Tři nevinní (1973)

Je libo Jiřího Sováka na tři (resp. vlastně na čtyři) způsoby? Scenáristicky to žádný velký zázrak asi není, pár vtipných momentů ale tahle krimikomedie přesto nabízí. Třeba když se ve vězení sejdou všichni tři Sovákové, a chudák nevěsta (Marie Drahokoupilová) neví, který z nich je její choť. Jiří Sovák se opravdu snaží, aby každou postavu sehrál aspoň trošku jinak, ale ve výsledku se nevěstě ani nedivím, že v tom měla "guláš". Jinak největší výhradu mám tentokrát k dosti otravné (pořád do kola se opakující) hudbě Zdeňka Lišky. Jako by si říkal, že u takové nemastné neslané taškařice se nemusí s hudební invencí příliš namáhat.

Jedna z crazy komédií. V '73 bol krimi príbehom krádež v kine, či ukradený luxusní Citroen DS., dnes je krimi s plno krvi a volne pohodené mŕtvoly... Klasická zámena postáv, hraná jedným hercom. Ak sa niekto chce pobaviť a neriešiť soudruhy a filozofické otázky ľudstva, tak pri tomto filme to celkom ide. 75%😃 4*

Josef Mach (předtím mj. Hrátky s čertem, Florián, Synové Velké medvědice nebo Na kolejích čeká vrah) se po neúspěšném normalizačním dramatu Člověk není sám vrátil k diváčtějšímu žánru a natočil Tři nevinné. Scénář je lehce odbytý, scény ze svatební hostiny bez ženicha zbytečně natahované, původní zápletka s přepadením se zcela vytrácí, Liškův kolovrátkový hudební motiv začíná již po 20 minutách iritovat (a to jsme sotva ve čtvrtině stopáže). Klady jsou naopak výkon Jiřího Sováka, hrajícího více postav, a solidní trikové zvládnutí scén s jeho dvojníky. Jako promítače mě naopak znechutilo závěrečných cca 5 minut v promítárně, kde se údajně běžící projektor ani netočil, ani nesvítil. Nehledě na absurdnost scénáře, v němž se hraje film, jehož součástí je sám promítač - což mi připomnělo mnohem zdařilejší "dokument" o panu Tomeškovi z Krnovského 70mm Míru. Tři hvězdy jen díky zaokrouhlení, objektivně tak 52 %.

On tam má Jiří Sovák vlastně čtyři role. Tvůrci tohoto střeleného filmu dost spoléhají na to, že hlavní herec třikrát jinak a základně načrtnuté historky sami o sobě zařídí zábavu, ale to je fakt dost osudový omyl. Snímek, který nemá co nabídnout a jede jen na jednom zajímavém nápadu, je i přes rozumnou stopáž ke konci téměř k nepřežití.

Pokus o natočení crazy komedie selhal. Strašně hloupej scénář, který se snaží za každou cenu působit vtipnými scénami a dialogy, ale naprosto tak nefunguje. Jiří Sovák se dokonce v trojroli snaží karikovat každou postavu jinak, ale nedaří se mu, je to moc křečovité a nevěrohodné. Možná, kdyby se režie ujal Jiří Krejčík, mohlo by to dopadnout mnohem lépe. V jeho stylu bych si dovedl představit klidně podobnou parádu, jakou představil ve Svatbě jako řemen. Jaroslav Mach na tento druh komedie zkrátka nestačí a ani plejáda skvělých českých herců nehrají na plné obrátky. Dokonce i mistr Lišák zůstává jen u jednoho hudebního motivu, ve kterém sice střídá různé hudební nástroje, ale všechno je to furt dokola. Klasická ukázka normalizační komedie pod vedením ústředního dramaturga Ludvíka Tomana, která právem zapadla v záplavě podobných hovadin ze sedmdesátých let, pod kterými byl Toman podepsán.