Poznámky k filmu o Indii (1968)

Zvědavý Pasolini se pohybuje po Indii a ptá se domorodců na nepříjemné otázky, nebo je ponouká k zamyšlení. Z pohledu intelektuála a umělce, který se pohybuje mezi levicovými názory až komunistickými a vírou někdy až katolickou, odhaluje problémy Indie. Ukazuje na chudobu a přelidněnost, na dodržování nesmyslného rasistického kastovního systému, který je zakořeněn v Indické mentalitě tak, že ho berou jako normální věc. Je divné v šedesátých letech dvacátého století vidět bohatou inteligentní Indku, které se Pasolini ptá na podrobnosti o kastě Nedotknutelných. S klidem mluví o této nejnižší kastě, jejíž členové žijí odděleně, protože se prý stydí, aby se náhodou nedotkli někoho z vyšších kast. Z osobní zkušenosti vím, že v Indii je ještě tento kastovní rozdíl znát. Žil jsem nějakou dobu s několika Indy a jen podle toho jak se mezi sebou chovali, jsem poznal, že je jeden z nižší kasty. Nechovali se k němu nějak ošklivě, ale přirozeně bylo vidět, že on je níž a oni výš, i když za nimi ve schopnostech a znalostech nijak nezaostával, Naopak mi přišel v něčem lepší. Prostě v té mentalitě vyrůstali. – Dále se Pasolini baví s indickým komunistou, jestli souhlasí se sterilizaci, kterou se asi indická vláda v té době snažila řešit přelidněnost a následnou chudobu. On říká, že nesouhlasí. I když nejsem komunista, v tomto bodu se shodujeme. Ale mám podezření, že to nebude pravý komunista, protože to chce řešit bez násilí, donucování a demokraticky. :) Zajímavé je, když se ptají přímo indických dělníků na ulici v Bombaji, tak všichni se zákonem souhlasí. Byli to samí muži, takže předpokládám, že zákon o sterilizaci se týká pouze žen. :) Pak se zeptali intelektuálů a ti byli většinou také pro, ale jeden nesouhlasil a vysvětlil proč. Když se na sterilizaci zeptají v chudé vesnici, nechtějí s nimi o tom vůbec mluvit. - Velmi podnětné jsou odpovědi dělníků ve městě a rolníků na vesnici, když se jich ptá na jejich stav. Mluví o rozdílech politického přemýšlení a náboženského prožívání ve vesnici a ve městě. „Na vesnici věří v jiného Boha než ve městě.“ Jejich odpovědi jsou jasné a jednoduché. Tento film je velmi dobrý a podněcující k přemýšlení nejen o Indii. - Celým dílem se proplétá příběh o mahárádžovi a musím pochválit výborný scénář. Na začátku Pasolini vysvětlí, že to není klasický dokument, ale spíše poznámky, či film o filmu o Indii. A opravdu celou dobu v komentáři popisuje, co dělali, co chtěli natočit, jak na ně některé místa a události působili, jak se báli vejít do neznámé vesnice, protože nevěděli, co je tam čeká, nebo se styděli ptát lidí na ulici na všetečné otázky. Mám rád takový inteligentní způsob přemýšlení a tvoření filmu a Pasoliniho přístup mi přišel sympatický, takže dávám za pět. Popisuje například, jak vidí chudé prosté indické vesničany, ale jeho pohled je mnohem citlivější a pokornější než pyšný a brutální pohled Buňuela v podobně laděném autorském dokumentu „Země bez chleba“, který jsem nedávno viděl.(26.01.2025)

Poznámky k filmu o Indiinejsou dokumentárním filmem, ale zfilmovanou myšlenkou na zamýšlený film, vycházející ze starého indického filozofického příběhu. A nebyl by to Pier Paolo Pasolini, romantický marxista, aby si nepovšimnul moderní tváře Indie (druhá půlka šedesátých let století dvacátého), její chudoby, přísně nepropustného kastovního systému. Chudoba prostého lidu, zaostalost venkova, indický mysticismus a starobylá kultura, to jsou všechno ideální atributy pro Pasoliniho filmovou poezii i jeho marxistické přesvědčení. Jímavé sociální záběry jsou ale víceméně jen postřehy z dovolené, to ostatní je potom snaha zaujmout s financováním konkrétního filmového projektu. Snaha byla neúspěšná, proto tento film. Záběry jsou působivé, ale nic více.(31.03.2021)

Záběry na život lidí v Indii, hovory s nimi a hlavně postřehy a uvažování....Nic mimořádného.(50%)(18.05.2025)