Woodstock (1970)

To byl ten první poslední Hippie Fest, kde pohoda, hipísácká filozofie a společenské souznění porazilo strýčka Sama a jeho dolar, i když ty děcka vlastně stvořil...někde se konala největší a nejsvobodnější party všech dob, někde jinde na jihovýchodě Asie podobná děcka zabíjela jiné lidi, také s tímto vědomím se vše organizovalo. Dokonce svých dnů budu účastníkům tiše závidět, zároveň i doufat...v jakýsi osobní vývoj, jenž bude z jedné části směřovat i tímto směrem. Ona je to hlavně zábava, mě nejvíc pobavilo hlášení do davu o různorodosti kolujícího LSD mezi lidmi, je tu i špatná kyselina, v žádném případě to není jed, jak se tu říká, je jen špatně vyrobená a prý"Jestli to chcete vzít jako experiment, vemte si jen půlku..díky!"Je v tom daleko víc, z čeho lze čerpat a pohled do očí všech lidí vyžaduje mnoho zhlédnutí...prostě ti na akci přijde několik stovek tisíc zcela přirozených a svobodomyslných lidí..."Myslíš, že ti lidé sem přišli jen kvůli hudbě...to si nemyslím...hledají odpověď"

Skvelé zmapovanie svetovo presláveného Woodstocku. Oceňujem najmä mimopódiové prestihy, ktoré ukazujú, čo a ako sa dialo priamo medzi divákmi, no taktiež ako bol festival zorganizovaný, čo všetko divákom dal a ponúkol, ako sa organizátori zachovali jednak v prípade zlého počasia, kedy kvôli silnému vetru a búrke hrozili nebezpečné situácie najmä pri pódiu, jednak z hľadiska zabezpečenia zdravotných a stravovacích služieb. Sonda priamo medzi obyvateľov mesta, kde sa festival konal, poodkrýva ich názory na celé podujatie a vtedajšiu mládež, čo tiež pôsobí ako zaujímavá súčasť tohto takmer štvorhodinového hudobného dokumentu.

Dokument je to naozaj masívny, no taký si asi vyžaduje najmasovejší koncert a stretnutie mladých ever. Od stavania pódia, príjazdu a príchodu ľudí, rozhovorov s domácimi a interview s filozofujúcimi pármi až po hudbu. Hudba v dokumente akoby ani nebola na prvom mieste a to je celkom dobre, lebo väčšinou mi nič nehovorila a spozornel som, až keď Joe Cocker zaspieval Beatles, čo bola jediná pieseň, ktorú som si vypočul celú.
––––Mám tu upozornění: Můžete to brát s rezervou, ale LSD, který tu koluje, není moc dobrý. Doporučuje se držet od něj dál. Samozřejmé je to váš trip, jste mými hosty, ale nezapomeňte na tohle upozornėní, jo?

Hudobne som tuto úplne mimo, poznal som snáď dokopy tri piesne a tak Woodstock som vnímal skôr z hľadiska zdokumentovania jedného hudobného festivalu. Mimochodom toho najväčšieho a najslávnejšieho v histórii. Okrem nejakého toho húlenia a zopár nahých tiel som ale z filmu nenadobudol dojem nejakej zhýralosti ála Sodoma-Gomora, proste kapely prichádzali a odchádzali, diváci prichádzali a odchádzali, miestni to nejako komentovali a nakoniec tam ostal brutálny bordel.

Jako filmový dokument to bylo kvalitní, líbilo se mi rozdělení obrazu na dvě půlky, ale míra zábavnosti při sledování se blížila bodu mrazu. Mělo to hrozně přepálenou STOPÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁŽ a zastaralý VIZUÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁL. Schválně jsem tu zdůraznil dvě nejčastěji používaná a tudíž i nejotravnější slova na ČSFD.