Linie násilí (1997)

Filmu by viac svedčal originálny názov - Koniec násilia. Aspoň by vystihol tú iróniu. Príbeh je trochu krkolomný, sleduje odlišné línie a okrem záverečnej mrazivej irónie až tak veľa toho neponúka. Postavy nie sú príliš zaujímavé, napriek celkom zaujímavému obsadeniu, a viackrát som sa pristihol, že sa nudím. Myslím, že si Wenders zobral na plecia väčšie bremeno, než zniesol, pretože potenciál zostal trochu nevyužitý.

You must change. Gangster rap is dying. Violence is dying.Když se řekne techno-paranoidní thriller, asi si málokdo vybaví jméno, poetiku a dílo Wima Wenderse, přestože jeho podezíravost vůči všemu mimo poezii starých časů byla zřejmá vždy.Linie násilíse vzpírá svému zařazení, i když nelze popřít, že o thriller jde a paranoia je na místě. Jako když vkládáte pružnou obruč do kufru - vejde se, ale nepatří tam. Scéna Billa Pullmana, jak se za profi diverzní asistence party mexických údržbářů městské zeleně za účelem zisku tajných materiálů přihlašuje v internetové kavárně via Netscape do emailu a k tomu hraje Ry Cooder. Tehdy i mnohdy jindy seLiniemíjí a zároveň protíná jako trajektorie víceúrovňového převaděče sMulholland Drive. Právě pro tuto obruč do osmičky v karteziánském prostoru je Wendersovo mile anachronické zvolání protestu z pravěku špízlování docela zajímavé.CREATIVE KILLING /// Define violence.

"Půl království za župan. To je slušná nabídka. Dokonce i v Hollywoodu." Linii násilí mám rád, i když úplně přesně nevím proč. Možná je to tím, že pokládá zajímavý otázky a občas nabídne i náznak odpovědi. Takže proč chce někdo zabít megaproducenta ultranásilnejch filmů Mika Maxe místo toho, aby za něj žádal výkupný? Proč mají díru v hlavě únosci a ne oběť? Má to něco společnýho s dokonale propojeným dosud neschváleným kamerovým systémem monitorujícím ulice Los Angeles? Tušil obsluhovač tohoto systému Ray Bering, že i jeho činnost je monitorována? Je okopávání zahrádky důstojnou prací pro producenta? Prostě je to spletitý, ale mě to baví.

10/10. Ďalší film s katastrofálne nízkym ohodnotením. Keďže predbehol svoju dobu o takmer dvadsať rokov, zostal vo svojej dobe nepochopený. Wenders prorocky vystihol nadchádzajúcu éru stráty súkromia, keď Google, Facebook, Yahoo, a všadeprítomné priemyslné kamery sledujú naše životy na každom kroku, v mene domnelej bezpečnosti. Dávno predtým, než sa objavili prvé dôkazy o uchovávaní a ukladaní metadát našich digitálnych životov. Chelsea Manning, Edward Snowden a Julian Assange sú hrdinami našej doby a nielen oni, ale aj ďalši whistlebloweri, pretože len vďaka nim dnes o ovládaní, manipulovaní a stráte súkromia vie každý, kto pred týmito skutočnosťami neztvára oči. Zanechávame za sebou všetci virtuálnu stopu, ktorá tu zostane uložená na gigantických serveroch vo virtuálnej realite naveky. Wenders veľmi intímnym spôsobom sleduje hlavných hrdinov príbehu a nič nasilu nepodsúva, skôr hovorí v náznakoch. Ďalšou vecou ktorá stojí za zmienku je aj zobrazovaná "slam poetry", sú to veľmi silné okamihy filmu. Skvelé dielo, ktoré nestačí vidieť iba raz. Doporučujem všetkými desiatimi.

Tak tohle mě zcela převálcovalo!! Film, o kterém se dá říct, že je americký, ale je v něm tak moc, že jsem zůstala nevěřícně zírat a vydrželo mi to až do konce. Kousek, který byl zřejmě přesně ušitý na mou míru, měl napětí, strašně mě bavil, sedla mi muzika i výběr herců a navíc jsem ochotná si ho hned pustit znovu! Překvapení. Inu vybírala jsem podle režiséra a nezklamal mě. Já snad dám znovu i Paříž, Texas!!
Poznámka pod čarou: Scéna baru silně evokuje obraz Edwarda Hoppera Noční ptáci.Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií