Příběh Alvina Straighta (1999)

Případ toho, jak z jednoduchého udělat krásný a zajímavý film. Alvin je paličatý, odhodlaný a litující starý pán, který se nebojí žádné překážky. To, že se film může občas zdát utahaný, ale všechno je pečlivě propracované a Richard Farnsworth je úžasný. Prostě to člověka dojme a donutí zamyslet se nad životem.

Primocary příběh o sedmdesátiletém Alvinu Straightovi, který řídí svou sekačku na trávu z Iowy do Wisconsinu. Jen Lynch umel takto ukázat něhu, bolest a okouzlující trpělivost. Je to Lynchův velmi netypický film v tom, že se jedná spíše o přímočarý než zvrácený příběh. Snoubí zdravé, lidové kouzlo s drsným vhledem do smrtelnosti. Všemu, co je přeslazené, klišovité a otřepané, odolává s nadlidským naturalismem.

Zdráhám se uvěřit faktu, že Příběh Alvina Straighta natočil David Lynch. Tady měl asi nějakou slabší chvilku, jelikož natočil docela přímočarou a hořko-sladkou pouť postaršího vdovce někde ze zapadlé vesničky ve státě Iowa, který se rozhodl osedlat svůj zrezlý traktůrek a vydat se na dlouhou několika set kilometrovou pouť za svým těžce nemocným bratrem. Se kterým mimochodem dávno zpřetrhal všechny vazby. Všechno je o to krásnější, protože je tento příběh založený na skutečných událostech. To filmu dodává na intenzitě. Příjemně smutná pouť plná vyřčených i nevyřčených životních mouder. Občas je dobrá zpomalit a bilancovat.

Kedykoľvek vložil Lynch do svojho diela srdce (Sloní muž), fungovalo to. Tým nechcem naznačiť, že aj jeho divné abstraktné kúsky, ktorými sa najviac preslávil, boli mimo jeho kondície, ale v takýchto priamočiarych jednoznačných príbehoch bol neprekonateľný.Príbeh Alvina Straightaje ľudská dobrodružná labutia pieseň starého človeka, ktorý chce urovnať spory s bratom a vydať sa za ním naprieč Amerikou na záhradnom traktore a cestou spoznáva rozličných ľudí s vlastnými problémami alebo nápomocných dobrákov a on im zvestuje v skromných dialógoch svoje celoživotné múdra a skúsenosti, pričom sa o ňom postupne dozvedáme viac a viac. Množstvo krásnych myšlienok, ktoré utknú v pamäti a dojmú. Obzvlášť tá s nerozlúčnymi špagátikmi predstavujúcich silu rodiny. Krásne, dojímavé a zvýraznené peknou hudbou. Čím viac takýchto Lynchových počinov vidím, tým viac môžem spätne doceniť jeho genialitu. Za mňa 90%.

Chtěl bych se dotknout jen jedné věci. Věřím, že sekačkovou rychlostí filmu chtěl David Lynch vyjádřit životní tempo 73letého Alvina. Ověřte si to. Pokud máte někoho blízkého v letech, může vám, jako se to stalo mně, na otázku: „Jak vám to jde?“ odpovědět: “Uplně stejně jako v padesáti, jen třikrát pomaleji." Takové tempo možná stačilo na začátku filmu, který pak ztratil dynamiku, k čemuž přispěly dlouhé záběry na nekonečné lány kukuřice a trávu podél silnice. Budiž, kladivo na uspěchanou dobu. Životní moudra a pevný Alvinův charakter, chlapácký humor, kdy se k dosloužilé sekačce zachoval jako k umírajícímu tvoru a ukončil její trápení brokovnicí, opékačky u ohýnku, neuvěřitelně laskaví Američané kontra vydřiduši ze servisu, až po dojemnou závěrečnou scénu, vyvažovaly naštěstí vleklost celého díla.