Zběsilost v srdci (1990)

Teď došlo, že nenapsal vůbec nic! k mému nejoblíbenějšímu filmu. Tak panika a rychle rychle napravit: Úplně nejlepší film všech dob, od hluboké minulosti do (zatím) navždy. Vypadá poskládané hala bala, ale vše funguje do každičké sekundy, emoce ode zdi ke zdi. A teda v kinosále (počátkem 90. let, tedy ještě opravdové kino, ne ty multiobchodnícentra) sledovat detail na rozžhavenou cigaretu bylo na hranici fyzického mučení. (Po skončení projekce jsem si zapálil samozřejmě 2 najednou – A to byla teprve dokonalá filmová slast.) Vše filmové posunuto na vyšší level.

Lynch urobil z Giffordovej prostej beatnickej historky čosi celkom iné, obdaril ju viac než len vizuálnou podobou, obalil ten strohý text a poloprázdne mikropríbehy svojou koncentrovanou filmovou mágiou, vytvoriac osobitý svet plný bizarných postavičiek a svojskej estetiky. Aby som bol poctivý - Barry Gifford s ním na scenári spolupracoval a ich výsledné dielo síce preberá ducha predlohy, ale dodáva o dosť iné motivácie a celkové vyznenie. O hodný kus lepšie. A dokázal dokonca ešte aj tú neuveriteľnú vec, že trpký koniec knihy, ktorý sa mi tam ako jedna z mála vecí naozaj páčila, otočil na pravý opak, a mňa ten happyend nielenže nerozzúril, ale perfektne mi tam zapadol.

Co se v tomto filmu děje většinu času? Co dělají hlavní postavy? Jedou autem, píchají, pak se s někým sejdou, pak ujíždějí před nájemnými vrahy, pak píchají zezadu, a tak je to pořád dokola. Je to černá komedie, neo-noir, kriminálka a romanticko-sexuální film v jednom. Hlavní hrdinové jsou tedy milenecký pár Sailor Ripley a Lula Fortune. Sailor je celkem výbušné povahy a také je příliš žárlivý, a Lula je zase taková mladá naivní blbka. Sailor nedá dopustit na svou bundu z hadí kůže. Lula má však nepřející a zlomyslnou matku Mariettu, která poštve na Sailora jednoho černocha s nožem přímo na večírku, Sailor se mu ubrání a umlátí ho k smrti, a tak si jde sednout na 22 měsíců. Lula jej pak vyzvedne, zapíchají si v hotelu a jdou zapařit na hudbu, kde Sailor zbije týpka, který flirtoval s Lulou a pak jí zazpívá Elvise – solidní magor. Sailor pak jede s Lulou do Kalifornie a Marietta si najme svého občasného přítele a soukromého detektiva v jednom jménem Johnnie Fargaut, aby je našel a přivedl zpět. Zároveň si ta stará svině najme také svého druhého přítele a gangstera Marcella Santose, aby je našel a zabil Sailora. Zamotá se do toho ale více lidí, protože Santos zavolá svému bossovi Reinderovi, který přidá na kill list také Fargauta. Mariette je z toho v hajzlu. Lula a Sailor jsou svědky následků těžké dopravní nehody, a před očima jim zemře mladá traumatizovaná žena s těžkým poraněním mozku. Vytahuje se také minulost, protože Salor býval Santosovým řidičem a mohl být přítomen u toho, jak Santos a Marietta zapálili dům, ve kterém žil její otec, který uhořel. Pak se to teprve pořádně rozjede. Sailor jde do baru Big Tuna v Texasu a ptá se staré známé Perdity Durango, zda neví o nějaké nájemné vraždě, ale ona mu lže, že nikoliv. Dalším výtečníkem je profesionální zločinec Bobby Peru. Lule je špatně a zvrací, protože je asi těhotná, a ta grcka pořádně smrdí. Tak moc, že přitáhne pozornost Bobbyho, který vydedukuje, že Lula je fakt těhotná, a pak ji osahává, zastrašuje a dotlačí ji k tomu, aby po něm chtěla sex, a pak se jí akorát vysměje a odejde. Lula byla totiž v dětství znásilněna otcovým obchodním partnerem. Sailor nemá o tomto obtěžování ani potuchu, a jde s Bobym do baru, kde mu Bobby navrhne, zda mu nechce pomoci s vyloupením obchodu s krmivy, že by za ty peníze mohl s Lulou a dítětem odjet kamkoliv a žít spokojený rodinný život. Bobby je však křivák a pěkný zmrd, a podle toho celá loupežná akce dopadne. Bobbyho brokovnicí odstřelená hlava koulející se hlava v punčocháči, ta byla fakt vtipná. No a Sailor si jde opět sednout, tentokrát na šest let. Počká na něj Lula? Pozná ho jeho syn? A budou spolu žít navždy, navzdory zlé matce Mariette? Film je typickým výtvorem režiséra Lynche – některé záběry vypadají jako kdyby kamera halucinovala, často se zaměřuje na detaily, a nejvíce se pan režisér vyžíval v zobrazování vášnivého sexu. Každá postava v tomto filmu je docela dost výstřední, prakticky nikdo tam není úplně „v pohodě“. Je zde také metafora Dobré čarodějnice Glindy a zlé čarodějnice v podobě Marietty. „Tenhle divný svět je zběsilý v srdci a zrádný na povrchu“ – v tom měla Lula pravdu. Padne zde také jméno písničky „Love me Tender“ od Elvise Presleyho. A abych nezapomněl, počet cigaret, které Sailor kouří zároveň, se postupně zvyšuje. Po druhém zhlédnutí nechávám 4*.

