Sedmikrásky (1966)

Upřímně? Když jsem si tento film plánoval pustit, nevěděl jsem, co od toho přesně očekávat, ame vyladalo to zajímavě. Je to v podstatě o dvou sestrách, které si jedou vše úplně po svém, dělají chaos, provokují a vlastně jim to je všechno jedno. Nedává to klasický smysl, nemá to pořádný děj, ale o to tady ani nejde. Je to spíš ten pocit než příběh. Celý film působí strašně hravě, jak střih, tak barvy, scény, všechno je takové živé. Zároveň je za tím, ale něco víc, než jen hravost. Není to jen blbnutí, ale je to taková jemná kritika společnosti a hlavně toho, jak věci fungují. Jen si to z toho musíš vytáhnout sám. Je to takový film spíš na náladu, kdy chceš vidět něco jiného než klasický mainstream.

Drtivé vítězství formy nad obsahem. Je to hrozná blbost, hlavní dvě postavy jsou nesympatické a navíc je zde ničeno jídlo i krásný lustr. Ale vizuální stránka je natolik úchvatná a celý film je natolik originální, že cokoliv pod čtyři hvězdičky považuji za krajně nedostatečné hodnocení! Kdosi prohlásil, že dobrý film potřebuje tři věci - dobrý scénář, dobrý scénář a dobrý scénář. Myslím, že dotyčný nikdy neviděl Sedmikrásky...

Já se omlouvám, ale já tenhle typ filmů prostě fakt nemám rád. Má to zajímavé témata a údernou finální tečku, ale ten naprosto šílený střih, střídání barev z kterého mě bolely oči, otravné herecké výkony a hrozně iritující hudba mi to kazí natolik, že to nedokážu ocenit jako celek. Tahle klasika mi hold nesedla :/.

Sedmikrásky je jedním z nejhravějších a zároveň nejanarchičtějších filmů české (a snad i světové) kinematografie. Zkažený svět šedesátek je stále zkaženým svět současnosti. Dvě holky tropí nejrůznější blbiny, vtipné situace, svádějí staré páprdy, aby se vysmály jejich trapnosti a chtíči. Dělají čurbes v snobských restauracích, nastavují dlouhý nos všem, co si o sobě myslí, že jejich persóna je neochvějná a vyzrálá. Parádní je experimentování s formou, gagy prokládají výtvarné záběry a koláže, což dohromady vytváří ztřeštěnou strukturu. A ta je přesně tím, čím je stále a pořád třeba narušovat zaběhlý systém, aby se alespoň trochu mohl restaurovat. Politici, pracháči, lidé, co si o sobě myslí, že jsou něčím víc, ať jdou do pr…

Jako cvičení, nad kterým všichni posluchači i vyučující na FAMU žasnou v němém úžasu, bych tomu rozuměl. Formálně je to nekompromisní, unikátní, osobité, rozverné, nekonvenční a obě slečny jsou vynikající, člověk nemá problém jim tu oprsklost věřit. Ale já jako divák přízemní a veskrze buranský se chci u filmu bavit, nebo aspoň bát. A toho jsem se nedočkal. Třetí hvězda je spíš z úcty k Chytilové, než že bych ji tam reálně viděl.