Roztržka (1956)

Název ctí obsah. Jak si mohla půvabná dívka vzít takového bambulu? Jestli si Jana takového bambulu vzala, tak je bambula sama a nemá si na co stěžovat. Druhou možností je, že se Petr radikálně změnil po svatbě. Závratná kariéra mu stoupla do hlavy a začal svou choť zanedbávat. Příliš zábavný film to není, spíše nezáživný, proto mu závěrečná proměna v (nechtěnou?) komedii spíše prospěla. Když přijede Jana za Toníkem do zaměstnání, mohl jsem se potrhat smíchy. Toník překvapivě není naprostý pohodář pracující někde na pile, ale je to pan inženýr řídící obrovskou stavbu a času má ještě míň, než kolega z výzkumáku. Na úplném konci jsem se bál, že to sklouzne do pro změnu nepovedené komedie, naštěstí z toho tvůrci v poslední vteřině vybruslili. 70 %, ale na čtyři ruďásky to prostě není.

Netuším, zda stoupl počet rozvodů a tak přišel úkol natočit drama o tom, že manželé mohou slepit rozpadající se vztah, když v sobě oba najdou odpovídající chyby a přehodnotí chování vůči sobě. Faktem je, že jsou zde naznačeny problémy s bydlením, které patří k jedné z charakteristik většinového trvání socialismu. I tchyně totiž významnou měrou přispěla ke jmenované roztržce. A pak samozřejmě práce. Je zvláštní, kterak se stále filmovalo a nabádalo především k práci a plnění úkolů nad rámec sta procent, ale zároveň si totalita přála, aby se rodily děti a zachovávala manželství. Tímto filmem vstoupil do života Jiří Mucha.

Tak toto vypadá jako by to natáčeli v jiné době, protože tam není ani zmínka o politice. Je to výborné psychologické drama s výbornými herci. Jediné, co mi vadilo, že Voska k té své manželce opravdu neseděl, nejen, že tam byl značný věkový rozdíl, ale působil velmi chladně. Jinak to opravdu dobře ukazovalo, že si člověk nemůže dělat co chce, ale pokud má zodpovědnou práci, tak se jí prostě musí věnovat a to neplatilo jen za komančů, ale platí to i dnes.

Muž upřednostňuje práci před manželkou.1) Není ani divu. Vezmeme-li v potaz dobově podmíněné komplikace při výběru dovolené, neuspokojenou ženu, nepříjemnou matku, která musí snášet, jakou hroznou ženskou si její mamánek vybral._____

2) Ani žena to nemá snadné. Nepříjemná tchýně, malý byt sdílený s rodiči manžela, melodramatický nádech veškerého konání. Jakoby to všechno předznamenávalo určitou těžkopádnost celého snímku._____

3) Naroubovaný šťastný konec podle mě uschne na úbytě.

Z kontextu schematické tvorby budovatelského filmu 50. let naprosto vybočující film, už to samo je jeho velké pozitivum. Bohužel režisér Miroslav Hubáček nepřenesl do tohoto sentimentálně laděného komorního snímku všechno své režisérské umění, které je patrno z jeho snímků Ošklivá slečna či Haškovy povídky ze starého mocnářství...problém vidím i ve scénáři Jiřího Muchy...