Katka (1949)

Taká jednoduchá slovenská komédia dedina versus mesto či tradície versus socialisticko-továrenská moderna, ktorá neurazí, ale po toľkých rokoch snáď už ani nedokáže pobaviť. Zaujímavé by bolo sledovať ju pred 72 rokmi, či by to bolo inak. Samozrejme, potešia hlavne mladí herci, neskorší výkvet SND na čele s Pántikom a Dibarborom, kvôli ktorým sa film predovšetkým oplatí vidieť.

„Není to ve scénáři, ale v příštím záběru uděláš takovejhle kosočtverec." „A není to něco neslušného, pane řežisére?" „Ale vůbec ne, prostě to udělej a neptej se." Důkaz: 36. minuta filmu a známé zednářské znamení diamond sign nebo merkel sign. Sympatická dvojice Obrová - Pántik. Moc legrace to není. Cenné jako dokument z fabriky na výrobu punčoch. Téměř žádná politika, jen dobové drobnosti a banality typu soutěžení v úderkách. 70 %. Slovákům za snahu natočit komedii jedna rudá hvězda +. Další zednářská symbolika: 3x6 – 56:39. Vesmírná propaganda – návštěva hvězdárny: „Tímto dalekohledem můžete vnikat do nedostupných tajemství vesmíru…“

Násilná verbovačka o zlepšovákoch, ktorá posiela do outu chabým scenárom romantickú líniu, ktorá by pri krásnej Katke bola zaujímavá, lebo trojuholník Pántik-Obrová-Dibarbora bol sľubne zložený. Dočkáme sa však jasného vymedzenia dedina, zaostalosť, drina na poli vs mesto, rozkvet, fungujúca fabrika prekračujúca plány jedna radosť. Dal by som 3*, ale štvú ma dialógy mladých, ktorí namiesto toho, aby sa bavili o sebe a zblížili sa, riešia kraviny, že z Košíc je to ďalej do Prahy ako z Prešova do Brna.

Poté, co jsem loni absolvoval na fakultě předmět o rodových studiích, začíná se mi u budovatelských agitek odkrývat jeden pozoruhodný aspekt navíc. A sice to, jak skoro pokaždé vykreslují hlavní postavu mladé ženy jako (na těsně poválečnou dobu hodně nezvykle) emancipovanou až revoluční bytost symbolizující nové společenské ideály. Zdejší Katka si jde pevně za svým cílem i přes spoustu překážek (otec neuznávající žádný pokrok, přísný vrátný u fabriky, samá smůla během prvních kroků v práci). Není to samozřejmě nikdo jiný, než právě soutěživá a sebevědomá Katka, odhodlaná splnit zavedený plán klidně i na 120%, která přichází ve společnosti poněkud pasivních mužských autorit na zlepšovací návrh a sama se pouští za každou cenu do jeho zrealizování. Co se týčeKatkyjako filmu, dnes už tahle mírně vyčpělá komedie moc nenadchne (maximálně pamětníky a feministky :)), ale pokud ji bereme jako dokument o své době, díky svému nadhledu narozdíl od jiných agitek snad nikoho moc neurazí. Dá se zde prominout i to, že funkční humor po letech doplňují situace vtipné spíše nechtěně, ovšem stejně jako troufalce, i mne se neskorší tvorba Jána Kadára líbí mnohem víc.55%

Ta mi še najvjac podobalo, kedz ta vyhodňarka hutorela. Ale inakše...ech pardon, česky…
Prostě jde o klasickou budovatelskou blbinu, kde se nás snaží autor přesvědčit, že děvče z hospodářství se cítí v punčochárně unavené. Každé jiné bych to věřil, ale moc dobře vím jako to chodí na gazdovstve. Nějaké vstávání v pět a pracovat „pouze“ osm hodin by tam jistě uvítali s nebývalou radostí. U naší rodiny se vstávalo po třetí hodině a v pět ráno už muselo být dávno nakrmené všechno co se hýbalo. A dělalo se do devíti a i desíti večer. A ty holky dřely také, takže nějaká únava po pár hodinách práce…
No, dobře. K filmu samotnému musím říci, že mne velmi příjemně překvapil. Byť to byla agitka, zasmál jsem se. Svěží dílko na neděli.