Nikdo nic neví (1947)

K tomuto filmu se pojí autentická historika (potvrdilo mi ji hned několik polských přátel), že se ještě dnes v Polsku říká: "Český film - nikdo nic neví". Prý to přesně takhle bylo napsáno na plakátech a Polákům připadalo, že ta věta tak nějak charakterizuje český film jako takový (podotýkám že většina z nich zná jen tu historiku, takto nazvaný film nikoliv). Ale zpět do Čech... Že se bezprostředně po válce reaguje na prožité hrůzy bláznivou komedií nám může připadat podivné, ale jak se v první půlce devadesátých let reagovalo na období komunistické totality? No přece úplně stejně! Snaha dělat si legraci přesně z toho co nás ještě předevčírem děsilo je přece stará jako lidství samo, takže ono to až tak divné není. To až nám bude nutně připadat, že takováhle legrace "se přece nehodí"... A jak film hodnotit s odstupem takřka osmdesáti let? Herecky, režijně, kamerou, střihem je to naprosto skvěle natočený film. Námět je samozřejmě notně přitažený za vlasy a to jistě nemusí každému sednout, už jen proto že to s těmi nácky ve skutečnosti takové legrace rozhodně nebyla... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Radek99, Willy Kufalt, Marthos

Pekná povojnová komédia, ktorá si uťahuje z fašistov v jednoduchom grotesknom príbehu vydierania priateľky anifašistického odbojára malým "Hitleríkom" Fritzom. Na neho sedí popis "aktívny blbec je horší ako triedny nepriateľ." Produkcia dáva celému príbehu formát chaplinovskej grotesky, ktorej však miestami chýba väčší spád. Tam kde majstrom grotesky stačí na 3 gagy 5 minút, českí tvorcovia potrebujú 10 a viac. Herci hrajú výborne a hoci dvojica Marvan-Filipovský nie sú Laurel a Hardy, spolupráca im ide výborne. 75%

Klasika české veselohry, kde si udělali naši filmaři asi největší legraci z německých okupantů. Na stejnou úroveň stavím animovaného Péráka a SS Jiřího Trnky (1946) a také Vzpouru hraček (Týrlová, Sádek - 1946), kde vystupuje také Eduard Linkers v nezáviděníhodné postavě gestapáka. K úspěchu filmu jednoznačně přispěla dvojice Marvan a Filipovský a dobře zvolené prvky z klasické němé grotesky.

Dvojka Marvan a Filipovský v električkárskych uniformách Mestských podnikov pražských (alias Stadtwerke Prag) pobehuje koncom druhej svetovej s objemným bremenom v podobe pravidelne zmŕtvychvstávajúceho nacistu Linkersa zmätene po uliciach, pokúšajú sa ho zbaviť a nebyť pri tom chytení. Táto uletená komédia čerpá zhusta z nemých grotesiek, kedy auto plné neschopných nacistov pripomína Keystonských policajtov a výčiny ústrednej dvojice Laurela a Hardyho. Zábavne zobrazení sú aj bežní ľudia, ktorí pri zvesti "už to ruplo" vytiahnu schované vlajky, pripnú si trikolóry a začnú nadšene strhávať nemecké cedule, aby sa po zistení, že to "ešte neruplo" pohotovo skľudnili a zaradili na svoje miesta. Film je obsadený trochu klišovitými figúrkami ako neohrozená ženská hrdinka Dítětová, roztržitý kontrabasista Neumann, excentrický dirigent Fiala, mihnú sa tu aj neskôr známe tváre Kemr, Sovák, Effa, Štercl, ale k celkovej bláznivosti z ktorej cítiť pochopiteľnú potrebu vysmiať sa z nedávno skončenej hrôzy to sedí. Dobová špecialitka, filmov zobrazujúcich onú dobu týmto spôsobom veľa nie je, za štyri vyšmelené zemiaky.

Má to sice hluchá místa, ale jinak jsem se skvěle bavil, nápadité to taky bylo a navíc jsem rád, že se Josef Mach nebál a přišel s komedií na pár let starou krutou historii, protože zastávám názor, že kdyby se mělo brát všechno jen vážně a depresivně, člověk by se z toho akorát zbláznil. Tohle je docela milé, se správným dávkováním gagů i chytrou filmařskou stránkou, jen je chvílemi holt poznat, že se to mermomocí snaží mít aspoň lehce přes hodinu. A že to tvůrci ani moc neskrývali... Ale nic to nemění na tom, že dojmy mám nadprůměrné a rád to uvidím znova. 4*