Opustit Las Vegas (1995)

Je málo filmů s tématem závislosti, které se mě autentičností dotknou. Teď honem mě napadá třeba Aberdeen se Stellanem Skarsgardem. V oceňovaném Opustit Las Vegas Nicolas Cage mistrně ukazuje, co je to sebedestrukce. A to nejen celé pyramidy hodnot. Sebedestrukce těla jde ruku v ruce. Ben už nemá nic, co by se nám mohlo jevit životaschopné, ne-li dokonce sympatické. Je to takový biologický vzorek nacucaný alkoholem jako houba. Němě zíráte a čekáte, kam až se prochlastá. Krásná Elisabeth Shue jako Sera není tou, kdo by měl ambice Bena ze závislosti dostat. Je to rozbitá panenka, která se po všech těch letech s agresivním pasákem připoutá k muži, který ji nebije a mluví k ní laskavě. Vztah dvou nemocných lidí... Film plný rozbitého skla, Stingových písní a beznaděje. Výborný český dabing - Meduna, Čárová. Já mám tyhle pochmurnosti ráda.

Spíše než příběh s klasickou strukturou je to meditace nad úpadkem, a to jak fyzickým, tak emocionálním. Snímek nás okamžitě vrhá do světa Bena Sandersona, muže, který se rozhodl aktivně se vzdát života, a to tou nejpomalejší a nejtrýznivější metodou – alkoholem. Ben do Las Vegas nepřijíždí za zábavou, ale s jasným, děsivě pragmatickým cílem upít se k smrti. Na této temné cestě potkává Seru, která je sice prostitutkou, ale v jejím chování je paradoxně mnohem více cti a lidskosti než u kohokoliv jiného v Benově okolí.. Jejich vztah není ani tak romantický jako spíše symbiotický. Sera Bena nepřemlouvá, aby přestal pít, a Ben Seru nesoudí za její povolání. Vidíme, jak se k sobě obě zlomené duše přimknou, ne proto, aby se zachránily, ale aby si navzájem poskytly komfort v situaci, která se nedá zvrátit. Je to nefalšovaný, surový pohled na hlubokou osamělost a na to, jak mohou lidé najít útočiště jeden v druhém, aniž by museli předstírat. Film je natočený s chladnou upřímností, bez jakékoliv snahy o moralizování nebo zjemňování brutality reality.. Opustit Las Vegas je film, který diváka testuje. Nečekejte žádné hollywoodské happyendy ani dramatické zvraty. Jeho síla spočívá v jeho minimalistickém přístupu a autenticitě. Je to příběh, který se neodvíjí skrze dialogy, ale skrze mlčení, pohledy a beznaděj, která je cítit z každého Benova kroku a každé Seřiny interakce. Na konci nezůstává naděje, jen hluboký dojem z lidského utrpení a lásky, která je tak křehká, že ji nemůže zachránit ani ta nejsilnější vůle. Jedná se o takřka mistrovské dílo, které se vám zažere pod kůži, ale nevrátí vás do světa s pocitem lehkosti. Naopak, zanechá ve vás pocit tíhy..75%

Sice jediný film, za který Cage dostal Oscara (prozatím, aneb nikdy neříkej nikdy:-)), ale naprosto zaslouženě. Takhle sugestivní sonda do rozpadu osobnosti a pádu do propasti až na úplné dno jako v jeho podání se jen tak nevidí. Poprvé jsem to viděl až někdy po svaté trojici Rock, Con Air a Face/Off a kromě toho, že jsem o to více ocenil tehdejší geniální tah Simpsona a Bruckheimera (po propadáku Fire Birds na druhý pokus) přetavit Cage do role akčního boha:-), mě Cage svým soustředěným a poctivě odpracovaným výkonem ohromil a to samé pak platí o Shue, která bohužel skončila jen u nominace. Plus v té době jsem měl na Shue takový pěkný malý crush (ok, tak trochu jej mám dodnes:-)), takže jsem jejich společnou smutně strastiplnou cestu prožíval o to silněji. | Za mě jde o jeden z těch filmů, ve kterém se hned na začátku divákovi sdělí, co jej v jeho průběhu po příběhové stránce čeká a přesně to se nakonec také stane (takže žádné divácky vděčné překvapení typu deus ex machina berličky nebo happy endu se nekoná) a přesto divák celý film fascinovaně sleduje osud hlavní postavy od začátku až do nevyhnutelně trpkého konce, aniž by měl pocit, že podobnou narativní přímočarostí film ztratil něco ze své působivosti. Figgis po téhle ultimátní psycho depce už nikdy nepřekročil svůj stín, ale každý takový zářez se počítá, protože spousty tvůrců se za celou svou kariéru nezmůžou ani na jednu takovou šťastnou trefu. Emocionálně hodně podmanivý zážitek, ať už má divák v reálu k ohnivé vodě jakýkoliv vztah. |PeZet

Vynikajúca psychologická vzťahová dráma spájajúca dvoch vydedencov z okraja spoločnosti. Vzťah prostitútky Sery s Benom by mohol byť sladkým románikom akoPretty Woman, lenže Ben je síce dobrák a šarmantný romantik, ale je hlavne závislý alkoholik hľadajúci únik pred spomienkami. Horkobôľne hľadanie vzťahu sprevádza prvotriedna produkcia, ktorá navodzuje tú správnu atmosféru pomocou jazzových kreácií sprevádzaných uhrančivým Stingovým spevom. Skvelý herecký výkon Nicolasa Cagea a Elisabeth Shue je ďalšou čerešničkou na torte tvoriacej slastné dielo zmaru lásky a ľudskej duše utopenej v alkohole.

SPOILERY!!! Film je natočen podle částečně autobiografické předlohy John O'Briena, který se zastřelil dva týdny poté, co povolil natočení filmu. Pravděpodobně se tedy dá opravdu říci, že jde o elaborovaný dopis na rozloučenou. V principu je Leaving Las Vegas unikátně zpracovaná melancholická romantická komedie o alkoholikovi a prostitutce. Film začíná vtipně a skoro až do konce je spousta povedených komediálních přehnaných "cartoonish" scén legitimně vyvolávající smích, osudy protagonistů jsou však devastujícím způsobem smutné, beznadějné, a někdy ze situace plyne prostě jen bolest a vtipná pointa se nedostaví. Tahle zvláštní koexistence vtipu a cesty do záhuby vyvolává zvláštní pocit a provádí diváka zážitkem. Ben se rozhodl upít k smrti. Je fundamentálně děsivé a nepříjemné pozorovat ho, jak se postupně zabíjí. Je to inteligentní, vtipný, příjemný a dokonce i zamilovaný chlapík, který má takřka neomezené možnosti. Bohužel ztratil vůli žít a bojovat se svojí závislostí na alkoholu. Divák doufá, že láska bude pro něj vysvobozením a nalezne cestu zpět do života. Je to dobrý člověk a je dojemné, když se po excesu v Casinu Ben potácel schoulit se do bezpečí k Seře, nebo když se na konci ptal "What happened?" s tak upřímnou starostlivostí v hlase, avšak všechno tohle slouží jen pro demonstraci faktu, že Ben už vlastně dlouho nežije. Jeho rozhodnutí zemřít je pevné a absolutní, vidí jen tohle, minulost, která ho tíží a závislost, která ho svazuje a v porovnání s tímto ho nezajímá ani fakt, že ho Sera potřebuje. To, že ji zkouší odehnat je maximum, co pro ní je schopen a ochoten udělat.