Zrození národa (1915)

Vysoké hodnocení dávám tentokrát filmařině a nikoli námětu filmu. První menší část byla relativně v pořádku, druhá ale hodně kontroverzní (a to je to řečeno velmi eufemisticky). Jelikož mám němé filmy rád, nevadila mi ani přílišná délka. A tentokrát výjimečně ani hudba, i když jsem si zvuk ztišil tak, abych ji měl jen jako podkres.

Zrodenie naroda je technicky a režisérsky vypiplané dielo, ktoré bolo vo svojej dobe hitom. Práve vďaka tomuto filmu sa americký film odhodlal investovať do väčších, dlhších a drahších filmov, čím snáď dopomohol k masovemu úspechu filmu ako takého. Dnes, však je film veľmi ťažké dopozerať. Nie snáď že by film filmarsky zostarol, avšak jeho výpovedná hodnota a priam ideologicky artikulárny rasizmus sú natoľko problematické a odporné, že si niekedy hovoríte: "nebolo by lepšie keby film upadol do zabudnutia ?" O to viac ked vieme ako hlbo je ešte dnes americká spoločnosť zasiahnutá rasizmom, o to viac keď vieme ako, vo filme expitne spomínaná "aríská rasa", poškodzovala iné (a to nie len počas druhej svetovej vojny).

Je veliká škoda, že dobové technické prostředky neumožnily natočit tento film jako zvukový. Moc rád bych si poslechl dialogy. Ale i tak je to na svoji dobu obdivuhodné dílo. Divákům v roce 1915 film ukazoval relativně nedávné události, které ještě byly součástí jejich historické paměti, což znamená, že filmoví tvůrci si nemohli reálie cucat z prstu, protože kdyby je zkreslovali, spousta lidí by to poznala. Proto se domnívám, že děj filmu v podstatě věrně zobrazuje tehdejší skutečnosti. Falšovat minulost nebo ji desinterpretovat v souladu s mnohem později vzniklými ideologickými trendy je možné až s dostatečným časovým odstupem; ten však tehdy ještě nebyl k dispozici. Pro současného diváka plyne z filmu jedno důležité poučení: Názory, které se včera pokládaly za správné, dnes mohou platit za špatné, a názory, které se hlásají a propagují dnes, mohou být zítra označeny za mylné, ne-li přímo za zločinné. Tak to prostě v dějinách chodí, a to nejen v USA, ale i všude jinde.

Zrození národa je z dnešního pohledu velmi kontroverzní film. Na jednu stranu byl ve své době zlomovým dílem v tom nejlepším slova smyslu. Inovátorské filmařské postupy D.W.Griffitha (detaily, pohyblivé záběry, paralelní děj, střih, atd.) jsou používány dnes v každém filmu a on byl první, který je pro film vyzkoušel a využil. Navíc to bylo v historickém tříhodinovém eposu, který by se z dnešního pohledu označil asi jako výpravný blockbuster. Děj se odehrává před, během a po válce Severu a Jihu. Je vyprávěn na příbězích dvou rodin a sleduje jejich osudy na pozadí velkých historických událostí, které jsou ve filmu také zobrazeny. Kontroverznost filmu spočívá v jeho jasně propagovaném rasismu. Ve druhé polovině filmu se objeví Ku-klux-klan a je v podstatě oslavován za záchranu bílých lidí před vzpurnými negry (jak je uváděno ve filmu). Po válce Severu proti Jihu bylo zrušeno otroctví a byla jim přiznána práva, což se spoustě lidí nelíbilo. Přes tuhle kontroverznost bych film rozhodně doporučil. Stejně jako například film Triumf vůle. Ač rozhodně nesouhlasím s tím poselstvím, tak jako zvrácený příklad části našich dějin to má smysl vidět. Před historií nelze zavírat oči, naopak je dobré si ji připomínat. Z mého pohledu k mínusům filmu patřil i neuvěřitelně roztahaný začátek, který jsem dával několik dnů. Pak také několik herců, kteří hráli černochy a to tak, že byli natření na černo. Moc jsem nepochopil důvod, když jinak ve filmu spousta normálních černochů vystupovala. Ze všeho výše uvedeného mi vychází hodnocení tři hvězdy. Doporučení jako pozoruhodný studijní materiál ovšem zůstává, i když dnešnímu divákovi se to může zdát dějově i technicky neakceptovatelné a dokáži pochopit širokou paletu hodnocení.

Celou první polovinu jsem si říkal: "Je to sice poplatné době, ale toho rasismu tam tolik zase není." Pak přišla druhá polovina a z filmu se stal ultimátní vlhký sen KKK, kdy vidíme hodné Kukluxklanáky, jak popravují zlé bývalé otroky za to, že chtějí spát s jejich dcerami. Samozřejmě "slavná scéna" s prostěradlem. Avšak to není rasistické dle režiséra, ale H I S T O R I C K Y akurátní. Look, it's blackface! Jestli něco říct, tak Griffithovi filmy pro mě nemají, co nabídnout. Veškeré filmové postupy byly využité už lépe, témata a poučení jsou dneska už groteskní. Jediná věc, která se dá celkem ocenit je velkolepost bitev, ale ta by se mohla zvládnout i bez toho stupidního poselství a příběhu. Momentálně jsem rozkoukal šestihodinového Napoleona z roku 1927 a veškerá střihové postupy, skladba a velkolepost je už jen za první část mnohem lepší. Navíc to zatím nemá problémy Griffitha. Nutno říct, že jsem si ani neužil jeho Intoleranci.