Sedmikrásky (1966)

Pokud bych se chtěl v zahraničí chlubit českým peřím, nejspíš bych v kategorie film, sáhnul právě po Sedmikráskách. A to i když to není film dokonalý...některé pasáže jsou přezdlouhavé. Jenže v tomto leporelu je tolik úžasných filmových momentů, že by byla velká chyba sklouznout jen do známkování jako ve škole. Talent, um a kreativita všech, kdo se na tomto filmu podíleli, je nezpochybnitelná. Už jen formou se tvůrci vymaňují ze všech škatulek, kam se běžné filmy strkají. Samozřejmě chápu, že obsahová stránka nesedne každému...v závislosti na věku, pohlaví, inteligenci, zkušenosti...bude každý vnímat dvě znuděné "anarchistky" úplně jinak. Podobenství, avantgarda, satira, póza, zábavný experiment, umělecká exhibice, provokace...jak je každému libo. Já jsem žasl, šklebil se, pokyvoval hlavou a usmíval se. A především jsem holkám fandil. Tím se dostávám k obsazení. Obě byly úžasné. Samozřejmě je jasné, že jejich výkon jde především za Chytilovou, ale i tak...navíc, Ivana Karbanová byla tááák krásná ženská-rarach. Nějaké hluboké rozbory nemá smysl psát...tento film stojí především na audiovizuálu a podvratnosti, která není každému vlastní. Je to přiznaně experimentální film...ani by nemusel mít pointu v podobě závěrečného věnování. Nepovažuji se za filmového snoba, artového hnidopicha, milovníka manýry...ale Ester Krumbachová a Věra Chytilová mě opět přiměly zírat. Za to je ta pátá hvězda. Jinak 4*.

Upřímně? Když jsem si tento film plánoval pustit, nevěděl jsem, co od toho přesně očekávat, ame vyladalo to zajímavě. Je to v podstatě o dvou sestrách, které si jedou vše úplně po svém, dělají chaos, provokují a vlastně jim to je všechno jedno. Nedává to klasický smysl, nemá to pořádný děj, ale o to tady ani nejde. Je to spíš ten pocit než příběh. Celý film působí strašně hravě, jak střih, tak barvy, scény, všechno je takové živé. Zároveň je za tím, ale něco víc, než jen hravost. Není to jen blbnutí, ale je to taková jemná kritika společnosti a hlavně toho, jak věci fungují. Jen si to z toho musíš vytáhnout sám. Je to takový film spíš na náladu, kdy chceš vidět něco jiného než klasický mainstream.

Drtivé vítězství formy nad obsahem. Je to hrozná blbost, hlavní dvě postavy jsou nesympatické a navíc je zde ničeno jídlo i krásný lustr. Ale vizuální stránka je natolik úchvatná a celý film je natolik originální, že cokoliv pod čtyři hvězdičky považuji za krajně nedostatečné hodnocení! Kdosi prohlásil, že dobrý film potřebuje tři věci - dobrý scénář, dobrý scénář a dobrý scénář. Myslím, že dotyčný nikdy neviděl Sedmikrásky...

Já se omlouvám, ale já tenhle typ filmů prostě fakt nemám rád. Má to zajímavé témata a údernou finální tečku, ale ten naprosto šílený střih, střídání barev z kterého mě bolely oči, otravné herecké výkony a hrozně iritující hudba mi to kazí natolik, že to nedokážu ocenit jako celek. Tahle klasika mi hold nesedla :/.

Sedmikrásky je jedním z nejhravějších a zároveň nejanarchičtějších filmů české (a snad i světové) kinematografie. Zkažený svět šedesátek je stále zkaženým svět současnosti. Dvě holky tropí nejrůznější blbiny, vtipné situace, svádějí staré páprdy, aby se vysmály jejich trapnosti a chtíči. Dělají čurbes v snobských restauracích, nastavují dlouhý nos všem, co si o sobě myslí, že jejich persóna je neochvějná a vyzrálá. Parádní je experimentování s formou, gagy prokládají výtvarné záběry a koláže, což dohromady vytváří ztřeštěnou strukturu. A ta je přesně tím, čím je stále a pořád třeba narušovat zaběhlý systém, aby se alespoň trochu mohl restaurovat. Politici, pracháči, lidé, co si o sobě myslí, že jsou něčím víc, ať jdou do pr…