Mág. (1987)

Životopisný filmy moc nemusím a ani tenhle nebyl vyjimka,člověk ví od začátku jak to dopadne,většinou je to ještě docela nuda.Na film jsem koukal jenom kvůli panu Hrušinskému,protože jsem myslel že tam hraje,sice nakonec jen recitoval,ale byl to aspoň jeden z mála plusů.Ještě obsazení celkem šlo a místy byla dobrá i hudba.Jinak ale nuda,nuda a nuda znovu na to koukat asi nebudu.1*

Příběh citlivého mladíka který je rozervaný mezi láskou a žárlivostí, právnickou vědou a fantazií, Prahou a zříceninami hradů po celých Čechách.Jiří Schwarzje v roli zcela přesvědčivý, jak vizuálně tak charakterově. RežisérVláčiluměl takové herce najít a použít, je škoda že pro jmenovaného to byla asi jediná takto velká role pro film. Snímkem se jako červená nit táhnou Máchovy verše v úchvatném přednesuRudolfa Hrušínského, které někdy děj posouvají, jindy ho opisují nebo i pomáhají gradovat.Mág.je jedním z těch snímků, které uždnes u nás budou těžko vznikat, pokud jde o atmosféru, fortel asrdce které je třebapro natočení takového filmu mít.

Příjemné překvapení. Po přečtení pár recenzí a vidění několika filmů z pozdní Vláčilovy tvorby jsem mnoho neočekával, ale poetické pojetí je překvapivě konzistentní a komplexní, Žilková asi i celkem umí hrát a hlavní hrdina je ztvárněn natolik extravagantně a přitom lidsky, že bych za to Schwarzovi dal nějakou cenu. Ale ve školních lavicích nás nějak zapomněli informovat, že byl Mácha takový MACHO. A scéna s popravčím na štítu střechy je prostě epicky dojemná a též mnohé lyrické metaforické obrazy. Škoda, že tuhle svou poetickou polohu Vláčil neobjevil ve své plné síle, mohli jsme se dočkat ještě mnoha skvostů. [Ponrepo]

Nemyslim, ze by slo o spatny film a ze je treba zpochybnovat Vlacilovy kvality. Problem je spis tocit film o nekom, kdo byl genius slova, ale osobnostne spis takovej levak... Noveho se nedozvite nic a tim padem sledujete jen takovy popis znamych udalosti z Machova zivota. Navic si nejsem jisty Schwarzem v hlavni roli. Proti tomu vynikaji krasavice Zilkova, Vancurova, Dvorska, Svandova a take rada skvelych hercu a postav. Ja si proste radeji uchovam svoji predstavu o Machovi jako romantickem snilkovi potulujicim se krajinou a pisicim romanticke basne... P.S.: je pravda, ze film se ke konci uz trosku tahne. Castecne to pricitam tomu, ze vsichni vime jak skonci.

O to , jaký byl Mácha, si můžeme už jen nechat zdát. Jedním z takových snů je "poslední Vláčil" (a zřejmě i "poslední Schwarz" - a možná i "poslední Mácha"). "Mágem" byla okouzlena jedna část české kulturní vrstvy, "Máchou" sotva kdo. Proto i Vláčilův pohled je přijatelný a platný. Mám (bohužel jsen pocit), že jeho vyobrazení básnického mistra se převážně zakládá na textu dopisů, které psal Lori Šonkové, ale co na tom - Mácha je nevyzpytatelnost sama. - Na jednom z kopců kolem Adamova byl sto let po jeho smrti postaven "Máchův památník" s citacemi z Máje. (Dodnes je častým cílem turistických vycházek, je to ostatně velmi příjemné a pěkné místo). Přišedší si je většinou přečtou, připomenou si, že se o Máchovi učili ve škole, a zas jdou dál. - Vláčil to dotáhl mnohem dál a svým posledním dílem si určitě neudělal ostudu.