Hádej, kdo přijde na večeři (1967)

Jemná a sentimentální komedie na téma mezi rasových manzelstvi. Tématy jsou i občanská práva, láska a rodinný stres. Herci působí strnule a nesvůj (s výjimkou Spencera Tracyho). Promyšlený a zodpovědný společenský komentář a take didakticke sdělení, ktere odráží skutečnou národní nejistotu ohledně rasové smíšených manželství. Dnešní misivost Ameriky je oproti tomu neuvěřitelná. Film se tak může zdát poněkud zastaralý, krotký, povrchní.

There'll be 100 million people right here in this country who will be shocked and offended and appalled, and the two of you will just have to ride that out, maybe every day for the rest of your lives.Nadčasový snímek. Líbilo se mi, jak se to nesoustředilo jen na „bílá holka přivede domů černocha“, ale ukázalo to i reakci jeho rodičů, která byla velice podobná. Konfrontace liberálně smýšlejících rodičů s prvotním šokem z toho, co je do té doby ani nenapadlo, že by museli někdy řešit, a pak zejména s vlastním svědomím a hodnotami, rovněž skvělá. A co mě fascinovalo paradoxně asi nejvíc, že se tam nikdo ani nepozastavil nad tím, že se ti dva chtějí brát, přičemž se seznámili teprve před 10 dny; v tomhle směru doba pokročila možná víc než v oblasti rasových předsudků. Film je zároveň dechberoucím hereckým epitafem Spencera Tracyho, který je o to víc emotivní při vědomí kontextu, v jakém zdravotním stavu zde Tracy hrál, a že pak nakonec umřel už dva týdny po poslední klapce. Hepburn a Poitier (but you think of yourself as a colored man, I think of myself as a man) rovněž výborní, ostatně jako vlastně všichni.Ship of Foolsmě od Kramera sice zklamala, ale tohle je naopak fenomenální masterpiece; a přesto až jeho druhý nejlepší film poJudgment at Nuremberg.

Výživné najmä po slovnej stránke, lebo vizuál je z viacerých aspektov akýsi suchý.Katharine Hepburnma herecky aj charizmaticky očarila omnoho viac než jej overrated menovkyňaAudrey. Príbeh je v konečnom dôsledku len mizivo dojímavý, lebo je poskladaný kostrbato na príliš rozprávkových základoch, kedy sa dá postavám len ťažko uveriť ich úprimnosť z pohľadu daných nereálnych podmienok. Zaujme, ale absolútne neuchváti. Precenené dielo kvôli rasovej politike. Keby to bolo napísané obrátene, tak by to zabavilo oveľa menšie publikum, ak vôbec. Miestami plytké a prekombinované, ale cez to s obrovským pôvabom.

Přes padesát let starý film a dá se říci, že stále aktuální. Minimálně si dokážu docela dobře překvapit, že by něco podobného mohlo být natočené dnes a fungovalo by to. Minimálně tematicky. Je jasné, že zub času ubral poměrně dost a některé věci dnes už působí komicky, jinak ale nejde moc co vytknout.

Typický Hollywood zlaté éry, inteligentní, skvěle zahraný  a v mnoha ohledech takovým tím prostým a bezelstným způsobem upřímný.  Závěrečné rozhovory ultimátní. Jedinou nepříjemnou postavou je naivka Joey a tak moc potěšila věta jejího otce Spencera Tracyho: "Pro jednou sklapni". Téma, s kterým se Amerika nikdy nevyrovnala..