Městečko Twin Peaks (1990)

U první série jsem se skoro bál, místy si to musel pustit znovu, tolik vyvolaných emocí během jednoho záběru umí ( tedy bohužel uměl) jen jeden režisér. U druhé série jsem se smál, přišlo mi že to David rozjel do lidí snad na 250% (nebo jestli je tohle 100% tak to jiný seriál nemá) a to jak s dramatem, melancholií, láskou a především s černo černým humorem. Třetí série je čistá ukolébavka. Valeriánský kapky. Asi to ani není potřeba vidět. Ale za ty první dvě díky Dejve a Kyle, jste nesmrtelný. P.S. Jak je Annie? 😆😆😆

Twin Peaks není jen seriál. Je to brána do světa, kde logika končí a sny mají větší moc než realita. David Lynch a Mark Frost vytvořili dílo, které navždy změnilo to, co si představujeme pod pojmem televizní hororové mysteriózno. Vše začíná zdánlivě obyčejnou otázkou: Kdo zabil Lauru Palmerovou? Jenže tohle není detektivka, kterou by šlo snadno uzavřít. Smrt nejdokonalejší dívky z městečka odhalí, že pod povrchem amerického maloměsta teče temná řeka tajemství, zla a nevyřčených traumat.
Atmosféra malebného Twin Peaks je jen maska. Pod ní se skrývají démonické síly, rodinné tragédie, perverze a hluboké lidské stíny, které Carl Gustav Jung tak přesně popsal. Jakmile se do vyšetřování pustí agent Dale Cooper — charismatický idealista s dětskou zvědavostí a téměř spirituální intuicí — začíná se skutečnost tříštit. Sny se stávají vodítky, znamení v lese jsou důležitější než důkazy a sova nikdy není tím, čím se zdá být.
Lynchův svět je poetický a děsivý zároveň. Red Room s krví rudými závěsy a postavami mluvícími pozpátku se stal ikonou televizní historie. Zlo zde není jen lidské. Má tvář démona jménem BOB, který připomíná, že to nejstrašnější je často to, co se zrodilo uvnitř nás. V Twin Peaks nejsou monstra venku — jsou v nás a kolem nás, v každodenních tvářích, co ráno zdraví sousedy a večer skrývají svou pravdu.
I když seriál místy balancuje mezi komedií, melodramatem a čistým hororem, právě tato nestálost vytváří jedinečný pocit neustálé nejistoty. Nikdy nevíš, jestli se máš smát, nebo bát. A přesně v tom spočívá jeho genialita. Je to puzzle, které se nikdy nechce složit úplně, a právě proto fascinovalo tři dekády miliony diváků. Návrat v roce 2017 jen potvrdil, že Lynchovy vize jsou stále o krok před námi.
Twin Peaks je jako vstoupit do snu, který se odmítá probudit. Je to kultovní zážitek, který tě označí, změní a uloží v hlavě hlasy a obrazy, jež se vrací v noci, když je ticho a les šepotá.

Z hlediska kvality nejvíce upadající seriál všech dob. Zatímco první serie patří k tomu nejlepšímu, co bylo kdy natočeno. Třetí serie patří k tomu, co jsem nikdy nedokoukal. Režisér však začal velice dobře. Pokud jde o děj, tak vidíte to, co jste už mnohokrát viděli jinde. Ale pokud jde o postavy, tak tam se jedná o unikum, které se začalo prosazovat teprve tímto seriálem. Celý seriál se soustředí na postavy, ke kterým si prostě vytvoříte vztah. Jak hudba, tak postavy jsou velice dobře ztvárněny a člověk si je zamiluje. Problém nastává ve druhé sérii po vyřešení vraždy Laury Palmerové, dojde ke zlomu, kde nejde jen o kvalitu, ale i o změnu žánru seriálu. Z žánru krimi, či drama se dostáváme k fantasmagoroidnímu mysterióznímu seriálu. Druhou serii je ještě možné dokoukat, divák je vtažen postavami a říká si jak to dopadne, co nám chce sdělit, uniklo nám něco? Ale dojde ke zklamání. A třetí série je už pouze změť záběrů, kde jen nejtvrdší jádro fanoušků si může pochutnávat nad kvalitou a tajemností. Tedy tak, že jen zasvěcený divák ví, co právě vidí. Ke shlédnutí doporučuji pouze první serii, která patří do fondu světové kinematografie. Druhá serie s výhradami. Třetí serie je pro normálního diváka zapovězená. (Aneb třetí serie není tím, čím se zdá být, na rozdíl od sov.)

Kým Lynch ma nikdy zásadne nebral (ani neodrádzal), jeho deriváty ma bavia oveľa viac (nie nadarmo je Donnie Darko môj najobľúbenejší film). Rovnaké je to s Twin Peaks, ktoré som znudene vypol na začiatku druhej série, kedy som sa na tú nevtipnú paródiu v hnusných kulisách nemohol pozerať. Ale televízny archetyp "detektív prichádza vyšetrovať vraždu do malého mesta so svojimi tajomstvami", ktorý Lynch nevedomky stvoril, zbozňujem. Strašne rád by som mal Twin Peaks rád a zabával sa na tom a nechával sa ponárať hlboko do nevysvetliteľných tajomstiev, ale jediné do čoho ma to hlboko ponorilo bola nuda až spánok.

Nikdy nebude dalšíTwin Peaks. Což dá rozum, protože jedno Twin Peaks už je. To, co se zřejmě snažím říct je to, že už nikdy nevznikne další seriál – další dílo – stejného rázu, který je schopen vybudovat stejné emoce a zaujmout stejným způsobem, jako právě Twin Peaks. Jedná se o umělecké dílo stojící ve vlastní kategorii. Jde o speciální zážitek, k kterém je zbytečné se dlouze rozepisovat v rámci typické filmové recenze. Lepší bude, když jen shrnu své pocity. Ty mi totiž umožnily Twin Peaks prožít tím “správným“ způsobem. Ten seriál totiž patří k mým úplně nejoblíbenějším z mnoha důvodů. Mystičnost, šílenost, temnost, komedie, krása, zmatení, naprostý chaos, naprostý klid. Nikdy jsem neviděl seriál, který by mne tak efektivním způsobem dokázal oklamat. Hraje si na mnoho najednou. Za dobu své existence změnil styl své prezentace. Totálně odpálil ostatní televizní pořady pryč z programu. Člověk se jednou prostě ponořil do něčeho zcela jiného, nadlidského. Normální objekty, emoce, na které jsme zvyklí a o kterých jsme si mysleli, že je chápeme a máme pod kontrolou. Všechny tyto pocity a věci zájmu jsou zde otočeny na hlavu a divákovi se dostane jedinečného zážitku, který nikdy, nikde jinde nespatří. Je to krásná kombinace žánrů, technik vyprávění a představování pohledů na svět, které si každý přebereme jinak. Díky Davide, díky Marku. Nezapomenu. Díky za tohle mistrovské dílo. Víc netřeba dodávat. 5/5