Snídaně u Tiffanyho (1961)

Moc nerozumím tak vysokému hodnocení.
Film je prakticky nudný a o ničem.
Taková blbost o naivní holce, kterých je na světě i dneska spousta.
Herecké výkony neohromí a příběh je v podstatě hrozně trapný jako hlavní protagonistka,kterou tu všichni opěvují.
Tahle naivka mě vážně nebere a absolutně mě nezaujala.
Čekal jsem nějakou klasiku, protože o filmu často někde slyšíte.
Ale zdaleka to není film,co bych si pustil znovu.
Samozřejmě rozumím "poselství" , jenže zklamání to převáží mírou vrchovatou.

I kdyby v tom filmu nebylo nic jiného, než onen proslov George Pepparda k vždy úžasné Audrey Hepburnové v taxíku, kde ji perfektně vystihne, bylo by to na pět hvězd. Ten film je z roku 1961 a stejně mě pokaždé spolehlivě přilepí ke křeslu a to ho mám stažený. A ta melodie od Henry Manciniho, to je jeden z největších amerických filmových skvostů...

Ta práce s barvami byla úžasná. Působí to pomalu jako pohádka od Disneyho. Kdyby toho kocoura na konci nenašla, dávám o hvězdičku méně, protože jsem hrdý majitel dvou kočiček a vyhození kočky z auta do děště mě traumatizovalo. Také jsem smutnil, že ten kocourek už dnes nežije. Nicméně zpátky k filmu. Audrey každý film rozzáří, je to taková princezna své doby, její hraní mi chybí a odešla strašně brzo. Kdo by neznal melodii z tohoto filmu, prostě hezký film na odpolední slunečnou přeháňku. A ten japonec by dnes rozhodně neprošel, tak nějak je kreslí v Griffinových, miluju tu starou nekorektní dobu, třeba se to někdy vrátí zase.

Co k tomu dodat? Existují filmy, které by člověk měl rozhodně vidět. Celý příběh je samozřejmě krajně nepravděpodobný, Hepburn je obsazena proti roli, tvůrci po celou dobu úplně neví jestli točí komedii, drama nebo romantický cajdák, ale nic z toho vlastně vůbec nevadí. Herectví, kamera, střih, dialogy, výprava, kostýmy, to všechno funguje naprosto bezchybně... Celkový dojem: 80%

Snídaně u Tiffanyho je hezký romantický film s jemným humorem. Zdařile podle mě přenáší na velké plátno jak psychologii postav, tak kontrasty a zvraty, které se v ději objevují. Charismatická ústřední dvojice si svým výkonem celý film pro sebe vyloženě ukradla a pozměněný konec asi filmu pasuje lépe, než ten z předlohy.