Synové Velké medvědice (1966)

Gojko Mitić mimo sérii filmů o Vinnetouovi hrál v mnoha westernech. A nechci prvoplánově tvrdit, že jen právě ty filmy s náčelníkem Apačů jsou nejlepší. Určitě se mezi nimi najdou kvalitní počiny. Synové Velké medvědice ale fakt nejsou ten případ. Děj byl posbírán z mnoha jiných filmů a tvůrci nepřišli s ničím veskrze originálním. Asi si s tím moc hlavu nelámali a šli po úspěchu předchozích výše jmenovaných typů snímků a divácké nadrženosti na podobné filmy. Vždyť byl také snímek mimořádně úspěšný a G. M. díky němu nastartoval kariéru v celé řadě dalších westernů. Zásluhy mu neberu, on se na tu roli opravdu hodil.

Spanilý a švárny rodák z Juhoslávie Gojko Mitić by si zaslúžil vlastný životopisný film. Najlepšie v réžii Quentina Tarantina. Fakt. Bol to zjav. Úkaz. S filmom začal koketovať v r. 1963, kedy sa mihol v snímke Vinnetou. Do r. 1965 (vrátane) nasledovali ďalšie obľúbené mayovky ako Posledný výstrel, alebo Medzi supmi, či Old Shatterhand. Dá sa povedať, že vo všetkých mal minimálny priestor náročný na zapamätanie. Proste ho šupli do scény, ak v nej bolo treba svalnatého polonahého chlapa. V r. 1966 si niekto prezieravý, bohatý a túžiaci po ešte väčšom bohatstve povedal, že keď Gojkovi úlohy divochov pristanú, tak prečo neskúsiť zadovážiť  si lacnú verziu Pierrea Bricea. A tak sa začala strhujúca Gojkova kariéra plná hlavných rolí. Až na to, že si robím srandu. K strhujúcej malasakraďaleko. Áno, ušľachtilý Gojko v nich síce skutočne dostával hlavné úlohy. Lež tieto filmy boli extrémne mizerné. Pôsobili ako lacné nemecké porno bez porna. Povedať, že Gojko bol slabý herec by bolo ako povedať, že ak vám vlak amputuje nohu, trochu to zaštípe a potom ste v pohode. Prvým Gojkovým filmom s ústrednou rolou boli práve Synovia Veľkej medvedice. Aby bolo srandy dostatok, režisér bol Čech. Ja som ako prvý žiaľ videl jeho neskorší film a to Náčelníka Veľkého Hada. Nuž a to bola chyba. Moje očakávania vinou toho boli vysoké. Čakal som od Synov Veľkej medvedice podobnú nechcene smiešnu sračku kozmických rozmerov. Aké bolo moje smutné precitnutie, keď som sa dočkal len extrémne nudného filmu?! Aj najslabšia mayovka (napríklad Vinnetou a miešanka Apanači) oproti tejto blbosti pôsobí ako kolosálny monument svetovej kinematografie. Akčné scény sú také zlé, že aj Buratino by natočil lepšie. Scenár... došli mi trápne ironické prirovnania. Negatívne ma zaujal impozantne treťotriedny kastingu, kde aj najvedľajšia postava pôsobí ako totálny neherec nervózne vynakladajúci všetky svoje mentálne rezervy, aby sa nepozrel do kamery.

První východoněmecký western za spoluúčasti českého režiséra Josefa Macha. Vždy mě rozesmávaly tanečky kolem táborového ohně, jako by je nastudoval Štěpán Koníček pro Bejvávalo. Zároveň ta dixilendová hudba. Gojko Mitič byl v pozdějších letech hvězdou, ve westernech se objevil i Dean Reed /před Iglesiasem nejprodávenější zpěvák v Jižní Americe/ s Vaškem Neckářem. Než Reeda utopila v Berlínských jezerech STASI .., ale to jiná záležitost. Nebo Rolf Hoppe se svými zápornými rolemi? V ruce bejčák, kam se hrabe John Belushi v Blues Brothers.

"Tvá slova jsou slabá jak březové proutí" Ano, scénaristé nebyli zrovna ve formě, herci také ne, i když dělali co mohli (zlosyni se smáli posupný smíchem a pohybovali očima záludně do strany), hudbu, která s žánrem vůbec neladí vybíral skutečný podivín (vrchol přijde na závěr, kdy do záběru indiánky zazní německy zpívaná halekačka) a všechno řídil a zřejmě u toho i trpěl český režiser Josef Mach (Hrátky s čertem, Na kolejích čeká vrah). Jde v podstatě o nezamýšlenou komedii pod úrovní i nejhorších mayovek (Vinnetou a míšenka Apanachi). Parádní je závěrečná souboj na koních, kdy kolem sebe za doprovodu hudby z tanečních dýchanků krouží záporák Jiři Vrštala s puškou a Gojko Mitič s lukem a štítem, Vrštala předstírá, že se mu Mitiš ztrácí, Mitič dělá, že umírá, načež rychle vyskočí a trhaně střílí jako malí kluci za garáží...no pecka. Za dvě, ale vůbec mě tyhle Synové nenudili!

V zásadě jediné, co se povedlo, je chladně dominantní obličej G. Mitiče a jeho sugestivní hruď, jinak se jedná o značně nepřesvědčivé dílko, jež působí, že bylo vytvářeno ve spěchu, amatérsky, a ještě navíc co možná nejrychleji to bylo možné. Snímek samozřejmě zachovává proslulou atmosféru východoevropských westernů a jejich přezdobené, čisté a hrdé indiány a dobové proradné kapitalisty prahnoucí po zlatě a půdě, ale jinak spíše rozesmívá nenavazujícím střihem, neladící hudbou, nepromyšleným scénářem, marnými hereckými výkony a strojenými dialogy.