Jméno kódu: Rubín (1996)

Mohu s jistotou pravit, že jsem tento film vůbec nepochopil, nic, co se ve filmu dělo, mi nedávalo žádný smysl. Děj měl nějaký ten průběh, ale přišel mi zbytečně spletitý a vypravěč mi požitek kazil ještě víc. Jeho vizuální aspekty byly zajímavé, je tam několik celkem dobře natočených a sestříhaných sekvencí. Hudba a herecké výkony taky nebyly špatné. Víc toho o tomto filmu ale říct nedokážu, přišlo mi, že se snažil být intelektuální a experimentální a je to rozhodně unikátní film, ale k čemu to je, když z toho osobně nic nemám.2/10

Film jsem viděl s odstupem času podruhé. Jan Němec natočil to co chtěl. Bez jakéhokoliv podlézání divákovi, kritikovi, komukoliv… Komu se to dnes podaří a pokud ano kdo to uvidí? V tuhle chvíli čtu knihu 5 a půl scénáře Ester Krumbachové. Takže to shlédnutí filmu bylo jedním z povinných doplňků k četbě. Osoba Ester K. je myslím jedním z klíčů k pochopení snímku. Jedním z dalších klíčků je třeba fotografie Rubiných rodičů, ve skutečnosti fotografie rodičů Jana Němce… A takto bychom mohli pokračovat… Jde ovšem o to co je nutné pochopit. A jestli je to nutné. Nářky některých zdejších recenzentů člověku pak v dalších kontextech začnou připadat přinejmenším směšné. Anebo je opravdu chytré dávat najevo, že něčemu nerozumím a ustanovit to jako normu? Ale ku cti těmto jest, že se nebojí. I to je obraz doby: “Jsem chytrý jak rádio a co neznám to si najdu na webu. Co si nenajdu je blbost.” Ach jo…  Možná by bylo zajímavé kdyby byl film černobílý, nebo jednotlivé sekvence nějak barevně tónované. Myslím, že všechno by se ještě více propojilo a ...krásně znepřehlednilo. Ale to je jen jedna z představ. Kdoví.  Druhé shlédnutí jsem si rozhodně užil ještě víc než první. Tak třeba za pár let…

Brabcova kamera je originalni a je jedna z mala, ktera na filmu dokaze zaujmout. Mozna si Nemec myslel, ze par zaberu z USA bude ceskemu divakovi v polovine devadesatych let stacit... Bohuzel, je to presne ten snimek, ktery se da nazvat porevolucni kreci. Mozna chtel tvurce divakovi tolik sdelit, az se mu to sesypalo pod rukami. A to, jakym zpusobem hraje Potmesil zdraveho cloveka, je uz jen takova tresnicka na dortu.

pejskokočičkovcký dort je docela dobré vyjádření problému. Pseudomagii rád nemám, adoraci amerického vývozu demokracie sice u emigranta chápu, ale přijde mi stejně hloupá, takhle prosté to opravdu není. Cítím i určité podbízení se vkusu US diváka, tedy zjednodušení, utajení, jakomystika a jakosymbolika. Hodně špatné. .

Proboha, co v těch devadesátkách vedlo Němce k tomu, aby obsazoval někoho, kdo naprosto neumí hrát. Ta herečka, co hraje Ruby, je fakt hrozná... Ale co už. Tady Němec už začal používat pro sebe typické filmové znak - vždycky se v jeho filmu objeví Václav Havel a vždycky tam bude chlap v černém kabátu, s černým kloboukem a hůlkou (Němcovo alter ego . záhada vyřešena). Dokonce se to snaží mít jakože děj, aspoň ze začátku. Já si tam teda nějaký příběh asi dosadil, podobně jako u Lynche, takže tady máte moji ujetou teorii - Ruby je mimozemšťan (v tom případě je její herecký výkon v pořádku), co hledá kámen mudrců, jdou po ní ilumináti a její rodiče ztroskotali s létajícím talířem někde v Korálovém moři, do toho si najde jakéhosi druha, kámen mudrců asi najde, vyhraje, vládne ČR (?) a nakonec si pro ni přiletí mateřská loď. Konec. Občas to je dokonce jako experimentální film (tak tady Němec začal!) a někdy to dokonce i působí zajímavě. Kamera je docela slušná, ale jenom občas. Snaha "rozchodit" Potměšila nevyšla, když ve filmu vlastně nechodí (buď stojí nebo sedí). Finální pocity tak na 3*