42 One Dream Rush (2010)

Musím přiznat, že mi to nepřišlo moc originální. Jak nápadem na pár krátkých povídek od více autorů, tak provedením. Většinou jsem měl pocit, že koukám na nějaká nahodilá domácí videa, s dětmi, nahými ženskými a pokusy opajcovat pár scén z různých hororových filmů, většinou italských ze 70. let. Povídek, které by mne zaujaly nápadem, fakt moc nebylo - Alishan, ten od Lynche, Daydream, Exercise in Futility, Horizon, Elapse a Last Night, a nakonec nejlepší z toho všeho je ten asijský přívažek, kde jsou povídky pojaty s originalitou a/nebo vtipem, minimálně ty první dva asijské a jeden z těch posledních. Tak nějak jsem si myslel, že má jít o sny, a ne videa s dětičkami, nahatými babami a pokusy natočit kousky jiných, známých hororů, jak už jsem psal. Sny, to jsou neznámé a podivné krajiny, cizí, často vylidněná města, létání vlastní silou ve vzduchu a tak, alespoň pro mne. Ta mystičnost snů mi tam prostě chyběla.

Výchozí premisa: dvaačtyřicet režisérů "dostalo za úkol" (respektive si předsevzalo; počítám, že nikdo nikomu nic nevnucoval) natočit "film" o stopáži maximálně do dvaačtyřiceti sekund. Hmm, když jsem se dozvěděl, že cosi takového existuje, řekl jsem si:skvělej nápad, abych bezprostředně po zhlédnutí dodal: tak tohle zůstalo daleko za očekáváním... i když? Víte co, nakousl jsem svá očekávání, začněme tedy od nich! Jaká byla? Byla dvojí: zaprvé (bohužel jen na okraj, formát komentáře mně neumožňuje rozepsat, jak bych chtěl a jak by možná bylo záhodno): byl jsem zvědav, kterak si s limitem dvaačtyřiceti vteřin poradí mí oblíbení (G. Noé, D. Lynch, H. Korine) - jako bych na moment uvěřil, že hodnotu člověka možno uzřít teprve v "krizové situaci". Zadruhé (a důležitěji): dvaačtyřicet režisérů není zrovna málo, a analogicky k tomu, dvaačtyřicet sekund není zrovna mnoho - říkal jsem si, že je to čas vhodný leda k tomu, rozehrát či načrtnout něco jako svou poetiku, něco jako svou tvůrčí vizi. Z toho možno odvodit, že jsem 42 One Dream Rush bral - a od toho se odvíjí i mé "přijetí" tohoto filmu - jako svého druhu "prolegomena", chcete-li ochutnávku. Jaké bylo mé zklamaní, když jsem zjistil, že počet jmen za tímto projektem stojících a čas jim vyměřený, mně zabraňuje oddělit zrno od plev - ty režiséry/autory, kteří by si zasloužili pozornost od těch, kteří by mně nic nedali. Dokoukal jsem, načež mě vše splynulo v jednu homogenní masu - v neodbytný pocit, že zde nápad dává realizaci těžké KO... i když? Co když to od začátku bylo nastaveno špatně? Proč zrovna 42 x 42? Byl bych za remake: čtyřicet minut ideál, avšak dvaačtyřicet režisérů je mnoho a dvaačtyřicet vteřin prostě nestačí. Být to na mě, oslovil bych dvacet režisérů a každému dal k dispozici dvě minuty, to už by mohlo mít nějakou vypovídající hodnotu a některé z fragmentů by mohly fungovat jako pozvánka. Takhle zůstalo jen experimentování pro experimentování. 50%

HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH POVÍDEK: Death (Kenneth Anger) - 2*, S/He (Asia Argento) - 1*, For my dear dog (Tadanobu Asano) - 2*, 42 Second dream (Charles Burnett) - 4*, Night of Pan (Brian Butler) - 2*, Rotoaurorae (Jonathan Caouette) - 4*, Naked Eyes (Leos Carax) - 2*, Ruby Travel (Niki Caro) - 1*, Alishan (Yung Chang) - 3*, Astare (Michele Civeta) - 3*, Chavo (Larry Clark) - odpad!, Bit Rare Fiend (Joe Coleman) - odpad!, The Watcher (Zachary Croitoroo) - 3*, Dream Place (Abel Ferrara) - 2*, Dream Forward (Mike Flaggis) - 4*, Untitled (James Franco) - 2*, Daydreamers: Moe Moe A (Chris Graham) - 3*, Liebestraume (Florian Habicht) - odpad!, Rinko in 42 sec. (Rinko Kikuchi) - odpad!, Year of the Rabbit (Terence Koh) - 2*, Crutchnap (Harmony Korine) - 3*, Dream 7 (David Lynch) - 3*, Tiempo (Griffin Marcus) - 5*, I can´t remember (2*), Pop (Rian McGinely) - 1*, Argia (Rajan Mehta) - 3*, A Daydream (Jonas Mekas) - 5*, Last Day Dream (Chris Milk) - 5*, The 42-second minute (2*), Charlotte Kemp Muhl, Sean Lennon (3*), 42 (Gaspar Noé) - 3*, An exercise in futility (Dee Poon) - 1*, Horizon (Matt Pyke) - 3*, Babies are happy (Carlos Reygadas) - 1*, Aqua-Reve (Lola Schanbel) - 2*, Elapse (Floria Sigismondi) - 1*, Catharsis (Mote Sinabel) - 3*, Last Night (Taika Waititi) - 3*, Jacobian (Arden Wohl) - 1*, 42 (Lou Ye) - 3*, Untitled (Zhang Yuan) - 4* ÁZIJSKÉ BONUSY - Wang Yu Meng (2*), Xie Qing Chun (4*), Xiang Guo Qiang (1*), Wang Zaho (1*), Liu Bin (3*), Li Quao (odpad!), Liu Zhi Hui (1*) CELKOVÉ HODNOCENÍ - 42 povídek, každá má 42 sekund a každá má vyjadřovat sen. Takže tu jde hlavně o kreativitu tvůrců a nutno uznat - mě to fakt bavilo. Nejvíc jsem se těšil na ty, co znám, avšak i nějací, co neznám se mi tu dost ukázali (Burnett, Yuan, Marcus a hlavně Milk a dodatečně i Mekas), zase nějací, které znám, mě tu zklamali (Angers, Carax), ale někteří zase překvapili (Korine, Noé), ten zbytek mě známých mě zůstal v průměru (bohužel i Lynch). A ti ostatní mě neznámí, něco dobré (Flaggis, Caouette), něco průměrné (Pyke, Croitoroo), něco otřesné (Kikuchi, Habicht). Ale jako celek mě to fakt bavilo, bohužel některé segementy to stahují dolů, takže dávám 4*, ale i tak z toho mám dojem dobrý. KDO MI TU CHYBĚL - Peter Greenaway, Peter Weir, Banjong Pisanthanakun, Ming Liang-Tsai, Jean-Luc Godard, James Benning, Malcolm le Grice.

Veľmi príjemná a zaujímavá artová záležitosť, ktorú si pozriete za menej ako 3/4 hodiny, ale pri niektorých častiach vo vás zanechá dojem lepší a zážitok silnejší než celovečerný film. Artová krátka metráž v tomto prípade pozostáva zo 42 42-sekundových snímkov, zozbieraných od celej škály režisérov, vrátane takých mien akoDavid LynchčiJames Franco. Diela zobrazujú tie najzvláštnejšie výjavy snov, mystiky a tajomna, rovnako ako polemizujú o živote, smrti či láske. Film ako celok je tak kvalitný, ale niektoré z diel prevyšujú tie ostatné. Medzi tie, ktoré najviac zaujali mňa, by som zaradil: "Naked Eyes" (Leos Carax), "Astarte" (Michele Civetta), "Daydreamers: Moe Moe A" (Chris Graham), "Tiempo" (Griffin Marcus), "Argia" (Rajan Mehta) - druhý najlepší počin, "Last Day Dream" (Chris Milk) - najlepší počin, "Playthings" (Charlotte Kemp Muhl, Sean Lennon) a dokonale ma pobavil aj ázijsky bonus od Xie Qing Chun.42 One Dream Rushdokáže diváka naplno zaujať. Ale určite sa nejedná o záležitosť pre každého. Na plnohodnotné vychutnanie si tohto diela treba aj nejaké to umelecké cítenie. Myseľ až potom ocení podstatu a srdce zaplesá. Pod tajomnou škrupinou divák nájde ešte tajomnejší svet, do ktorého sa z času na čas ponárame všetci. Len niektorí z nás ho však dokážu preniesť zo svojej hlavy na filmové plátno.

Death - 30%, S/HE - 80%, For My Dear Dead Dog - Neboli titulky(?), 42 Second Dream - 70%, Night of Pan - 60%, Rotoauroraue - 60%,Naked Eyes - 60%,Ruby Travel - 30%, Yung Chang - Alishan - 70%, Astarte - 80%, Chavo - 60%, Bit rare friend 80%, The Watcher - 70%, Dream Piece - 70%, Dream Forward - 60%, Untitled - 70%, Daydreamers: Moe Moe A - 70%, Liebestraume - 80%, Rinko K. in 42 sec. by Rinko K. - 50%, Year of the Rabbit - 50%, Crutchnap - 85%, Dream #7 - 85%, Tiempo - 60%, I can't remember - 40%, Pop - 70%, Rajan Mehta - Argia - 70%, Jonas Mekas - A Daydream - 50%, Last Day Dream - 70%, The 42-second Minute - 70%, Playthings - 70%, 42 - 80%, An Exercise in Futility - 70%, Horizon - 80%, Babies Are Happy - 40%, Aqua-Rêve - 60%, Elapse - 80%, Catharsis - 50%, Last Night - 70%, Jacobian - 70%, 42" - 60%, Untitled - 50%42 spôsobov ako poňať motív sna, pri ktorých ani jeden síce nie je vyslovene dychvyrážajúci, avšak ako celok tvoria pôsobivú mozaiku režisérskych rukopisov, od vizuálnych zábaviek cez animácie po surrealistické mikro-svety zaujímavo rešpektujúce snovú logiku. Aj keď ide o komerčnú záležitosť sponzorovanú Vodkou 42, môžem povedať že tento projekt pre mňa je významný.