Útěkář (1957)

Určite namieste je otázka, akú vierohodnosť majú tieto vlastné rozprávania von Werra, ktoré publikovali v roku 1956 Kendall Burt & James Leasor pod názvom „The one that got away“. Môj názor je, že dochádzalo k pretáčaniu faktov, ale ani to nezmenšuje jeho neuveriteľné úspechy. Jeho bojová kariéra ako poručíka začala v poľskom ťažení v rámci Jagdgeschwader 1 (JG 1) „Oesau“ nemecké stíhacie krídlo. Ale prvý zostrel si pripísal až 20.5.1940 už v ťažení proti Francúzsku, kde pôsobil v Jagdgeschwader 3 (JG 3) „Udet“. Nasledovali ďalšie úspešné zostrely až prišla rada aj na neho a 5.9.1940 južne od Londýna v leteckej bitke o Anglicko bol zostrelený a dostal sa do zajatia. Pravdou je, že zajatecké tábory v Británii pre dôstojníkov nemeckej Luftwaffe boli nadštandardné a ich nepísanou povinnosťou bolo, že sa musia pokúšať o úteky. Už zo svojho prvého zajatia v Maidstoneových kasárňach sa pokúsil neúspešne o útek, odtiaľ ho premiestnili do zajateckého tábora v Kensington Paláce. Nasledoval Officers POW Camp No.1 Grizedale Hall, kde sa opäť 7.10.1940 pokúsil o útek (o 5 dní ho chytili). Po 21 dňoch samoväzby ho premiestnili do Officers Camp No.13 v Swanvicku, tu vykopali tunel a 20.12.1940 opäť utiekol. Tu už pohár z vodou pretiekol aj pre britských strážnikov a v januári 1941 ho spoločne s tisíckou nemeckých väzňov poslali do Kanady. Loďou sa dopravili 21. januára 1941 do Halifaxu v Novom Škótsku a ďalej vlakom smerovali do novopostaveného zajateckého tábora na brehu jazera Superior (provincia Ontario), vyskočil z vlaku a neďaleko mesta Ogdensburg vstúpil na územie USA (v januári 1941 bolo USA neutrálnym štátom). Počas druhej svetovej vojny bolo v Kanade známych 40 zajateckých táborov, v ktorých sa nachádzalo až 33 798 zajatcov. Uskutočnilo sa tiež 600 pokusov o útek, ale len veľmi málo z nich bolo úspešných. Štyria zajatci boli zabití, traja ranení a opäť zadržaní ale iba jednému sa útek podaril a dostal sa do USA išlo o leutnanta Franz Xaver Baron von Werra. Tu sa prihlásil na polícii a tí ho následne odovzdali imigračným úradom. Keďže mu hrozilo jeho vydanie späť do Kanady, za pomoci nemeckých úradníkov z USA utiekol do Mexika, odtiaľ do Afriky, Španielska a Talianska. Odtiaľ ho previezli v apríli 1941 späť do Nemecka. 14.12.1940 ho osobne Adolf Hitler dekoroval Železným krížom a od júna 1941 velil I. skupine Jagdgeschwader 53 na východnom fronte a za ďalších 13 vzdušných víťazstiev bol 22.8.1941 povýšený na kapitána. Svoju bojovú kariéru ukončil 25.10.1941, kedy zlyhal motor jeho lietadla počas cvičného letu nad Severným morom a jeho telo sa už nenašlo. Vojnový film, ktorý ničím nepripomína agresivitu nemeckých nacistov. Jeho kniha v dobe vojny bola ministerstvom propagandy zakázaná ako príliš pre britská a aj jeho úteky neboli motivované snahou o boje za 3. Ríšu respektíve za Hitlera, skôr boli vedené spôsobom, ktorý zodpovedal gentlemanovi a čestnému vojakovi, takýto záver z tohto filmu som si odniesol ja. Na záver perlička, herec Hardy Kruger bojoval v 2. svetovej vojne v 38. divízii SS Nibelungen a v roku 1945 ho zajali Američania a aj on zo zajateckého tábora na tretí pokus ušiel.

Britský válečný film o nacistickém "útěkáři" natočený 12 let po skončení války? Inu proč ne. Máme tu pilota von Werryho, který po sestřelní odolá výslechovým metodám Britů a rozhodne se uprchnout. Rozhodne se tak třikrát, přičemž napoprvé jeho plán je takový marný pokus s podceněním počasí. Druhý pokus je parádní, von Werry se problafuje s neodolatelným charismatem jako holandský pilot až do kokpitu letadla, kde je chycen. A třetí pokus probíhá v ledové pustině kanadsko-americké hranice a je to spíše takový mrazivý survival, trošku přitažený za vlasy s tím co hrdina přežije. Je to zajímavý film, který má dvě ale. Zaprvé fandit náckovi mi prostě nešlo, zvlášť když jde o film podle skutečné události. A zadruhé je to typicky britsky strohý, dokumentárně pojatý, černobílý film a chyběla mi tam trocha té Hollywoodské pompéznosti a známých tváří. Jinak celkem slušná zábava.

Je sice pravdou, že název v angličtině napovídá konec filmu, ale uvozující text vše řekne jednoznačně. Divák už tak jen sleduje, jak toho hlavní představitel dosáhl.
Je třeba ocenit velmi kvalitní detaily filmu (vzhled letadla von Werry vč. emblému a další válečné reálie), ale i vhled do propracované práce rozvědky nebo ukázku života německých vězňů ve Velké Británii v úvodní fázi války, když jich ještě nebylo mnoho.
Hardy Krüger dobře zahrál vojáka, který působí velmi sebejistě, nabubřele a bohorovně, ale i přes to, že bojuje na té „špatné“ straně, divák mu začne dříve nebo později fandit a oceňovat jeho nezměrnou vůli k útěku a návratu na nebezpečnou frontu, místo toho, aby si užil vlastně pohodové zajetí.
Drobnou výtku bych měl k dialogům mezi německými zajatci, které jsou sice zčásti v němčině, ale později i nesmyslně v angličtině.

Franz von Werra byl sice sebevědomý nácek, který se od počátku války až po smrt ve vlnách moře hřál na výsluní nacistické propagandy, ale Hardy Kruger ho dokázal transformovat na sympaťáka, kterému musíte držet palce. Film se věrně drží knihy, a tak i zobrazená skutečnost by měla odpovídat realitě. A ta realita je zatraceně zábavná a napínavá.

Vojnová dráma o úteku z britského zajatia sa neberie až tak vážne, ako by si niekto mohol myslieť. Film je natočený atraktívnym spôsobom, sú v ňom aj odľahčené scény, má dobré dialógy, ale predovšetkým jeho úspech je úspechom Hardy Krügera, ktorý dal svojej postave detinskú drzosť, tvrdohlavosť a noblesu.