Mazací hlava (1977)

Celovečerný debut nedávno zosnulého Davida Lyncha patrí, takisto ako jeho celé dielo, do hlboko osobných a pre divákov neľahko interpretovateľných snímok. Počas pomerne krátkej minutáže sledujeme krátky výrez zo života protagonistu – Henry počas absurdnej večere u rodičov svojej partnerky zisťuje, že sa stal otcom zvláštneho stvorenia, ktoré jeho monotónny život od základu zmení. 
Rutinná večera, počas ktorej býva jeden z partnerov predstavený rodičom toho druhého, naberá v Lynchovom spracovaní bizarný tón. Otec je karikatúrou predstavy amerického otca-opravára, ktorý sa Henrymu najprv s úsmevom na tvári predstaví a počas stereotypného ťažkania si na telesné následky zapríčinené jeho profesiou sa jeho monológ ukončí zúrivým revom a demonštráciou jeho fyzických nedostatkov. Počas večere predá poctu krájania kurčiat zaťovi, ktorý s hrôzou sleduje, ako sa po prvom kontakte noža s povrchom mäsa, začína valiť krv z útrob operenca, pričom tento jav sprevádzajú znepokojujúce kŕče malého telíčka. Matku to privádza do zdanlivo orgazmického stavu, v ktorom náhlivo odchádza od stola nasledovaná nariekajúcou dcérou a zaskočeným Henrym. 
Absencia definitívnej interpretácie môže byť síce pre diváka nepríjemná a navodzovať to v ňom pocit neuzatvoreného zážitku z filmu, čo ale zároveň zážitok umocňuje tým, že ho publikum ihneď po jeho pozretí neodloží niekam hlboko do povedomia ako ďalší film s jednoduchým odkazom. Ale naopak, film ostane zaseknutý niekde bližšie, odkiaľ si ho raz za čas divák vezme – počas cesty do práce, počas čakania na šalinu alebo kým čaká na stanici na svoj omeškaný vlak. Ak o kvalite filmu niečo vypovedá, tak je to jeho schopnosť zotrvať v divákom vedomí aj po konci titulkov – a to sa Lynchovým snímkam podarilo.

Podobnými artovými nezmyselnými a nevysvetliteľnými fantasmagóriami opovrhujem. Lynchovi nemôžem uprieť vizuálnu atraktívnosť, ale Eraserhead som nepochopil, nepochopili ho ani jeho najväčší fanúšikovia a evidentne ani sám Lynch, keďže ho viackrát odmietol vysvetliť. Pár tém (resp. čo chcel autor povedať) som vo filme našiel, ale môžem sa len domnievať. Nuda a strata času. 10% PS: som jediný komu ústredného chorého zmutovaného dieťaťa prišlo ľúto?

7/10. Challenge číslo 12-HORORY -Hráč číslo 11-Lucy.Bartos.Celovečerní debut Davida Lynche je přesně ten typ filmu, u kterého si nejste jistí, jestli má smysl nad tím přemýšlet, nebo se prostě jen nechat dobrovolně psychicky deptat. Zapomeňte na roztomilé novorozence z reklam na pudink. Tady dostanete kvílící mutantní plod, který vypadá jako výsledek hodně nepovedeného rande v Černobylu. Je to vlastně geniální, i když trochu krutá satira na strach z dospělosti a zodpovědnosti. Lynch nám tu v podstatě servíruje vizi, kde je otcovství jedna velká industriální noční můra plná slizu a úzkosti. Atmosféra je díky černobílé estetice a neustálému hučení strojů v pozadí slušně hustá a nepříjemná. První polovina se sice trochu vleče a tempo je pomalejší, ale poslední půlhodina má neskutečné grády a přináší freaky výjevy, které mně zůstaly v hlavě viset jako nevyřízený účet. Fascinuje mě, jak dokáže Lynch udělat z obyčejného radiátoru nebo talíře s kuřetem zdroj absolutního neklidu. Člověk se pak i na vlastní topení v obýváku dívá s jistou dávkou podezření. I když mi Lynch doteď nikdy pořádně nesedl, Mazací hlava má v sobě podivnou magnetickou sílu. Na rok 1977 je to neuvěřitelně odvážné a vizuálně čisté dílo, které se nebojí být totálně divné.Je to ten druh surrealistického bizáru, co ve vás musí trochu dozrát, aby vám došlo, jak moc je to vlastně trefné. Rozhodně na tenhle zážitek jen tak nezapomenu ( což je plus, protože většinu jiných starších snímků zapomenu po týdnu) a po vnitřním boji a váhání jak film ohodnotit, nakonec zaokrouhluji hodnocení směrem nahoru.

Svým způsobem to je geniální. Lynchů debut v experimentálním stylu hrající si s černobílou kamerou, oblíbenou snovostí a nezkrotnou surrealistickou podívanou. Pokud se tohle někdy Lnychovi zdálo, tak ho upřímně lituji. Mazací hlava je svérázný, svíravý, znepokojivý film. V Lynchově kariéře to bude ten opravdu nejvíc nepochopený film. Jeho neuchopitelnost přesahuje meze. - 75 % -

Rozhodně jeden z těch zvrácenějších, děsivějších a artovějších filmů. I na Lynchovy poměry. Nezasvěcenému divákovi bych to nedoporučil jako první seznámení s tímto svérázným režisérem. Nicméně pokud se do jeho tvorby chcete ponořit hlouběji, vyplatí se to. Minimalistický debut, ovšem pevně uchopený. Znepokojivá a zároveň uspokojující podívaná, s extra drásavým zvukem.