří ztráceli práci, a to sebou neslo patřičné společenské problémy. Snímek V. Kršky, jenž se v některých svých dílech věnoval životům zapomenutých českých géniů, vnímám jako čistě historický, neboť jsem v něm zaznamenal pramalý vliv tehdejší všudepřítomné komunistické propagandy. Ona nespokojenost dělníků vůči vrchnosti a aristokracii pramenila z dobové situace, kdy stroje začaly nahrazovat jejich pracovní pozice, a navíc se celý děj odehrává ještě před vydáním komunistického Manifestu. V malých rolích se v tomto snímku objevili pozdější slavní herci jako S. Fišer, Z. Řehoř, V. Hrubý, a jak jsem se dozvěděl později, také J. Lír. Mistrovský kousek se Božkovi povedl, když svému příteli Václavovi (V. Švorc), který ztratil ruku v boji proti proti Napoleonovi, vyrobil umělou končetinu. Majitele továrny, jemuž Božek zdokonalil postřihovací stroj, který zvýšil produktivitu práce, ztvárnil B. Karen. Podporovatele z řad lidu, kteří Božkovi poskytovali útěchu a zpočátku přístřeší, představoval J. Vojta s J. Kurandovou. Božkovu manželku ztvárnila téměř neznámá H. Kavalírová. Krškův historický film se mi líbil a navzdory datu vzniku a jeho naprostému zapomenutí ho budu hodnotit nadprůměrně, neboť dává jasný příklad toho, že i filmy vzniklé na počátku nechvalně proslulých 50. let mohou být kvalitní a co je ještě výjimečnější, mohou být také neovlivněny tehdejším politickým režimem.

Plachý – do očí bijící merkel sign. Božek vyučuje: „po jednom otočení země zůstavají hvězdy na stejném místě jako den před tím.“ = vesmírná propaganda. Zednáři vyzdobení maltézskými kříži. Nesmysl se seznámením. V Brně zahlédne holku, která se mu líbí. A v Praze ji úplně náhodou potká znova. Další symbolika: globusy – na univerzitě, u mladého pána. Asi rekordní počet globusů v českém filmu. On totiž Božek nebyl jen vynálezce. On to byl i astronom. A jeho šéf Gerstner rovněž. Kolem obou se motá podezřele moc Jezuitů. A co Jezuita, to astronom. A prominentní katoliční kněží 19. století jakbysmet. Božek vystudoval katolické gymnázium v Těšíně.

mam rad filmy o vynalezcoch a vynalezoch. Viem, kto vynasiel parny stroj, telefon, ziarovku, velky tresk ... a hrdo hlasim, ze aj ja som uz prispel k neustalemu progresu a pokroku na tejto planete a uz som uspesny vynalezca. Zatial sice moj vynalez nema prakticke uzitie /vynasiel som len hyperosviezovac zumpy/, ale nevzdavam sa a raz urcite vynajdem aj nieco potrebne a prospesne. Nadej umiera posledna a nikdy sa netreba vzdavat. 68 %