Zelená knížka (1948)

Toto je celkem pěkný film, který poukazuje na dětskou naivitu, jež se střetává s realitou světa dospělých. On to totiž chlapec myslel dobře. Také je mu to otcem předkládáno, že podvodníci mají být potrestáni a že vyhrává, nebo by alespoň měla, pravda a férovost. Jenže jak se záhy ukazuje, obchodník dával prakticky celé ulici na dluh, což po ztrátě knihy odmítá, a to vyhovovalo prakticky všem. Proto si nechali líbit zlodějské praktiky. A teď babo raď, co je lepší? To si musí každý rozmyslet sám. Nicméně v každé době se jednou najde chvíle, kdy někdo takového Bočana nejprve potřebuje a pak by jej proklínal. A platí to jak na lokální, tak státní úrovni.

"Tebe si koupí za lízátko, ale mě ne!"Stará dobrá hospodárska kríza, poväčšinou nezamestnaný ľud trpí hmotným nedostatkom. Obyvatelia pavlačového činžiaku majú našťastie chápavého pána domáceho, ktorý navyše vlastní obchod typu "potraviny-mix" (po česky "smíšené zboží") a často a rád predá na dlh, ktorého výšku pružne upravuje k vlastnému prospechu. Okrem toho sa venuje úžere, šmeline a šikanovaniu decák. Nezletilí ľavicoví radikáli sa rozhodnú vziať spravodlivosť do vlastných rúk a prispieť svojou troškou k budovaniu lepšej a spravodlivej budúcnosti krádežou jeho zelenej knižky (nemýliť si s Kaddáfiho spisom), kam si pedantským zapisovaním všetkých spáchaných neprávostí neprozreteľne uplietol na seba bič, ktorú majú v pláne odovzdať orgánom činným v trestnom konaní. Takže tu máme ukazovanie prstom na nespravodlivosť kapitalistického zriadenia, dve telesne hendikepované vedľajšie postavy (etnické a inak sexuálne orientované menšiny ešte neboli povinné), nejaké to napätie aj chápavého predstaviteľa zákona, prekvapivo na dobu vzniku filmu nestrieľajúceho do stávkujúcich proletárov. Výborne natočené a zahrané (obzvlášť vydridušské duo Linkers + Svozilová, márni nie sú ani detskí herci), pekne zachytená atmosféra, scenár možno miestami trochu naivný, ale u detského filmu to vôbec nevadí. Radosť pozerať.

Zelená knížka je film o odpornom úžerníkovi, ktorý nielen že požičiava za nenormálne úroky, ale ešte aj tie potom spätne podvodne navyšuje. A okráda najmä robotnícku vrstvu. Film je teda ladený do prokomunistického postoja, že proletariát je hnusným kapitalistom okrádaný. Na druhej strane, v roku 1931 nikto tým zlým kapitalistom nemohol byť, len žid, takže film si vyslúžil aj nálepku antisemitský. Aj pravdu ukázať je totiž antisemitské.

Skvělý Linkers jako obchodník, Plachý jako četník i obě děti v hlavních rolích. Film zcela bez politiky a propagandy, což se musí ocenit. První polovina výborná. Konečně sympatický pavlačový dům. Hodnověrné ztvárnění života jeho obyvatel. S blížícím se koncem se stupňuje hon všech na obchodníka a film ztrácí na věrohodnosti. Posmívání se celého činžáku jednomu zkrachovalému člověku, i když jim před tím škodil, je hnusné a trapné. Četník jako zná byty všech obyvatel ve svém rajonu a ví, kdo má kolik místností? Zde má "happy end" dost hořkou příchuť.

Velice dobře zfilmovaný příběh Václava Řezáče, který jsme jako kluci dobře znali. Ono se šidilo, šidí a bohužel i šidit bude. A tohle je vlastně pohádka o tom, jak houf dětí přemohl všemocného hokynáře, který nejenom připisoval sousedům jejich dluhy, ale také obchodoval s kradeným zbožím. Eduard Linkers se na tuhle postavu dokonale hodil.Nic propagandistického v tom není. Snad jen v tom, že jsme věřili, že v socialismu už nebude možné lidi okrádat...