Únos (1952)

Výborné politické drama. Je až neuvěřitelné, jak některé komunistické filmy dozrály. "Váš těžký průmysl je pro nás nepříjemnou konkurencí", hřmí Američané. Ano, proto musela být vybombardována plzeňská Škodovka, proto musel být český průmysl po roce 1989 zničen a rozkraden. Zdejší užiteční idioti to samozřejmě nevidí a házejí odpady, jejich smůla. Za podobné filmy jsem velmi vděčný, tvoří potřebnou protiváhu k dnešnímu světu.

Před svými slavnějšími snímky střihli si Ján Kadár a Elmar Klos propagandistický snímek napsaný ovšem na motivy skutečné události. Pro Klose šlo dokonce o první práci. Není překvapením, že únosci byli označeni za americké agenty. Ovšem západ je vykreslen v podivných barvách korupce, lstí, falše a úskoků i vůči sobě samým. Avšak jinak se západ podařilo vykreslit věrně, včetně třeba reklamy na Coca Colu. Zato československé mozky zůstaly věrné stejně jako poslanec a další. Vrcholem absurdity je, když společně ruku v ruce zpívají Internacionálu. Zajímavé je ale zobrazení třeba OSN. Nelze nezmínit, že snímku se upsala řada významných herců Ladislavem Peškem začínaje a Bohušem Záhorským, Milošem Kopeckým, Rudolf Hrušínským či Milošem Nedbalem konče.

Tento film patří k těm nejvíce absurdním, které jsem kdy viděl. Hodnota tohoto filmu je asi na takové úrovni, jako projev Československého delegáta v OSN v závěru filmu. Ty reakce, které měly vykresliti národy západní jako národy, které svou předvedenou pasivitou nemajíce zájem o situaci v ČSR a na východě celou scénu ignorují. Myslím, že to však spíše vystihuje důležitost a smysluplnost projevu daného delegáta. U málokterého filmu si já skutečně řeknu: "Tohle by se nikdy nestalo". V tomto případě jsem mohl sledovav film vykřikovati v jedno kuse. O to více mě mrzí, že výprava i obsazení tohoto filmu špatné není. Ale nepomůže to tomuto snímku, který kdyby nevznikl, tak by svět přišel jen o další agitační drama nesmyslné, bez větší hodnoty umělecké.

Podlí piloti unesú lietadlo na linke Ostrava-Praha a zamieria smerom na západ. V stroji sa malo nachádzať viacero úteku z vlasti chtivých elementov, avšak po bdelom zásahu bezpečnostných zložiek do spikleneckého centra je drvivá väčšina pasažierov z radov uvedomelých pracujúcich a vyskytuje sa tu dokonca aj jeden poslanec."A cože vy, dědo, letíte do Prahy?" "Trachtor urgovať, v družstvu chcu ušetřiť, tak je to. Tak mi kupili listek ejroplánem!"Na mieste pristátia na emigrantské divadlo nachystaní reportéri odídu z dlhým nosom a hrdí československí občania sú prevezení na americkú vojenskú základňu na ďalšie spracovanie. Okrem muzikanta Kopeckého všetci odmietajú zobrať od imperialistov čo i len skyvu chleba a s opovrhnutím sledujú aj rasisticko-lascívnu estrádu."Mají té civilizace až moc, to ji vyrábějí na export."Najväčšie tlaky sú vyvíjané prostredníctvom bývalého gestapáka na komunistického poslanca dovolávajúceho sa konzulátu Dohnala a na spočiatku apolitického a vo všeobecnú civilizovanú slušnosť veriaceho inžiniera Peška, ktorého by radi získali do služieb imperialistickej zbrojárskej mašinérie."To je nestydatost, pánové! Já jsem inženýr, ne děvka!"K spáse nakoniec dopomôžu pokrokoví nemeckí súdruhovia a ich tlačový orgán, nezlomení našinci si z trenírok ušijú provizórnu vlajku a zakrepčia pri speve ľudovej piesne."Já těm přežvejkavcům přece jednu vrazím!"Famózne natočená a skvele zahraná politická agitka, nechýbajú ani plamenne rečniaci sovietsky a československý delegát na zasadaní OSN. Dnes mi to príde až okato prehnané, ale v onej dobe to bolo bežné na jednej aj druhej strane. Západný svet je zobrazený so žuvačkou v ústach, nohami na stole a dolárom v očiach, ich vyšetrovacie a nátlakové metódy mi paradoxne pripomenuli dobové americké filmy a komiksy zobrazujúce práve komunistické krajiny."Ti chlapi jsou nám sto znárodnit i Spojené národy!"Filmársky sa jedná o vynikajúce dielo od dvojice Kadár a Klos, ideologicky poplatné dobe vzniku, dohromady filmový zážitok za päť čajov pre bolševickú chamraď od Hlinomaza.

Asi je nejlepší ten film brát dnes jako pohádku. Nebo řekněme politický thriller asi tak stejně reálný jako většina politických filmů jakékoliv doby a z jakékoliv země. Podobné agitky se točily i tehdy a za mccarthismu v USA jen v opačném gardu, kdy zase za všechno mohli ti zlí, zlovolní komunisté. Takže pravidla pohádky by film docela splňoval, dobro zvítězí nad zlem díky statečným rytířům z Československa, což se asi u filmu z 50. let dalo tak nějak čekat. Příběhově je prvních 30 minut fajn, ale pak se to rozdrolí na několik podpříběhů, přičemž ani jeden není tak silný, jak by mohl být, takže je pak poněkud nepohodlné film dokoukat, a zvláště nejtrapnější částí je zpěv Internacionály po bitce v baru s MP a zatčení. Herců je zde také příliš, aby ten příběh všichni utáhli a nedošlo ke ztrátě zájmu ze strany diváka. Ale zase na Boženu Obrovou se moc hezky kouká, to jo. Jinak film je z doby, kdy se v letadlech smělo kouřit a mít zavazadla na klíně, kdy Československo vzneslo žalobu k OSN, že USA tajně vyzbrojují německé vojáky (to se přece už dnes neděje, že?), a navíc je už tehdy OSN představena jako sbírka pitomců bez zájmu o skutečné dění. Ale jinak je to filmařsky slušné, se spoustou skvělých narážek a scén (moucha ve sklenici, politá americká vlajka, děs v očích Kopeckého trumpetisty v lágru apod.), ačkoliv ta politika a ideovost z toho teče skutečně proudem.