V kůži Johna Malkoviche (1999)

Ty vosku, tento film je tak stupidní, úchylný a absurdní, až je vlastně totálně geniální. Nemohl jsem se bránit smíchu, ale také tomu trapnému pocitu z toho, co jsou postavy ve filmu schopny říkat. Aspoň se ukazuje, že loutkař nemusí být v dnešní době bez práce, pokud se nechá zaměstnat v té správné firmě na místo, které předčí všechny jeho dosavadní fantazie. Hlavní postavou jeCraig Schwartz,nezaměstnaný loutkář v New Yorku, který žije v nešťastném manželství se svou manželkouLotte, posedlou domácími mazlíčky. Najde si práci jako úředník pro excentrickéhoDr. Lesterav budově Mertin-Flemmer, v 7,5. patře, kde je velmi nízký strop. Okamžitě začne cítit přitažlivost ke svůdné a smyslné kolegyniMaxine Lundové,která mu chladnokrevně city neopětuje. Při archivaci Craig náhodou objeví malé skryté dveře. Proplazí se jimi do hliněného tunelu a ocitne se v mysli herce Johna Malkoviche. Po patnácti minutách je Craig vymrštěn a přistane na kraji dálnice v New Jersey.Zhodnocení:V kůži Johna Malkoviche je absolutně absurdní a surrealistická šílenost, točící se kolem hliněné štoly, ve které se nachází portál, vedoucí do mysli osamělého herce Johna Malkoviche. Tento portál pro sebe objeví a zneužijí tři psychicky narušené bytosti, které spolu prostřednictvím nebohého herce žijí v jakési švédské trojce nebo milostném trojúhelníku, zatímco pan herec ztrácí kontrolu sám nad sebou. Celé je to tak debilní a zmatené, až je to vlastně geniální a velice vtipné. Jen je potřeba vědět, kdo je zrovna v Johnově těle, a jaká je jeho motivace, zda chce sledovat hercův soukromý život, ovládat ho a udělat z něj loutkáře, nebo souložit s Maxine, která však neví, jestli je v jeho těle zrovna Craig nebo Lotte a zda to dítko, které porodí, má dva nebo tři biologické rodiče. Musím dále poznamenat, že Cameron Diaz se mi v tomto filmu líbila jako obyčejná holka mnohem více, než jak ji známe z pozdějších filmů a z médií z doby vrcholu její slávy. Jaké jsem měl z filmu pocity? Smích, nepochopení, trapnost, občas také trochu depresi z toho, jak byli Craig, Lotte a Maxine vnitřně vyprázdnění a své prázdné schránky napasovali do pana Malkoviche. Nejlepší byla samozřejmě obě camea s Charliem Sheenem, ten chlápek prostě nikdy nezklame. 4 hvězdy.

Mám hodně rád filmy, ve kterých herci hrají sami sebe. V kůži Johna Malkovice je přesně tento případ. Od začátku je film velice vtipný, ale postupně se film trochu žánrově mění. Z romantické komedie se po chvíli začne stávat drama a jak příběh postupuje dál, začíná být čím dál zamotanější a začínáte mít k němu otázky, na které úplně nedostanete odpovědi. Abyste film tak nějak pochopili a udělali si představu, co tam zrovna odehrálo, musíte filmu věnovat maximální pozornost. Ne každý divák bude z tohoto filmu spokojený a bude po shlédnutí tohoto filmu velmi zmatený. Já jsem se ale celkem u filmu dobře bavil, oceňuji scénář Charlieho Kaufmana a jen mi vadil trochu zkratkovitý závěr filmu. 7/10

Bohužel pro mě velké zklamání. Ta hodina a půl mi připadala nekonečná a těšila jsem se, až to skončí. Po celou dobu jsem cítila divnou, skličující atmosféru. To bizarní prostředí s nízkými stropy působilo jako z hororu — nepříjemné, stísněné, až mi z toho bylo fyzicky zle. Co to mělo být? Nějaká metafora? Pokud ano, možná jsem příliš mladá nebo hloupá na to, abych pochopila ten „geniální“ film. Nebo jsem prostě nebyla naladěná na tenhle druh absurdismu. Bohužel tomu nemůžu dát víc než odpad.

| Propaganda Films |Malkovich Malkovich. Malkovich! Typický Kaufman, hrajúci sa s absurdnom, aby poukázal na nejaký spoločencký problém. V Being John Malkovich sa mu to darí pomerne efektívne a sledujeme postavu Craiga, ktorý jedného dňa na poschodí 7 a pol nájde portál do hlavy Johna Malkovicha. A začne si tým privyrábať. A nastanú problémy. Jonzeho réžia perfektne zapadá do šialeného scenáru Kaufmana tak presne, ako sme už zvyknutí. Nie je to úplne moja šálka kávy, predsalen sa mi Kaufmanove nápady zdajú vždy veľmi zaujímavé, ale na môj vkus sú jeho filmy príliš zbesilé na jeho hĺbku scenára a myslím si, že dané nápady nikdy nedotiahne do ich zdarného potenciálu. V tomto filme sa mu to ale dosť podarilo. ViacTU.| Hodnotenie: 7/10 |

Tady jsem poprvé na plátně zaregistroval Johna a Johna, Cusacka a Malkoviche. Žil se rok 1999. Běhali jsme po noční Břeclavi, dýchali vlhký vzduch u řeky a kamarád pronesl: „Pojďme do kina.“ V Kině Koruna hráli „V kůži Johna Malkoviche“. Vůbec jsem netušil, co to bude. V sále jsem valil bulvy na plátno. Taková kreativní svoboda se v americkém filmu jen tak nevidí. Poprvé jsem se setkal i s Charlie Kaufmanem a zapsal si ho do seznamu dobrých scénáristů.