Top Gun: Maverick (2022)

Na tento film se čekalo 36 let. A doopravdy musím uznat že to za to stálo. Tom Cruise zde skvěle performuje v akčních scénách. A hodně tomu pomáhá absence CGI, pomoc reálné US navy a absence kaskádéru. Co se týče příběhu zde film postrádá. Ano je to akční film o létání ve stíhacích letounech. Ale i tak si myslím že by příběh mohl být hlubší. Taktéž  odůvodnění proč vlastně nejlepší piloti USA létají v 4. generaci stíhacích letounů a ne 5. je čistokrevná blbost. Ano sice chápu že letouny 5. generace tudíž F-35 by nebyla pro film moc záživná. Jelikož je to letoun 1 pilotní. A je to celkově spíš futuristický počítač. Který vše dokáže detekovat sám. Tím pádem by zde nedávala moc smysl hlavní mise. Ale tvůrci si určitě mohli vymyslet lepší výmluvu.

Rewatch v kině mi připomněl, proč je Top Gun: Maverick jeden z nejlépe akčních filmů poslední let. Letecké sekvence jsou naprosto strhující, zvuk motorů a hudba vás doslova vtáhnou dovnitř. Je vidět, že většina akce byla natočena prakticky, což dodává scénám tu vrtší realitu, kterou dnešní CGI filmy často postrádají. Největší sílou filmu je kombinace nostalgie a zároveň nových postav. Návrat Toma Cruise jako Maverick nepůsobí jako laciný fanservice, ale jako přirozené pokračování příběhu člověka, který stále bojuje s vlastní minulostí. Fungují i vztahy mezi piloty a několik emocionálních momentů má větší sílu, než bych od podobného filmu čekal. Přesto bych nedal plné hodnocení. Příběh je poměrně jednoduchý a v některých momentech předvídatelný. Film sází hlavně na emoce, charismatické postavy a akci, ne na nějakou hlubší tematickou vrstvu. I po druhém zhlédnutí je to ale skvěle natočená podívaná, která ukazuje, jak má vypadat moderní blockbuster.

Zatímco jednička se zaobírala hlavně mladickou rebélií, přátelstvím a silně vykonstruovanou romancí, dvojka navázala spíš na téma vyrovnávání se s dávnou ztrátou a spojila to s akcí na způsobMission Impossible. Jak jindy pokračování selžou a nepřekonají předchůdce, tady si dovolím tvrdit, že se stal opak. Knedlík v krku střídalo ohromné napětí a oproti jedničce nesrovnatelně vymakanější a přehlednější letecké sekvence. Kde film kulhal, byla romance, o níž to ale tentokrát úplně nebylo, jen doplňovala děj. Obecně se už nejednalo jen o povedenou reklamu na armádu, ale solidní a upřímnými emocemi protkaný film s naprosto dokonalým zakončením.

Je to čistokrevná blockbusterová zábava, nezatěškána přílišnou komplikovaností a negativitou. Takto bezstarostný cool film by jste dneska v kinech vyhlíželi dlouho a marně. Dvě hodiny plné leteckých manévrů se sympatickými herci, podmalované písničkami a super hudbou (Hans Zimmer), s romancí, krásné obrazové výjevy a se správnou dávkou napětí, kdy se opravdu můžete bát o hlavní hrdiny, navíc s vlastní písní k filmu (Lady Gaga)... to dnes prakticky nenajdete. Vše je mezi sebou vyváženě namíchané, aby nenudilo a vždy podsouvalo divákovi to co správný biják má obsahovat. Nezapomíná se na odkazy z prvního dílu, ty i zde tvoří pevné jádro se závanem nostalgie, ale film nestojí pouze na nich a je sebevědomým akčňákem po vzoru 80' a 90' let. Akorát s mnohem lepšími efekty a se skutečnými stíhačkami. Ty vypadají úplně famózně a zasloužíte si je vydět pokaždé na tom největším možném plátně s nejlepším zvukem. Top Gun: Maverick ve vás zanechá touhu cítit tento audiovizuální zážitek znova a hned.

V roce 1986 se tvůrci ani nemuseli moc snažit, aby se Top Gun stal hitem - rovnice "nastupující hvězda a idol Tom Cruise + atraktivní vzdušné souboje fighter jetů" zajistily, že se budget vrátil víc než dvacetinásobně. Tak proč si to po skoro 40 letech nezopakovat? Top Gun: Maverick si z 1. dílu půjčil 2 hlavní postavy (byť jednu jen v malém rozlučkovém cameu) a hodně testosteronu. Od začátku šlápne na plyn až na rychlost Mach 10, kterou sice neudrží, ale i tak je to stále velmi dobrá podívaná, která v podstatě nevybočuje z toho, co už diváci viděli v 1. díle, jen to vypadá o trochu lépe. Bylo jasné, že pokračování Top Gunu se nemůže obejít bez Goose Jr., tedy Roostera (snad se za 30 let natočí další pokračování, protože mě zajímá, jaké ptačí jméno bude mít Goose III.), a rozebírání jeho vztahu s Maverickem. Nostalgii navodí největší hity z jedničky (Take My Breath Away + Danger Zone), závod motorky se stíhačkou a místo volejbalu je tady fotbal. Cruise je sice v civilu asi dost magor, ale jako herec je špička.