Spartakus (1960)

Jsi dost silný na to, abys mohl být slabý.| Velkolepý, značně romantizovanýKubrickůvfilm onejslavnějším římském otrokovise mi (že to tak musím napsat) zažral pod kůži dvěma momenty, totiž výkřiky„Já jsem Spartacus! Já jsem Spartacus! Já jsem Spartacus!“a scénou, při kteréCrassusnabídne Varinii maso, med a melouny. První scéna mě dojala, druhá nastartovala mé chutě. | Ano, KubrickůvSpartacusobsahuje chyby. O Spartakově mládí nic pořádného nevíme, takže práce v kamenolomu film dobře nastartuje, ale to je tak všechno. Římský velitel se ve skutečnosti jmenovalClaudius Glaber, ne Marcus Glabrus. A hlavně: Spartakova smrt je zahalena tajemstvím, pravděpodobně zemřel v bitvě, tudíž jeho slavnostní ukřižování na konci je historicky mimo. Ale vybraní herci tak dobře zapadají do svých rolí, že se vyplatí přimhouřit nad těmito chybami oči.Kirk Douglasv hlavní roli,Laurence Olivierjako Crassus aTony Curtisv roli pěvce Antonina. Líbil se mi iJohn Gavinv roliCaesara, přestože – a to je další chyba – o roli mladého Gaia Iulia v nejnebezpečnějším povstání římských otroků nevíme nic bližšího. Více jak tříhodinový film uteče jako voda. |Stanley Kubrick(1928-1999) natočil minimálně tři geniální filmy.Spartacus, odvážím se tvrdit, mezi ně nepatří. Ale jedná se o poctivou filmařinu, kvalitní a vpravdě klasickou.

Jako historický dokudrama by to neobstálo, ale o to se tady evidentně ani nikdo nesnažil. Je to taková klasická sandálová pohádka, letmo zanesená do historických reálií, kde i to ukřižování je nasnímáno tak, aby se ani těm nejcitlivějším povahám nezvedl žaludek. Pokud se ale přes tyhle nedostatky přenesu, tak v kontextu doby vzniku jde o velkolepý výpravný epos, který i v roce 2025 má co říct a v pohodě unese dvousetminutovou stopáž. Kvalitou někde na úrovni WylerovaBen Hura.

Za nejlepší část považuju prvních 45 minut. Bylo to poutavý, napínavý a velmi dobře celkově zpracovaný. Po týhle geniální části, kde poprvý potkáme Spartaka a vidíme jeho první boj se dostáváme k tomu jak Spartakus uteče a snaží se získat armádu. Poslední 2 hodiny jsou dost zdlouhavý, spoustu scén tam vůbec nemuselo bejt, nebo mohly bejt kratší. Bylo to fakt nudný a vlastně až na ten finální fight mi nic neutkvělo v paměti. Nevim jak je to s historickou přesností, ale určitě to je velmi obsáhlý a na téma Spartakus to ukáže většinu klíčovejch informací bych řek. Na to, že se jedná o 65 let starej film, tak je to po vizuální a technický stránce nečekaně dobře zpracovaný. Nechápu proč maj zapotřebí protahovat nějaký scény jenom aby tam ukázali nějaký kidi a aby měli možnost mlít nějaký kecy s tim spojený. Kdyby to mělo 2,5 hodiny byl bych spokojenější, myslim že po obsahový stránce by to tomu neuškodilo. 6/10

Epickosť tohto filmu, čo sa týka počtu zúčastnených, je naozaj enormná. Radosť sledovať tie stovky či dokonca tisíce hercov/kaskadérov/komparzistov, ako sa hrnú z miesta A do miesta B. To isté platí o vizuálnej stránke, kde kulisy a kostýmy majú vysoký punc dobovosti. Príbeh je však rozriedený. Snaží sa mapovať boj otrokov proti Rímu. Zároveň sleduje politické intrigy mocných. Zobrazuje ich zhýralosť a povýšenosť. Plus si v pravidelných intervaloch dáva pauzu u budovania vzťahu medzi Spartakusom a jeho milou. Pritom keď si odmyslím nadbytočnosti, tak má dej zaujímavý vývoj a vlastne ideálny sediaci záver. Všetkému pomáha to, že dôležité postavy majú dobre premyslené charaktery. Už len dodám, že je veľká škoda, že John Gavin sa nestal Bondom.

Na to, že to má být starověký Řím, je vše až příliš cítit Hollywoodem 60. let. Je to vlastně primárně americké archivní vztahové konverzační drama, do něhož povstání otroků, potažmo Řím a Itálie vstupují jen tak mimochodem. Bojové choreografie vyznívají z velké části spíš směšné. Davové scény jsou sice na první pohled působivé, ale na druhý už si všimnete, že se tam téměř všichni jen neobratně potácí. Navíc je znát dobově specifické líčení a mnohdy nepříliš kvalitní kulisy. Také je dost škoda, že vše zůstalo čistě anglické bez jediného náznaku latiny či řečtiny. No a pak je tu ještě ta absurdní stopáž a plno historických nepřesností a přehnaného patosu.„Please die, my love. Please die.“