Srdce světa (1918)

Srdce světa je na jedné straně trochu naivní příběh o romantické lásce Dívky a Chlapce, na straně druhé ale ukazuje autentické záběry z první světové války a ačkoliv vybírá celkem nebrutální vyobrazení, je to docela síla. D.W. Griffith dokázal dát svým filmům skvělé tempo díky krátkým záběrům proloženým komentářem, který vytvářel určitou atmosféru, ale i neustále držel diváka ve střehu. Navíc v tomto filmu je kromě tradičně skvělé Lilian Gishové i její sestra Dorothy, která mě zaujala mnohem více.(18.09.2022)

Z filmu jde poznat, že nešlo o Griffithův osobní projekt, ale o produkci na zakázku. Režisér jede na autopilota, ovšem svoje si splní beze zbytku. Film zaujme hlavně autenticitou masových válečných scén, které Griffith pořídil přímo na západní frontě. Jinak zde máme klasickou vyprávěnku o trpících frantících a zamilované dívce a chlapci, odtrženými od sebe válečným běsněním zpropadených skopčáků. Však jenkíové jim ale vypráší kožichy!(29.11.2021)

V první čtvrtině téměř dvouhodinového díla Griffith kreslí utěšené výjevy z francouzského venkova, bohatě sycené žertovnými detaily a andělskýma očima L.G.; s vpádem Hunů jdou idyla a humor stranou a zbytek filmu - natočeného prý na objednávku britské vlády za účelem povzbudit Američany k účasti na válce - zcela ovládá propaganda. Scénář napsal pod pseudonymem sám režisér, mládenec v úvodu vezoucí na trakaři Lillianin kufr je Noël Coward a technického poradce Ericha von Stroheima lze zahlédnout jako - inu koho jiného než pruského oficíra se slabostí pro radosti života.(05.03.2019)

Po INTOLERANCII to mal Griffith ťažké. Zrejme jeho najlepší a najdokonalejší snímok spôsobil revolúciu v mnohých smeroch. Technický vývoj, ale aj to, že na ´´istom hite´´ sa dajú prerobiť gate. Točil aj naďalej úchvatné snímky ( viď ZLOMENÝ KVET či CESTA NA VÝCHOD ), ale takým tempom sa občas musí ukázať mierny prepad kvality. Táto romantická vojnová dráma, je toho príkladom. Nejde o to, žeby pán režisér nejako remeselne zlyhával, ale proste nudí. Príbeh tentoraz nieje vyvážený s technickou stránkou. Megalomanské, ale prázdne.(14.04.2018)

Když se Griffithovi podaří udržet mou pozornost téměř po celou stopáž, už to něco znamená! Ze všech jeho filmů, které jsem buďto viděl nebo prospal (což bylo bohužel častější) se miSrdce světalíbila nejvíce. Jsou dynamická, dramaturgicky sevřená, jasně a přehledně odvyprávěná a do značné míry i poetická (viz úžasný moment se svatební nocí na bitevním poli). Třebaže poetické kvality nejsou u Griffitha něčím cizorodým či překvapivým, domnívám se, že v tomto směru se neprojevoval tak často a výrazně jako jiní, tudíž by jistá pozornost byla na místě. Za zvláštní doušku stojí i půvabná fotografie, až vražedně náhlý vstup "válečného pekla" do romanticky zastřené venkovské idylky a veškeré dramatické scény (rozmáchlé i komorní), které do velké míry těží z faktu, že Griffith dokáže pomocí střihu vyzískat maximum i z velmi omezených prostředků. A pozorní si mohou užít i několik vteřin Ericha von Stroheima.(17.01.2011)