Tam na konečné (1957)

Tak tento snímek jsem vůbec neznal a když jsem viděl datum zrodu jsem ho ani vidět nechtěl. Ale vyskočil na mě na jůtůbu a tak jsem mu dal šanci. A jen jsem zíral. Tohle vzniklo v roce 1957? Nikde žádný soudruh ani západní špionáž. Civilní snímek, který by se mohl odehrát i dnes. Jak bylo psáno, totální rozpad osobnosti Růžkovy postavy, snad nejodpornější postava krále Miroslava, slaboučká a tak trochu hloupá matka jeho dítěte a úžasná malá herečka. Na fasádě domu ještě díry po povstání, bezútěšnost pražské periferie... Prostě paráda. Méně jak pět jsem dát nemohl.

Krásný příběh, který nic neztratil na poutavosti ani po téměř 70 letech. Neuvěřitelné, jak málo se změnilo snad jen kromě kulis a stylu života. Ale lidskost, láska, sobectví, přátelství, osamění, hloupost....dětské oči  ( a potom? ) a i ta závislost, to vše je tady stále, jen v různých podobách. Pro mě velké překvapení . Jak to, že jsem ten film objevila až teď ? Kde ho schovávali ? Vynikající kamera i režie.

Tichy, komorny, ale hluboky film. Zamysleni nad roli otce v zivote ditete, at uz narozeneho, nebo jeste nenarozeneho, dulezitost teto role ilustruji priklady veskrze negativni, nepritomnost hloubeji vykresli nutnost pritomnosti nez pritomnost sama. Dale tvurci pekne vedle sebe stavi protiklad bezcitne manipulaci a citliveho alkoholismu, oboji stejne zhoubne. Oba nrgativni hrdinove jsou pevne ukotveni ve svych ideologiich: pragnatismus vs nabozensky jakysi katolkomunismus.  Film vlastne obecne vypravi o silnych zenskych hrdinkach a charakterech (a to vcetne male holcicky) v protikladu se selhavajicimi muzi (opet vcetne pre-hodneho pana Brzobohateho, ci nepritomneho uvezneleho manzela sousedky. Natoceno v soucasnosti by mnozi kritikove film odsoudili za skryty feminismus). Herecke vykony jsou obduvuhodne, od vudci Ocenasove, pres skveleho (zde nezvykle civilneho a netreatralniho) Raze, zcela uveritelneho a empatii vzbuzujiciho Ruzka az po minimalni role kupr Stelly Zazvorkove. Co mi vadilo, byla trochu lacine rezimne podbiziva scena v kostele. Jinak 8/10.

K dokonalosti chybí jen to, aby se veškeré dějové linie nebily mezi sebou o to, která bude dominantnější. V tomhle se to tvůrcům nepovedlo ukočírovat, chvíli je primární alkoholický otec a hlavně jeho dcera Hanička, která šťastně žije u pěstounky, ale věčně ožralý tatínek o ní neustále usiluje, chvíli to zase je vyloženě o Olině a jejím milostném vzplanutí, což (skrze dělení na akty podle ročních období) pak vypadá jako jasná vedoucí dominantní dějová linie, ale tak pak jde zase dost do pozadí... Záměr jsem v tom nenašel, takže si myslím, že to opravdu chtělo ještě poštelovat a lépe propojit. Navzdory tomu, že to pak dokáže překvapovat ve svém směřování a nic se nedá odhadnout dopředu. Jinak to ale je skvělé psychologické drama, které je i nepředvídatelné, s dostatečně charakterově vykreslenými postavami a zajímavými osudy včetně jejich vývinu. Funguje i prostředí dočasné konečné tramvaje a paneláku u něj, který oproti točně zůstane stát dál - prostor je díky tomu dostatečně trojrozměrný a realisticky působící a představitelný. A popravdě mi sedl i otevřený konec, protože tady to jinak ani zakončit nešlo, s vedením bořícím jakoukoli očividnější strukturu. Nejzajímavější na celém filmu mi ale přijde práce s postavou opilce, která jakoby byla předpřípravou Kadára a Klose na ranou protirežimní satiru ve Třech přáních. On je sice jasná záporná postava, není skoro proč s ním v čemkoli souctít, ale zároveň se obhajuje dost zvláštní způsobem, který poněkud ryje do struktur režimu a přitom to může maskovat za antagonistickou postavu, která je prostě jen hloupá a pomýlená. Pak scéna na policii, v kostele, nebo jeho komentáře na cokoli okolo sebe dostávají podle mě dvě možná čtení, přitom to "skryté" se mi moc líbí a vlastně mi krásně potvrzuje to, co jsem nedávno psal u jiného filmu - a to tezi, že za komunismu jsme dokázali skvěle maskovat kritiku režimu za jiný a vyloženě očividný přesah, který u cenzurních orgánů mohl projít. Vývin Olinina vztahu se mi líbí taky, ale přece jen není tak důmyslný, abych se o něm tady chtěl víc rozepisovat. 4*

Film kde je v prvnich 20 minutach rozpracovana psychologie nekolika postav, nicmene hlavne zde je videt ze se OPRAVDU musi chodit do prace, i na nocni. A ze se proste musi makat. Ono je tomu i dnes tak, nicmene spousta lidi a to hlavne mladych si to nemysli. Raza a jeho "typicke" hrani. Nejvic me bavilo jak s bytnou mluvil a predtim se slecnou a potom se slecnou...Jinak dost hodne depka film. nemyslim si ze vsecko musi byt jen pohadka nebo slunickovske, ale tocit filmy :) co i ve slunecny den nebo v sobotu vecer na vas uvrhnou stin je podle me zbytecne.