Kid (1921)

„A picture with a smile — and perhaps, a tear.“ Snímek už prvním dialogem dokonale vystihuje celý film. Charlie Chaplin dokázal vytvořit skvělý snímek a zaslouženě se jedná o jeden z nejlepších filmů světové kinematografie, a za mě asi o nejlepší Chaplinův film vůbec. Film je dobře natočený, má příjemnou hudbu a všechny herecké výkony jsou výborné. Dokonce i tehdy pětiletý Jackie Coogan dal do své role spoustu emocí. Klasické Chaplinovy vtípky samozřejmě nechybí a umí pobavit. Chemie mezi Tulákem a malým dítětem je neuvěřitelná, a právě proto film také tolik dojme. Vtipný, dojímavý a hlavně fantastický snímek.

Jou, jak se to stalo? Já vidělChaplinovugrotesku a pobavil jsem se u ní stejnou měrou jako uBustera Keatona! Co se to se mnou děje?! (a seriózně, tohle bylo fakt super, jen prostě spíše upřednostňuji Friga, protože Chaplinův humor mi přijde lehce generický - možná ale, že jak tady byl humor psotaven na více věcech než jen na kopání do zadku, tak to dost napomohlo...)

Aj po viac než sto rokoch dokáže tento film vyraziť dych, tak si len predstav, aký musel byť pocit vyjsť z kina v roku 1921. Úplne oprávnene je považovaný za dielo génia od génia – ak ťa príbeh, ktorý rozpráva, nedokáže dojať, musíš mať srdce z kameňa. A keď si k tomu pripočítaš spôsob spracovania, hudbu, choreografiu a neuveriteľnú nadčasovosť, zistíš, že ide o niečo skutočne výnimočné.
The Kid nie je len historický artefakt, ale živé, pulzujúce dielo, ktoré funguje rovnako silno dnes ako kedysi. Film, ktorý si svoj status klasiky neudržal zo zotrvačnosti, ale preto, že si ho stále zaslúži.

Aj keď geniálnemuChaplinovisa už od podstaty nedá udeliť menej než plný počet musím tak urobiť. S nemým filmom mám len veľmi málo skúseností a OscarovýArtistma presvedčil, že to nebude úplne moja šálka. S Kid však legendárnemu NADumelcovi (réžia, scenár, hudba, hranie, produkcia) bezkonkurenčných rozmerov taktiež vyšlo sprostredkovanie vynikajúceho zážitku, ktorým ale nedosahuje úroveň majestátneho dielaGreat Dictator, ktoré považujem za jedno z najdôležitejších v ľudskej histórii a preto ho nechcem hádzať do jednej kategórie s príjemnou komédiou. Snímok oplýva obrovským čarom, ale nepôsobil na mňa takmer ničím vtipne a ani natoľko pútavo. Tejto fenomenálnej záležitosti preto musím hodnotenie znížiť o jednu * a uviesť, že dobový efekt spracovanie dnes už nemá moc zaujať podobným štýlom ako kedysi.

Párkrát jsem se zasmál, ale film osciluje mezi groteskou a dojemným dramátkem, přičemž ta dojemná stránka filmu na mě nefungovala. Zápletkou totiž je, že tulákovi připadne na starost odložené mimino a závěrem dochází k nějakému boji o péči a kýženým shledáním. Mou oblíbenou pasáží však je ta poněkud cynická na začátku, kdy onen směšný vandrák v buřince a velkých kalhotech přichází na scénu, vytahuje z krabičky, do které sbírá vajgly, nedopalek a zapálí si. V ten moment si všimne děcka. Nejdřív ho chce dát cizí ženský do kočárku. Pak ho chce odložit, kde ho našel, ale nakonec s nim odejde, protože na něj koukal fízl. Neví co teď, tak si sedne na patník, zvedne poklop a přemýšlí, jestli dítě nestrčit do kanálu. Takový nápad však zavrhne. Pokračují nějaké nepříliš vtipné taškařice z dob společného soužití Tuláka a Kida. Závěrem ale přichází více na scénu ždímání citů a drama, do něhož jsem ponořen nebyl. Já to tedy neprociťoval. Na druhou stranu já ani nejsem moc útlocitný, takže vzbudit ve mně emocionální odezvu vyžaduje větší masáž (kterou stejně nejsem v rámci němé kinematografii moc ochotnej podstupovat). Tohle jsou však prakticky začátky tohoto uměleckého média, jenž ještě čekala řada inovací. Na tehdejší poměry to je jistě nadstandard.