Chaplin (1992)

Robertu Downey Jr. role Chaplina výborně sedla a celkově jde o kvalitně provedený životopisný film, nicméně mě nyní, když hodnotím s odstupem, zaráží, jak málo trvalého dojmu na mě tento snímek zanechal. Charlie Chaplin je sám o sobě pozoruhodnou osobností, avšak tento film se přece jenom o něco více soustředí na jeho vztahy s ženami než na jeho umělecké schopnosti a proces tvorby – v tomhle ohledu jsem rozhodně čekala o něco větší hloubku. Je třeba zajímavé, že to, jak „nalezl“ personu Tuláka skrze vhodně zvolený kostým, mě mnohem více ohromilo, když jsem si o tom četla úryvek v knizeIMPROKeitha Johnstona, než jak to bylo ztvárněno v tomto filmu. A pokud psané slovo „poráží“ v dojmu filmové zpracování, tak je možná něco špatně… Bylo zde sice pár scén, které utkví a možná i malinko chytnou za srdce (zpráva o smrti jeho první lásky, nebo některé scény s Chaplinovou matkou), ale za mě nic, co by se netýkalo žen, ale naopak spíše jeho filmařiny a herectví. Jako by tomu chybělo nějaké „kouzlo“, v určitém smyslu to v mnoha ohledech působí až „suše“. Je možné, že by to byl záměr a že to takto odráží pohled samotného Chaplina? Vzhledem k tomu, že jsem Chaplinovu autobiografii nečetla, tak těžko říct. Nicméně je fakt, že v této formě mě poté ani příliš nedojalo konečné vyústění, kdy Chaplin přebírá čestnou cenu Akademie za celoživotní dílo. Raději jsem se pak podívala na skutečný záznam z tohoto udílení, což mi přišlo mnohem uspokojivější a emotivnější než filmové vyobrazení. Je zvláštní, že přestože vykouzlení emocí je právě doménou filmu v porovnání s realitou, tady se to nějak nepovedlo.~(3,6★)~

Keby bolChaplinviac zameraný na Charlieho kariéru naprieč hromadou legendárnych filmov a nevzal ju príliš skratkovito a neriešil namiesto toho problématické vzťahy so ženami, okolím a samozrejme sebou samým, bral by som ho ako jeden z najlepších životopisných filmov (nie tak, ako ho ľudia naprieč všetkými databázami prezentujú). Netvrdím, že to všetko nepatrí do filmu, obzvlášť, keď ide o dnes už historickú osobnosť, pretože aj tie vzťahy a nálady mali zásadný vplyv na to, čo vo filmoch ukazoval. Dokonca on sám vo filme povie, že chce ľudí proste len baviť. Attenborough sa ale viac orientoval na tú menej záživnejšiu časť Chaplinovho života, ktorú tvorili komplikované vzťahy s ľuďmi a politickými sokmi, ktorí sa ho snažili označiť za monštrum. Skrz veľkú stopáž sa predsa len obtrie aj o jeho vzostup vo filmovom priemysle a jeho ,,prežívaní" v ňom, ktoré ovplyvňoval jeho súkromný život s osobami, ktorí ho nedokázali akceptovať takého aký bol. Všeobecne je to ale dobrý film s veľmi snažiacim sa Downeym Jr., akurát s hektickou štruktúrou, ktorý sa len skratkovite venuje jeho filmovej (a samozrejme ikonickej) tvorbe. Attenborough nemá štýl ako mal Burton sEdom Woodoma nemá ani zmysel pre pompéznosť, akú mal Forman sAmadeom. Vyzdvihnúť však musím emotívny katarzný záver, kde starý Chaplin na odovzdávaní oscarov vidí vlastnú filmovú tvorbu a uvedomuje si, aké významné jeho filmy boli. Za mňa 65%.

Od té doby, co jsem viděl Diktátora, Charlieho Chaplina velmi uznávám. Stal se pro mě mimo profláklého komika němých skečů také velkou osobností. Měl obrovský přehled, dokázal sám přemýšlet a jít s kůží na trh a své názory veřejně prezentovat. Navíc se nakonec ukázal jako velmi předvídavý. Na film o něm jsem se těšil a v duchu jsem se obával, jak to dopadne. Robert Downey Jr. podal slušný herecký výkon, ale naprosto přesvědčivě ztvárnit Chaplina se mu nepodařilo…. Chaplinovo herectví je v jeho rolích totiž dokonalé, sám jej mám velmi dobře nakoukaného a nedokázal by mě přesvědčit pravděpodobně nikdo. Jinak jde v podstatě o klasický mustr životopisného filmu o komikovi. Čím více diváky dokázal pobavit, tím byl jeho život smutnější. Celý film vyznívá melancholický a smutně, což mě… asi bych napsal mrzelo. Opravdu to mají komici vždy stejně? Dělat dobrý humor je dřina a asi to vždy odnesou svým zdravím, obětují tomu vztahy, soukromí a podobně. Chaplin z roku 1992 není špatný film. Je spíše průměrným zpracováním o mimořádném filmovém tvůrci, který dokázal posunout náš filmový vesmír zase o kousek dál… čtvrtá hvězda je pro něj.

Film dává dobrou představu o životě a díle Chaplina, ovšem i přes svou délku tak trochu letem světem a pouze popisně. Příliš emocí se do něj nevešlo a navíc způsob vyprávění není úplně šťastný, zvyšuje jakousi prkennou odtažitost snímku. Kvůli nepovedenému maskování hlavního představitele v posledních fázích Chaplinova života musím jednu hvězdičku ještě ubrat.

Pro některé životy je i celovečerní formát málo a pro ten Chaplinův to platí dvojnásob. Skoro sto filmů v pozici herce, scénáristy i režiséra, desítky žen a jedenáct dětí. Attenborough dělal, co mohl, ale vypadá to pouze jako nástřel životopisu, který by si zasloužil alespoň minisérii. Navíc závěrečné přebírání Oscara za celoživotní dílo mělo být vstupem do slzavého údolů a nebylo.