Dáma z Paříže (1923)

"The trouble is you don't know what you do want!" "I want a real home, babies, and a man's respect."Chaplinové dielo, ktoré je pre neho neobvykle viac dramatické, než komediálne, toho jeho typického humoru je tu výrazne menej, než v iných jeho dielach. No a tá silná melodramatickosť mi spočiatku trošičku prekážala (ach, ten zúbožený výraz hlavnej hrdinky), našťastie po presune diania do Paríža sa atmosféra snímky zmení a mňa to začína naozaj baviť (roztomilo stvárnené prostredie parížskej smotánky, či už ide o predstavenie povestnej francúzskej kuchyne, alebo o šírenie klebiet v ženskej spoločnosti). Hlavnou hrdinkou príbehu je Marie St. Clair (presvedčivá Edna Purviance), žena, ktorá nevie, čo chce od života, neustále nespokojná so všetkým. Ocitá sa v centre záujmu dvoch protikladných mužov, bohatého Pierra Revela (popod fúzy sa usmievajúci šibal Adolphe Menjou sa mi v tej role rátal), neustále uvoľneného a nad vecou (výborná scéna s perlami vyhodenými z okna) a chudobného maliara Jeana Milleta, zase ustavične vážneho, až upätého. No a Marie St. Clair má ťažkú hlavu z rozhodovania, ktorý z nich je pre ňu ten pravý   ("In the mind of Marie St. Clair is the problem - marriage or luxury.").   Pre Ednu Purviance to mala byť brána k jej hviezdnej dráhe, čo však nevyšlo a táto herečka sa už potom vôbec nepresadila. Osobne mi je to aj trochu ľúto, keďže som si ju celkom obľúbil (hlavne z Chaplinových krátkometrážnych filmov)."I don't know which of your moods amuses me most."

Film Charlieho Chaplina bez Charlieho Chaplina představuje jednoduchý příběh o mladém páru, který chce utéct do Paříže, ale díky tragické události se rozdělí, aby se po roce opět setkali. On je chudý a ona bohatá vydržovaná milenka, ale stále by o něj měla zájem, protože si ji milenec nechce vzít. Mladík ale zase bojuje s předsudkem vůči jejímu postavení a nakonec se zabije, aby jí dokázal, že ji miloval. Příběh je tady ale naprosto vedlejší, protože hlavní roli hraje nejen naprosto dokonalá Edna Purviance, ale i její "esprit", inteligentní humor a nadhled v situacích, taky radost ze života představitele jejího bohatého milence. A v neposlední řadě atmosféra věčírků a života bohaté vrstvy Paříže 20. let.

Tento film od Chaplina bez Chaplina v něm má jeden nedostatek. Nehraje v něm Chaplin. Zní to sice lacině, ale je to tak. Jeho osobnost a herecké charisma vždy dodávaly jeho filmů něco navíc, tragiku i komediálnost v jednom a zřejmě díky budou mít ostatní jeho film nějaký přesah. Zde toto není a film tak působí ploše a moc vážně. Sice není nudný, ale jde spíš o takovou melodramatickou tuctovku.

Dáma z Paříže je můj třetí Chaplinův němý film. Líbily se mi všechny, ale Dáma z Paříže asi nejvíce. Nevím ani proč, ale tohle melodrama mě dostalo. Příběh se mi líbil, film mě během celého dívání bavil a byla jsem nucena sledovat osudy postav jako přikovaná. Je to zase jiný styl Chaplinova filmu, žádná groteska, dokonce se v něm Chaplin ani neobjeví, což mi zpočátku připadalo zvláštní, ale když se nad tím teď tak zamýšlím, ani mi to ve výsledku nevadilo. Musím také ještě ocenit Chaplinovu hudbu.

Ach ´´ťažký´´ to život zlatokopky. Charles Chaplin pomerne dobre vystihol život tejto úbohej odrody ženy. Je však ešte nádej pre vzornejší život? Žeby skutočná láska? Alebo jej strata? Chaplin síce vo výsostne dramatických vodách, ale predsa len v niektorých scénach prenikne na povrch to, v čom bol vlastne najlepší.