Marketa Lazarová (1967)

Je mi líto, ale při sledování Markéty Lazarové jsem fyzicky trpěl. Takhle unylý film, to jsem dlouho neviděl. Jistě, jistou velkolepost tomu nelze upřít. Na svůj rok vzniku film vypadá hezky. Ten středověk z toho cítíte na míle daleko. Herecky vládne Josef Kemr. Ale to tempo...Ach to tempo...To jsem nezvládal. On i ten příběh mě vůbec nezaujal. Bohužel se toho historické drama u mě minulo svým účinkem. A to říkám jako člověk, co Spalovači mrtvol a Kladivu na čarodějnice dal full-house v rámci hodnocení. Stane se. Za mě dávám 4/10

Aby z příběhu neudělal kus umění a to svým způsobem, to by nebyl pan Vláčil. No, nevím už po kolikáté tento film zkouším, ještě ani jednou jsem ho neviděl až do konce. Nyní již musím, protože chci uzavřít tvorbu pana Vláčila a toto byl jediný nedokoukaný snímek. Tím jsem viděl všechny a mohu jen konstatovat, že jsme si nebyli souzeni. Ze sedmnácti filmů které natočil jen dva získaly šedesát procent. Tři po čtyřiceti a zbytek po dvacítce. Je tedy fakt, že ani jeden film nezůstal na suchu, ale také fakt, že tvorbu pana Vláčila nemusím, nebo ji prostě nechápu. Tento film se nese ve stejném duchu. Spousta zbytečně natahovaných míst a tím pádem šíleně přehnaná stopáž. Podivný střih, který mne nutil několikrát vracet, abych vůbec pochopil děj. Co více dodat. Že za dokonale natočenou osvobozovací bitvu pokaženou zvukově modlením, bych pana Vláčila nechal zavřít za Kozlíkem. A za co má film ode mne tu dvacítku? Především za kostýmy a lokace. To je desítka a ta druhá za hudbu.

Jdu proti proudu. Nemůžu si pomoci ale já se v tom ději kolikrát nevyznal. Ti jednotliví herci se mi v tom hemžení pletli. Děj mě nijak zvlášť nezaujal. Tak to prostě je. V nejmenším nemám chuť ten film vidět znovu. Byť ve mně cosi hlodá, že jsem třeba něco nepochopil, je to možné, jsem toho schopen. Ale to, že se mi ti zarostlí herci pletli, jest pravdou.

Nejlepsi cesky film pry. Ne, pro me to je az skoro utrpeni dokoukat. Casto neni rozumet, co se rika, je to same echo a hlasity sepot, jeden hlas pres druhy. Jsem zvykly na jine vyjadrovani ve filmu - obrazem, hudbou, atmosferou, naladou. Mnoho ve filmu je, mnoho tam nenejadete. Je to tak syrove, az to koukatelnosti vyrazne ublizuje a myslim, ze vetsina lidi to proste nedokoukala, protoze to zkratka nejde, je to narocne a neni to takove, ze to proste chci dokoukat stuj co stuj. Ne, tak to neni. Kdyz se rozhodnu nedokoukat, tak si vyrazne ulevim. To nni atribit uzasneho, skveleho filmu,. Sorry.

S esteticky nejvyhrocenějším z mně známých českých filmů si léta nerozumím. VeVančurově"Markétě", mačistickém fantazírování o středověku "chlapáckých chlapů", vidím spíš než geniální literární dílo stylistickou kuriozitu, zaujímající (pravda čestné) místo v řadě dobových pokusů přiblížit prózu poezii. To, jakVláčilve své "Markétě" - bezpochyby jeho nejlepší věci a mezníku v dějinách československé kinematografie - převedl Vančurův jazyk do jazyka filmového, je obdivuhodné. Jenomže jednak k víceméně hravé šťavnatosti předlohy režisér přidal době poplatný sebevážný patos, se kterým se nedokážu sladit, a jednak všeho moc škodí. Absolvovat tu skoro tříhodinovou záplavu ultraexpresivních obrazů, nátlakové hudby a třeskutě asociativních střihů v jednom zátahu je nad mé síly.