Objížďka (1968)

Taková opravdu velmi lehká a zvláštní letní záležitost bez většího poslání. Vtip se tu sice vyskytuje, ale v nepříliš ohrabané verzi. Satirické poslání líného letního příběhu, které sice rozproudí "objížďka", ale i přesto se zde ne a ne něco pořádného stát. Ráz města je narušen, příběh nám kvapí s malými zápletkami, ale vlastně se nic neděje, jen některé zažité procesy se nám tu před očima mění. V něčem je to takové levné a nízké. Zachraňuje to pár herců a prostředí.

Československá komedie vyprávějící o tom, jak se změní život ve fiktivním městečku Květoliby pod Lipou poté, co je do této obce odkloněna silniční doprava z hlavní silnice. Diametrální navýšení provozu s sebou nese komplikace, z nichž se jako nejzávažnější problém ukázala stará památná lípa, symbol městečka, stojící ve středu náměstí, překážející v plynulosti dopravy. Ve snímku se objevuje mnoho známých hereckých osobností reprezentující jednotlivé postavy v městečku (starosta J. Sovák, jeho družka J. Hlaváčová, L. Munzar, pošťačka V. Chramostová, J. Bek, příslušník bezpečnosti J. Libíček či K. Fialová pověřená počítáním vozidel projíždějících přes město), avšak na kvalitu filmu a jeho zábavnost to mělo vliv pouze malý, neboť příběh filmu je velmi povrchní, či lépe řečeno vůbec neexistuje. Děj se totiž zabývá účinkem zvýšeného provozu ve městě na jednotlivé postavy, z čehož vznikaly často fádní a nezajímavé příběhy. Už úvodní mluvený projev vypravěče, tentokrát v podání M. Kopeckého, který byl častým jevem ve filmech v 60. letech, naznačil podprůměrnost snímku, neboť si nevybavuji film opatřený tímto mluveným, často zbytečným a nevhodným úvodem, který by snesl přísnější měřítka. Film v některých ohledech připomínal grotesku, k níž také nemám příliš vřelý vztah, největší slabina filmu však skutečně spočívá v nezajímavém ději. Zaujala mě nepřehlédnutelná postava M. Neděly, který se zabýval stříkáním vody z hadice na náměstí, a v závěru mě probudila z polospánku jeho šarvátka s taktéž urostlým J. Hlinomazem, chystajícím se pokácet onu lípu ve středu obce. Dále se ve snímku objevovaly méně výrazné postavy jako melancholický holič J. Skopeček, svalnatý řidič J. Višný, O. Velen, V. Hrubý či S. Budínová. Musím konstatovat, že dílo J. Macha, zkušeného režiséra s mnoha zajímavými a úspěšnými filmovými počiny na kontě, jednoznačně patří do skupiny podprůměrných filmů, což potvrzuje i skutečnost, že na tento film z konce 60. let, kdy bylo natočeno obrovské množství kvalitních filmů, se po právu zapomnělo.

Není to špatný film, disponuje skvělou hereckou sestavou a rovněž muzika (často převzatá) je výborná. Chybí ovšem více dějových zápletek. Po patnácti minutách bych dal klidně čtyři hvězdičky, postupně však mé počáteční nadšení přece jen ochablo. P. S. Je vidět, že i Josef Mach se dal strhnout novou vlnou, krásné jsou scény, kdy se mladá dívka koupe nahá.

"Nasaďte umělý dýchání . To nový ?  Jo" Mohlo to být o dost lepší , takhle z toho vypadla taková nechtěná groteska , ale u pár záběrů jsem se dobře pobavil. A jak tu píšou kolegové , taková plejáda našich top herců zde byla docela málo využitá. Holt pan Mach nebyl pan Vorlíček , Lipský nebo Podskalský..

Satirická komedie, kde se nezapomnělo ani na klasickou grotesku, o lípě uprostřed náměstí poklidného městečka a vzniklé objížďce, která způsobí mnohé patálie, nedorozumění, starosti, nehody, náhody a vůbec všelijaké taškařice. Film vyniká smyslem pro humor za použití významných herců své doby. A je to také jeden z mála filmů, kde se objevuje neobvyklé množství různých aut, takže v této oblasti má v jistém smyslu dokonce i historickou hodnotu. Inspirací režiséra Josefa Macha, stojícího i za námětem a scénářem, byla francouzská filmová tvorba. Jak se mu to povedlo může ocenit snad jen skutečný filmový znalec. Pro české diváky se jedná o neobvyklou taškařici, kde se místy až moc tlačí na pilu, se smyslem pobavit za každou cenu. A místy i skutečně pobaví. Jen je potřeba pochopit smysl, podstatu a uchopení humoru.