Zatoulané dělo (1958)

Takový nenáročný film, ve kterém se toho příliš nestane a zápletka hlavního problému je vlastně docela banální. Ovšem i přesto je to velmi pěkný film s takovou "on the road" tématikou, protože je skoro celý na cestě. Líbili se mi postavy i herci, kteří je hráli a i přesto, že se ve filmu skoro nic nestane se na to dalo moc hezky koukat. Nakonec snad tedy všechno dobře dopadne a socialistická armáda pomůže, kde může a vyřeší se nejeden morální problém. Škoda, že Zounar už pak hrál spíš takové hlupáky nebo divno role, v tomhle času měl ve filmech hodně prostoru a vůbec to nebylo na škodu. Milena Dvorská tu také působí velmi přirozeně.

Pekny a misty usmevny snimek z vojny a o jednom na prvnim pohled snadnem ukolu pro osádku jednoho děla, problem tehle filmu je bohuzel v jednobarenosti postav, ktery pribehu nikdy moc nepomuze...Velmi pozitivne se vsak da rici, ze jak se v techto starych filmem neresi "penize", tak to vzdy nemusi byt takova hruza...Komedialni prvky a vojenska nevojenskost, kterou film nese sice má hodne daleko k realite...nicemen i tak se dle meho jedna o nepravem opomíjený film s velmi dobrym hereckým obazenim, dobrou pribehovou zaletkou a s gradaci pribehu.

Je vojákem v hodnosti poručíka a při plnění mise se ocitá v obtížné situaci. Jak se rozhodne? Řídit se vojenskými rozkazy, nebo lidskou solidaritou? Na temná padesátá léta poněkud neobvyklý námět cestovatelského filmu, v hollywoodském pojetí žánru road movie. Nepřekvapí však, že straničtí kritici na filmu přece jen nenechali nit suchou. Kromě tradiční naivity scénáře odsuzovali film především za vykonstruování nepravděpodobné překážky. Nic takového by se zkrátka nemohlo stát. Vojáci museli skálopevně plnit rozkazy, takže situace s nemocným chlapcem zmíněná v ději není nic víc než podružná zápletka. Moralizující film to tedy je, ale v očích kritiků své doby ve zcela jiném vidění než dnes. Začátek příběhu je sice veselý s typickými šarvátky mládenců s děvčaty, ale rychle se vše mění v dobrodružnou etudu se situacemi z dnešního pohledu evidentně inspirovanými filmy tehdejšího politického nepřítele, které se v době natáčení v Československu nepromítaly. Přestože Vojenské základní službě dnes pro změnu nikdo nemůže přijít na jméno, jako klasika z 50. let tento snímek neztrácí nic ze své filmové zábavy.

Na začátku sledování jsem sahal po ovladači s tím, že tuto naivní vojenskou romantiku zasazenou do socialistického skotačení asi vypnu –„Vždyť je to sladké jak hovno z nutrie!“Naštěstí se příběh v druhé části, stejně jako třeba u filmuBomba, přelévá do úplně jiné roviny. Parta dělostřelců putující se svou152mm KH vz 37na ukázku  do Prahy zažívá neočekávané nesnáze. Komunistická kravina se mění v poměrně napínavý a dobrodružný film. Důstojník kokot prozře a se svou docela uvěřitelnou skupinkou záklaďáků dovrší putováni se ctí.Jaroslav Marešje rošťácky dokonalý rebel aMilena DvorskásValentinou Thielovoujsou skutečně překrásné. Docela se zamýšlím, jestli mi víc vadí to, co nám cpali ve filmech dřív, nebo to co nám cpou teď, kvóty jako kvóty.

Romantizovany film o vojacich, kteri jedou Tatrou do Prahy a kteri museji po ceste udelat rozhodnuti, zda zachrani nemocneho chlapce nebo ne. Pak je napinava scena, jak jedou pres most. Vse dobre dopadne a s pisni na rtech vjizdi do Prahy. Uplne marne to neni, a kdyz uz nic, tak muzete videt prekrasnou mladou Milenu. :)