Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979)

Viděl jsem to kdysi dávno a nedocenil to. Disharmonická hudba, disharmonická kamera, disharmonické vyprávění. Až tentokrát, jsem pochopil, jak přesně byla forma sladěna s obsahem. Život ve věčném provizoriu, čekání na „něco“, potřeba každodenně to nějak přežít…. film o tom nemohl být komedie. A taky že není. (6.5.2026, Galaxie-Háje, premiéra zrekonstruované kopie v místě dávného natáčení)

Mám problém vlastně s jediným – mezi všemi jinotaji, horečnatou kamerou a přehrávajícími herci se občas ztrácejí návaznosti, nit vázne pod hromadou sutin, občas jako bychom sledovali spíš esej než dramatické dílo. Jinak je to ale skvělý film, konzervující ducha doby a zároveň zobrazující cosi obecně lidského (což je dvojznačnost pro Chytilovou typická).

Celkom dobrý satirický film, kritizujúci popri odfláknutej hromadnej výstavbe sídlisk rôzne neduhy socializmu. Produkcia je celkom dobrá aj keď jej experimentálny prístup nemusí sedieť každému. Poletujúca kamera v panelákovom bludisku sa snaží zámerne spôsobiť divákovi závrat a úzkostná kakofonická hudba navodzuje pocity, ktoré sa snažia podobne akoKoyaanisqatsičiPowaqqatsi, ukázať sídlisko ako nie veľmi príjemné miesto na život. Samotný obraz a príhody obyvateľov, ktoré sledujeme ukazujú to isté. Vykorenenosť, ľahostajnosť, lajdáctvo a pretvárku. Herecké výkony kolíšu od profesionálnych až po takmer ochotnícke a dokumentárny prístup spôsobuje, že niektoré scény vyznievajú vyložene amatérsky. 70%

Bezva film pro ty co si pamatují tuto dobu,kdy byl film natočen.Občas má člověk pocit že se jedná o dokument.Herci i neherci nemají chybu.Pro někoho jsou filmy od Chytilové chladné a takové šedé,já mám ale tento typ filmu rád a její pohled na svět taky.Některé vlastnosti a starosti postav jsou i dnes aktuální!

Ani se nedivím, že komunistům Chytilová "nechutnala". Po takové "komedii" by mě na pražské sídliště nikdo nedostal. To pražské zdůrazňuji, protože jsem panelákové dítě...ale brněnské a z malého sídliště, které bylo relativně dokončené. Chytilové se podařilo zachytit počátek apokalyptické budoucnosti, ve které jsou lidi rozestrkaní do kójí, kde si žijí své zpravidla frustrující životy. V kontextu tohoto filmu i cizinec pochopí, proč jsme byli národem chalupářů a proč se kdysi děti rychleji pakovali od rodičů. Prvních dvacet minut to byla nepříjemná podívaná...samozřejmě záměrně, aby na diváka "dýchla" atmosféra rozestavěného sídliště a zmar těch, pro které bylo budováno. I když je scénář napsán rádoby objektivně, postoj tvůrců je zřejmý především skrze dědu, který se potuluje po sídlišti a kříží cestu jednotlivým postavám. Na druhou stranunení Chytilová přehnaně kritická, "jen" krutě jízlivá.Své postavy nijak zvlášť nezesměšňuje a netýrá...není to potřeba, protože prostředí ve kterém žijí, působí skoro jako očistec.O to větším paradoxem je, když se v rozestavěném bytě mladý kluk zeptá své těhotné dívky, jestli by chtěla letět na Měsíc a ona mu odpoví:Kdepak, odsud mě nikdo nedostane. Na dnešního diváka musí takový film působit skoro jako nějaký psychothriller se zvráceným smyslem pro humor. I pro mě je to nepříjemná podívaná. Malí lidé pinožící se v mraveništi plném dalších malých lidí, ale přitom anonymně. Domy/sklady jeden jako druhý, do nichž zaplouvají lidé/krabice, které jsou k nim metrem dopravovány jako na pojízdném dopravníku. A na takový život se stály fronty, podsouvaly se úplatky aby jste se dostali výš v pořadníku... . Tvůrci jako byla Chytilová dnes zoufale chybí...někdo kdo udělá pokračování, ve kterém ukáže, že se jen změnila návnada, ale past do které pinožníci ochotně lezou, zůstala stejná. Někdo kdo nastaví zrcadlo pokřivenosti ve které žijeme.4* neznamenají, že je to film doporučeníhodný. Je to průnik mezi pětihvězdičkovou pointou a filmařinou, a třemi hvězdami za nepříjemný zážitek při jeho sledování.