Boccaccio '70 (1962)

Tento (opravdu jen velmi lehce) erotický povídkový film má samozřejmě tu přednost, že se na něm podílely takové italské režijní veličiny jako Fellini či Visconti. A vskutku ty dvě povídky od dotyčných režisérů nejsou vůbec špatné. Spíš jsou velmi dobré. Felliniho povídka (druhá v pořadí - Pokušení dr. Antonia) má v sobě velmi slušnou filmovou invenci (viz konfrontace oživlé obří sexy ženy z billboardu se starým mravokárcem) a ve Viscontiho povídce (třetí v pořadí - Práce) odehrávající se v kulisách opulentního paláce to zase krásně dialogově jiskří a hlavně je zde neskonale půvabná Romy Schneiderová. Zbylé povídky jsou za mě ale slabší a hlavně celkově ten soubor je jak tematicky tak stylově nevyvážený. První povídka je víc sociální drama než cokoliv erotického a v té čtvrté ("cirkusácké") zas až příliš pozornosti strhává Sophia Lorenová (zatímco příběh je takový o ničem). Celkový dojem tedy spíše průměrný, ale určitě zde byly pasáže, které byly nadprůměrné.

Čtyři povídky, čtyři příběhy, čtyři vnadné děvy pod taktovkou čtyř význačných italských režisérů. Nejvíce se mi líbila taškařice od Felliniho s božskou Anitou Ekberg, první a třetí povídka od Monicelliho a Viscontiho byla spíše průměrnějšího rázu. Poslední od De Sicy se mi líbila nejméně, i když zde prim hrála lascivní rošťanda S. Loren. Hodnocení jednotlivých povídek je 3,4,3,2 čili jako celek čistý průměr.

První-Monicelli: milé koukatelné provedení, tajný vstup do manželství a s tím spojené  trable v kapitalistické "lásce, svobodě a demokracii"=(***), druhá-Fellini: rozjezd skvělý, stejně jako Peppino De Filippo, černobílá groteskní vsuvka je naprosto přepychová, zbytečně protahované poté, co sexbomba sleze s reklamy do reálu=(*), třetí-Visconti: 100%-ní konverzačka, zpočátku velmi únavná a  které divák porozumí až na samém konci celé povídky, "děj" začíná být zajímavější s nástupem "ošklivého kačátka" na jeviště, kdy začne předvádět své módní kreace a svoji nahotu (jen od pasu nahoru samozřejmě)=(*), čtvrtá-de Sica: zábavná a barvitá, Lorenová má určitě sex-appeal i herecké schopnosti tak velké, že se nemusí kroutit a stylizovat do poloh, jako by šlo o modeling, bohužel i zde je toho kroucení přespříliš=(*). Přes tři hodiny a dala jsem to naráz bez pauzy, ale reprízovat budu jen první epizodu.

Tak to vypadá, že úsloví "Za vším hledej ženu" pochází z Itálie. Čtyři ženy, čtyři příběhy, čtyři režiséři.. ale na čtyři hvězdičky to nestačilo. Nejvíc zaujala Romy Schneider, té to všechno kolem patřilo. Bohužel ani Sophia Loren nepředvedla pro mě nic převratného, možná spíš dílem režiséra (De Sica) a ani dvojice Anita Nekberg-Fellini nepředvedla nijak výjimečnou práci, ač po formální stránce velice kvalitní. Nakonec nejlepší mi asi ale přišla první povídka od Maria Monicelliho, která ze všech působila nejumělečtěji a vystačila by sama na kratší film. Celkově vzato ale spousta dlouhé minutáže bez výraznější hloubky.

Tak hlavne je dobre, ze tu netocil nic Paolo Pasolini, lebo zas by tam prepasoval svoje uchylarny. Tuto ide o 4 poviedky od 4. roznych reziserov, kazdy si vlozil do svojej poviedky vlastny rezisersky styl. Monicelliho som nikdy nemal rad, Fellini aspon jakz -takz, no a Vittorio de Sica s Vischontim len taky lepsi priemer : 74 %