Tak tento Lynchov kúsok ma nejak neočaril. Príbehová línia disponuje iba zopár zapamätania hodnými scénami (havária, fuck me) a teda nemá prostriedky vytvoriť niečo konzistentné. Oceniť môžem zmysel pre mystériu a scény s Dafoem, prehlušené budú ale nezaujímavými postavami ktoré sa bezcieľne ukážu a miznú, zvláštnymi scénami ktoré sú viac menej samoúčelné či ústredným duom, ktorého osud mi bol ukradnutý od začiatku do konca.

Asi nejšílenější road movie, jakou jsem kdy viděl, ale co taky čekat od Davida Lynche. Ten do filmu napěchoval spoustu bizarních prvků, přesto ho dokázal udržet relativně srozumitelný. Jeho styl je tu samozřejmě patrný, ale oproti snímkům jako Mulholland Drive nebo Mazací hlava je Zběsilost v srdci mnohem přístupnější. Právě proto jej považuji za ideální vstupní bod pro všechny, kdo se chtějí s Lynchem seznámit, ale nechtějí skákat rovnou do čistého surrealismu.
Největším tahákem filmu je bezesporu ústřední duo šíleného Nicolase Cage v hadím saku a okouzlující Laury Dern. Willem Dafoe v roli zvráceného gangstera mě vyděsil tak, že jeho pohled v masce mně bude strašit ve snech ještě hodně dlouho. V menších rolích potěší i známé tváře jako Crispin Glover, Isabella Rossellini, Harry Dean Stanton nebo Jack Nance.
Moje jediná výtka směřuje ke scénáři. První polovina filmu byla rozvleklá, chvílemi nudná a jakoby přešlapovala na místě. Zato druhá polovina přinesla mnohem větší tah na branku, více napětí a emocí. Ne že by první půle neměla silné momenty (například scéna s bratránkem Dellem), ale druhá jasně převládla.
Závěr filmu mě dostal. Obzvlášť happy end se Sheryl Lee v roli dobré čarodějnice byl nádherný a dojemný. Tato závěrečná scéna je pro mě hluboce inspirativní a připomíná mi, proč mám Lynchovy filmy tak rád. Tahle režisérská legenda mě naučila hodně, jak o kinematografii i o životě.